• Okresní kolo SŠ v kopané

          • Ve čtvrtek 17. 10. se na fotbalovém hřišti s umělým povrchem ve Vyškově odehrál turnaj středních škol okresu Vyškov. Kopaná patří mezi nejrozšířenější sporty, takže konkurence je kvalitativně velká a akce se vždy účastní všechny střední školy z Vyškovska. 

            Poněkud ospale vstoupili hráči GOA do úvodního duelu s ISŠ Slavkov. Prvních sedm minut se Bučovicenedostaly za polovinu hřiště. Hned první návštěva přinesla šanci Bárka, který ale měl až moc síly a branku přestřelil. Úspěch nepřinesl ani přímý kop Štěpána Dejdara a jednoduchost fotbalu musel dokázat Slavkov. Přímo z rohového kopu zakroutil míč za záda vybíhajícího brankáře Koudelky a vedl. Počáteční nesmělost bučovických fotbalistů ani obdržená branka je do kolen nesrazila. Do slibné pozice se dostali Prokop i Doležal, ale ani jim se nepovedlo vyrovnat.

            Maximum efektivity ukázal Slavkov, který z jediné šance druhého poločasu vytěžil druhý gól. Víc než pouhé snížení zásluhou Tomáše Jelínka bylo nad síly Bučovic.

            Proti týmu SOŠ Vyškov, který vloni postoupil přes okresní a krajské kolo až na mistrovství republiky, předvedly Bučovice výrazně lepší výkon a zvítězily v poměru střel. Jenže žádná z nich nedoputovala do sítě Vyškovanů a to ani z pokutového kopu. Sochorka se zakončením problém neměla a zvítězila 3:0...

            Třetí a poslední pokus o výhru v zápase měly Bučovice proti GSŠZE Vyškov. Bohužel se potvrdily jen nepsané zákony “Nedáš, dostaneš!” a “Není ranka, není branka!”. I když v předchozích zápasech by si kluci za předvedený výkon zasloužili minimálně remízy, tentokrát porážka 0:2 odpovídala situaci na hřišti.

            Na pohled líbivější fotbal než před rokem, když bučovický tým odjížděl bez vstřelené branky a s osmi obdrženými se nepodařilo přetavit v úspěch. Výsledkem je čtvrté místo se skóre 1:7, za jediné pozitivum se dá považovat nový fotbalový míč, který dostal každý tým za účast.

            Celkové pořadí:

            1. GSŠZE Vyškov
            2. SOŠ Vyškov Sochorova
            3. ISŠ Slavkov
            4. GOA Bučovice

            Sestava:

            Antonín Koudelka, Patrik Pinčiar, Vojtěch Chudý, Jan Černý, Jakub Bárek, Štěpán Dejdar, Kryštof Indruch, František Zubek, Marek Doležal, Vít Klučka, Petr Šujan, Dominik Vrábel

          • Veřejná přednáška o kyberšikaně

          • Přednášející: por. Mgr. Alice Musilová, Krajské ředitelství Policie ČR

          • Rozklus, medaile, vystřízlivění

          • Nezvykle krásné počasí doprovázelo okresní kolo v přespolním běhu, které se konalo 26. 9. v areálu vyškovského parku podél Hané. Družstvo Gymnázia a OA Bučovice nestartovalo v plném počtu a tak soutěžilo pouze v rámci jednotlivců. Mezi dívkami nejlépe doběhla Kateřina Zemánková, která vzdálenost 1700 m zdolala za 7:05 min a umístila se na šesté příčce. Hned v závěsu za ní byla Patricie Pavlíková časem 7:08 min a Marie Holíčková 7:13 min. Hoši měli délku tratě o 1600 m delší. Na krásném druhém místě doběhl Jakub Bárek v čase 8:47 min. Na devátém se umístil Antonín Koudelka časem 10:47 min. Oba se oproti minulému roku zlepšili o cca 20 s. Družstvo za GOA Bučovice zakončil na dvanáctém místě Václav Krauer v čase 10:49 min.

