• Adventní týmová hra má vítěze!
          • Adventní týmová hra má vítěze!

          • Konec kalendářního roku byl na naší škole ve znamení soutěží. Kromě výzvy Vzhůru do Tokia se pedagogům podařilo pomocí Web Google připravit pro studenty netradiční adventní kalendář. Existoval pouze virtuálně v prostředí MS Teams a místo tradičních čokolád obsahoval úkoly ze všech předmětů, které se na naší škole vyučují. A tak studenti pekli perníky z těsta i papíru, vytvářeli vlastní ostrovy, vyráběli model plic, trápili se nad matematickými příklady, vymýšleli vánoční rozcvičku, psali básně, dělali interview se sv. Mikulášem, posílali dopis Ježíškovi, kreslili písmeno V měřící na výšku přes 500 metrů, vyráběli duhu nebo sněhové vločky...

            Výsledkem jsou krásné práce, které postupně zveřejníme na webových stránkách. Malou ochutnávku jste už mohli vidět na Instagramu... Celkem se do soutěže zapojilo 107 hráčů, kteří vytvořili 27 týmů. Pochvalu si zaslouží všichni, vyhrát mohli jen ti nejlepší. Vítězným týmem nižšího gymnázia se stali Myštajni s 37 body, za nimi skončila  Adventní prasátka a Kuřata se ziskem stejného počtu bodů. Mezi staršími studenty zvítězil tým KřeSla (49 bodů),  druhou příčku obsadil tým TOTEMAZUAD (47 bodů), třetí místo získala Fantastická čtyřka (42 bodů).

            Vítězným týmům blahopřejeme a děkujeme všem, kteří se hry zúčastnili. Ceny budou vítězům předány dodatečně.

            Mgr. Marta Lučná

          • O předsevzetích nejen novoročních

          • Veronika Andrýsková, sexta

            Je to již nějaký ten pátek, co jsme nuceni pracovat a vzdělávat se z pohodlí našeho domova. Tehdy na samém začátku distanční výuky jsem si dala předsevzetí: budu co nejvíce sportovat. Protože  − jak sami jistě víte − ve zdravém těle zdravý duch a tak dále.

            No co si budeme povídat, z počátku se mi to dařilo. S odstupem času ale sama sebe podezřívám, že jsem těch dlouhých nudných procházek tam a zpět vesnicí využívala spíše jako záchrany před školními povinnostmi. Takže když se mi z nových bot udělaly obří puchýře, nezbylo mi nic jiného než hledat ducha zdraví jinde.

            V dnešní internetové době naštěstí existují videa, podle kterých je možné cvičit i doma. Myslím, že bez nich by se k tomu „dokopal“ jen málokdo z nás. Každopádně jsem si pro svoje cvičení vybrala videa velmi doporučované sympatické blondýnky.

            Ne nadarmo máme pořekadlo „nesuď knihu podle obalu“. Slečna vypadala mile, ba přímo mírumilovně. Zde bych se prosím zastavila. V průběhu prvního videa jsem zjistila, že tato volba byla největší chyba mého života. Byla jsem ráda, že vůbec dýchám, a ta holka se na mě přes obrazovku smála a v rychlosti přecházela k dalšímu cviku. Skončila jsem v kaluži potu a slz na koberci, neschopná dalšího pohybu.

            Jenže kdo to někdy zkusil, určitě zná ten krásný pocit, který se dostavuje po cvičení, pocit vítězství a klidu v duši. Takže jsem si zvykla se takto mučit dál. Co čert nechtěl, při jednom cviku se mi podařilo vyvrtnout si kotník. A tak jsem se nedobrovolně odsoudila k prodloužení předvánočního odpočinku.

            Teď už mám kotník dávno vyléčený, jen jsem té pohodě docela přivykla. Dejme tomu, že čekám na Nový rok, abych s cvičením znovu začala. Novoroční předsevzetí bývají přece jenom mnohem více dodržovaná. A nebo ne?