            Následující týden v úterý jsme opět dorazili do Vyškova, tentokrát na okresní kolo v atletice. Družstvo dívek ve složení Tereza Janů, Veronika Andrýsková, Simona Horáčková, Juliána Rusiňáková, Kateřina Zemánková, Nikol Němečková, Marie Holíčková, Patricie Pavlíková, Barbora Minaříková, Denisa Macháňová, Karolína Kohoutková a chlapců, za které nastoupili Jakub Bárek, Robert Gonda, Václav Chmelař, Václav Krauer, Marek Doležal, Antonín Koudelka, František Zubek, Pavel Strmiska, Hugo Grebec předvedlo výborné výkony a mnohdy se přepisovaly osobní rekordy. A nejen osobní, Jakub Bárek zlepšil svůj školní rekord z běhu na 1500 m na 4:17 min. Další posunutí měla na svědomí Patricie Pavlíková v běhu na 200 m za 28,4 s. Tentokráte vyrovnání rekordu na 60 m se podařilo Václavu Krauerovi za čas 7,0 s. Za zmínku určitě stojí i první místa Terezy Janů v běhu na 60 m za čas 8,1 s, Roberta Gondy, který překonal laťku ve výšce 175 cm a v dálce dolétl na 591 cm, Patricie Pavlíkové také za skok daleký a jeho hodnotu 473 cm. Družstvo dívek v celkovém součtu obsadilo krásné druhé místo a chlapci si vítězstvím vysloužili postup do krajského kola.

            Týden uplynul jako voda a atleti z GOA Bučovice vyrazili vstříc svým sportovním výkonům do Břeclavi. Konkurence byla obrovská a v průběhu závodu padaly úžasné výkony. V drobně pozměněné sestavě Jakub Bárek, Robert Gonda, Václav Chmelař, Václav Krauer, Marek Doležal, Antonín Koudelka, František Zubek, Josef Gonda a Kryštof Indruch jsme se pokusili být konkurenceschopní. Bohužel v úvodní disciplíně nám bodově utekl běh na 60 m. Ztráta oproti okresnímu kolu ještě drobně narostla po skoku dalekém. Přestože ostatní disciplíny jsme vylepšili, nedohnali jsme fazónu z minulého týdne. O individuální cenný kov se postaral jak jinak než Jakub Bárek na 1500 m, když v čase 4:24,47 nenašel přemožitele. Osobní rekord a bronzovou příčku si vyskákal Robert Gonda, který přelétl laťku 176 cm vysokou. V součtu ostatních výkonů se GOA Bučovice umístilo na šestém místě před Gymnáziem Tišnov a Blansko.

            Mgr. Josef Křížka, vyučující Tv

          • The Bear Educational Theatre

          • V úterý 8. 10. do naší školy přijelo The Bear Educational Theatre. Odehráli tři představení pro různé věkové skupiny a úrovně znalosti angličtiny. Nabízíme recenzi od třídy sekundy:

            The Alien Grammar Show

            In the show there were acting four aliens, one special agent, Mr Trump and the audience.

            The show was in our school.There came special agents and they were looking for aliens. They knew that aliens can’t speak English very well and they tested celebrities and students. The aliens were looking for their children Blip and Blop. They found then and flew home. The special agent found out that his friend was an alien too. He was angry but it was too late.

            I liked the show because it was funny. The actors did a good work and I hope that it wasn’t the last time I saw them.

            Přemek Veselý, sekunda

          • Výlet Chřiby

          • V pondělí ráno 30. 9. jsme si snad všichni říkali, jak si dnešek užijeme, a hlavně, když není škola, že… Bude jen nějaká krátká procházka, která zabere celý den. No…v něčem to byla pravda a v něčem ne.

            Tak tedy ráno o půl osmé jsme všechny 3 třídy (1. A, 1. AO a kvinta) nasedly do autobusů s doprovodem profesora Zelinky a třídních profesorek Pokorné, Kmentové a Mlčochové. Po necelé půlhodince jízdy jsme vystoupili v obci Střílky, odkud jsme začínali naši dlouhou tůru. Tam nás také čekala první zastávka, a to pohled na barokní hřbitov. Pak už začala opravdová procházka, a to samozřejmě strmě do kopce. Všichni jsme první stoupání vzhůru úspěšně zvládli a pokračovali směrem na Střílecký hrad. Na Stříleckém hradě, nebo spíš zbytcích hradu, byl nádherný výhled do okolí, který byl odměnou za překonání první části našeho výletu. Pokračovali jsme dál. Po dlouhých hodinách a krátkých přestávkách, jsme dorazili ke Kazatelně, kde si všechny třídy udělaly společné fotografie. Další zastávkou až po několika kilometrech bylo hradisko sv. Klimenta, kde byla i obědová přestávka a další společná fotografie. Naší předposlední zastávkou byl Cimburk, kde jsme si všichni zase aspoň trochu odpočinuli. Pak už jsme jen sešli další 4 km zpět do Střílek, kde nás vyzvednul autobus, a jeli jsme unavení zpět do Bučovic. Podle GPS v telefonu jsme ušli cca 20km, za což bychom se mohli minimálně pochválit. Myslím, že můžu za všechny třídy říct, že to byl super výlet a všichni se těšíme na další.

            Jakub Šidlík 1. A

          • ENGLANDOS 2019

          • Jelikož mnozí studenti z GOA Bučovice nedávno navštívili Berlín, také my jsme nemohli zůstat pozadu, a tak jsme se vydali na výlet do Anglie.

            Ráno 22. září stanuli vybraní studenti ze tříd vyššího gymnázia a obchodní akademie na parkovišti u Arkády, kde už na ně čekal vypravený autobus s mile vyhlížejícím průvodcem a pozitivně naladěným sborem pedagogů. Chvíli nám trvalo, než jsme naložili kufry do zavazadlového prostoru, ale nakonec se nám přece jenom povedlo vyrazit. Pan průvodce nás předem seznámil s velmi zajímavým programem, na který jsme se všichni těšili.

            Cesta nám rychle ubíhala a po pár (šestnácti) hodinách jsme dorazili do slavného francouzského přístavu

            Dunkerk, kde jsme se nalodili na „honosný“ trajekt, který nás za necelé dvě hoďky dopravil v šest hodin ráno do anglického Doveru. Odtud jsme opět nasedli do autobusu a zamířili k prvnímu bodu programu - Londýnu. V hlavním městě jsme nejprve prošli tržnicí Borough Market ve čtvrti Southwark a poté k přesné replice lodě Francise Drakea - korzára ve službách anglické královny.

            Pořídili jsme pár fotografií a pokračovali k Millennium Bridge, jež je známý z filmu Harry Potter, a poté ke katedrále sv. Pavla, kde jsme se mohli pokochat pohledem na Londýn z výšky 111 m. Dále jsme absolvovali okružní jízdu po Temži kolem Tower Bridge. Poslední zastávkou prvního dne byl Greenwich s nultým poledníkem. Pak už nadešel čas se přesunout na námi očekávané místo, kde si nás vyzvedly hostitelské rodiny.

            Druhý den ráno jsme se opět setkali na meeting pointu, kde okamžitě vypukla živá debata o zážitcích a dojmech z večera u rodin. Shodli jsme se, že místní domy jsou velmi podobné, poměrně malé a velmi útulné. To už ale následoval další bod programu - universitní město Oxford. Zde jsem kromě universit navštívili také museum Ashmolean, kde jsme mohli vidět například originální Agamemnonovu posmrtnou masku. Po návštěvě Oxfordu následoval Stradford, známý pobytem Williama Shakespeara. Zde jsme viděli spisovatelův rodný dům i místo posledního odpočinku. To byla poslední zastávka dne, po které jsme se opět odebrali k rodinám. Třetí den ráno nás autobus zavezl k nejstaršímu železnému mostu na světě, který je na seznamu světového dědictví UNESCO. Odtud jsme se přemístili do skanzenu, který věrně ukazoval život ve viktoriánské vesnici. Strávili jsme zde příjemné tři hodiny, kdy nám bylo umožněno nakoupit si suvenýry a zažít atmosféru Anglie 19. století. Z historického prostředí jsme se přesunuli mezi moderní budovy centra Birminghamu, kde jsme měli možnost si ve dvouhodinovém rozchodu nakoupit oblečení, něco dobrého nebo drobné suvenýry.

            Poslední den ráno jsme se srdečně rozloučili s našimi hostitelskými rodinami (někteří i s jejich auty), až na některé jsme naložili kufry do autobusu a vydali se do centra Londýna za nejznámějšími památkami a budovami. Nepříjemným zpestřením byla cesta místním „undergroundem“. Viděli jsme nejznámější ruské kolo na světě – the London Eye, prošli jsme kolem Westminsterského paláce a Viktoriiny věže (Big Ben), která byla zakryta lešením. Poslední rozchod jsme měli na Trafalgarském náměstí, kde jsme měli poslední možnost koupit suvenýry pro blízké, zatímco někteří spoléhali na obchody benzínových stanic. Potom už nás čekala jen návštěva Buckinghamského paláce, u kterého jsme se vyfotili a vydali se směr autobus.

            Abychom vyzkoušeli oba typy přepravy přes průliv, zpět do Evropy zvolil náš pedagogický dozor cestu Eurotunelem. Kolem půlnoci se před námi objevil vlak do podvodního tunelu. Za necelou hodinu jsme znovu vjeli na evropský břeh, což si mnozí z nás nepamatovali, protože na sedadle autobusu v nepohodlné poloze doháněli spánkový deficit. Tisíc kilometrů dlouhá cesta nám utekla jako voda a za(ne)dlouho jsme dorazili do Bučovic. Tam na nás čekali natěšení rodiče, kteří nás odvezli do našich pravých domovů.

            Výlet jsme přežili, žádného z pedagogů jsme v Anglii nenechali a doufáme, že takových výletů bude více.

             

            Robert Gonda a Kateřina Jakabová, Sexta

          • Kvarta u Napoleona

          • V úterý 17. září se kvarta vypravila do Slavkova u Brna na expozici Napoleonské války.

            Je instalována v konírnách slavkovského zámku. Nejde jen o výstavku různých dokumentů, uniforem, fotografií a zajímavých objektů tehdejší doby, ale velmi nás zaujalo i autentické filmové promítání  v podzemí. Možná jsme byli poslední třídou našeho gymnázia, protože  expozice z provozních důvodů tento rok končí.

            A pokud jste ji nikdy neviděli, zkuste to stihnout. Stojí za to.

          • Stmelovací kurz V.

          • Cože? Kvinta jede na adapťák?

            Cože? Proč jede kamsi kvinta a my jsme loni nebyli?

            Cože? K čemu to bude?

            Pár otázek, mnoho otazníků. Odpověď byla  jasná.

            Kvinta jede ve středu odpoledne na stmelovací kurz a vrací se v pátek po obědě.  Tečka.

            Některým se upřímně nechtělo, ale jeli. Někteří se i těšili...a jeli. Někteří se těšili moc a jeli taktéž.

            Některé ovládaly otazníky a odjeli stejně tak.

            Autobusem jsme dorazili na táborovou základnu v Ruprechtově. Přírodní prostředí,  ale my máme k přírodě přece blízko. Vynikající pan kuchař , který vytvářel unikátní pokrmy.  S úsměvem nachystal svačinku všem hladovým klidně ve 22:30. Jak slastný pocit zvláště když doma se kuchyně zavírá už ve 20 hodin. Přidat řízek? Není problém, nebojte, nějak se podělíme, kolik vás je?

            Seřaďte se  podle data narození, ale nesmíte u toho mluvit. Tak to byl trošku u upovídané kvinty problém, ale ejhle! Pusa zavřená a prsty měly slovní průjem. Jak to dokázaly?  Stojíme od nejmladšího po nejstaršího ve třídě. Instruktoři, tutoři a dozor zapomněli údivem zavřít pusy.

            Co máš rád? Kytaru, hudbu, volejbal a jídlo.

            Takže jsme vedoucím Romanem rozděleni do čtyř skupin a nikdy by nás nenapadlo si utvořit takové složení týmů. Mlčky přejít po přepravkách od jedné ke druhé bráně, ukecaní mají zavázané oči, sestavit dům podle instrukcí jiného,přenášet dřevěné kostky pomocí gumičky s nataženými provázky a z různobarevných  kostek rozházených v kruhu sestavit se zavázanýma očima stejný model. Bez mluvení. Tak se tleskalo a dupalo.

            Bavíme se každý s každým a tmelíme kolektiv již dávno čtyři roky tmelený.

            To není možný! To přece nemůže to auto přejet? Co to je za most? Pánové se drží za hlavu, nevěřícně kroutí hlavou. Ano. Dva týmy konstruktérů  ještě rozdělené na poloviny vytváří dva mosty, kdy se musí napojit vytvořené a nedomluvené dvě poloviny. Spousta podmínek nás ale neodradí, aby autíčka na dálkové ovládání s klidovým nadhledem obou řidičů překonala dráhu přes jeden a následně druhý most tam a zpět. Tam to šlo po obou mostech. Zpět se to jednomu nepovedlo, neboť se autíčko zaseklo o pilíř. Zato na druhý most byla po obou jízdách položena Klárka, aby byla vyzkoušena jeho nosná stabilita . Téměř vydržel. Vydržela i Klárka.

            Máme předsudky? Tak tady jsme si trošku sáhli do vlastního nitra a postupně vyhodnocovali situace. A co kolečka a křížky? Proč pořád soutěžit a vyhrávat? Zkusme pracovat i jinak, vzájemně nesoupeřit a přitom být vedle sebe a mít se z toho dobře.

            A dílo náhody s kostkou a sedáním sousedovi na klín, když padlo moje číslo, bylo pro některé hubeňoučké dolní končetiny náročným zátěžovým testem. Kryžom někryžom jsme nakonec taky pochopili, i když to trvalo o něco déle.

            Vyzkoušeli jsme toho opravdu hodně. Vydržely i plastové hrníčky  - Pošlete to dál…, dozvěděli jsme se, že někdo rád uklízí, jiný ochutnal noviny, někdo má doma psa, jiný hraje 11 let na housle nebo nikdy nikomu nedal facku. Ukulele s kytarou jsme sladili do stejných tónin a společně jsme zjistili, že ladíme ve všech směrech.

            Byly to krásné  necelé tři dny a dvě noci. Někdo nám objednal teplé a fajn sluníčkové počasí.

            Poděkování patří  nám všem, takže : DÍKY  !!!

             

            třída kvinta

          • Okrskové kolo minikopané ZŠ

          • Předloni druzí za ZŠ Brankovice, vloni druzí za ZŠ 710...takové jsou výsledky GOA Bučovice z posledních let v okrskovém kole minikopané. Změnit statistiky se v úterý 1. 10. pokoušelo deset hráčů, z nichž sedm pochází z tercie.

            Přes vysoká očekávání nebyl vstup do zápasu proti Brankovicím příliš přesvědčivý a první čtveřice šla střídat s úlevou, že nedostala gól. Jako liška do kurníku vlétla na hřiště druhá čtverka a po půl minutě z toho byl gól Tadeáše Tihelky. Pak už padala jedna branka za druhou a po brankách Adama Doupovce, Tomáše Navrátila (2), Marka Lokaje a Jana Gottwalda utkání z hlediska skóre ukončil na 7:0 střelec úvodní branky Tadeáš Tihelka.

            Jestliže začátek prvního zápasu byl nepřesvědčivý, tak hned následující zápas proti ZŠ 711 nelze ohodnotit jinak než tragický. Kluci nestačili přeřadit z druhého rychlostního stupně, kterým jim stačil na předchozího soupeře a během prvních tří minut už prohrávali 0:2. Dalších sedmnáct minut se sice už soupeř k žádné vážnější šanci nedostal a další branku nevstřelil, ale kombinace vlastní zbrklosti, soupeřova brankáře a také smůly způsobila, že se i přes tlak nepodařilo zápas otočit. Prakticky po druhém zápase tak bylo jasné, že šance na postup jsou nulové.

            Ani nejvyšší výhra turnaje podle počtu vstřelených branek nad ZŠ 710 už nemohla nic změnit. Na vítězství 11:3 se podíleli hráči v poměru Jan Gottwald 4 branky, Tadeáš Tihelka 3 branky, Adam Doupovec 2 branky, Marek Lokaj 1 branka, Vojtěch Prokop 1 branka.

            Tři slabší minuty rozhodly o celém turnaji a sestava Štěpán Hroza, Adam Doupovec, Vojtěch Vráblík, Tomáš Palkovič, Jan Gottwald, Vojtěch Kunc, Marek Lokaj, Tadeáš Tihelka, Tomáš Navrátil, Vojtěch Prokop rozhodně nemůže být s druhým místem spokojená.

          • Adaptační kurz 2019 – Ruprechtov

          • Prázdniny skončily a my, žáci z různých tříd a škol, jsme 2. září usedli do lavic s pocitem, že neznáme z nových spolužáků skoro nikoho. První den nám bylo oznámeno, že se to změní a to na adaptačním kurzu. Ten ale proběhl až třetí týden od začátku školy, takže jsme se už trochu dokázali seznámit, i když jsme věděli o každém nejspíš jen jméno. Přesto “Adapťák“ svůj účel splnil a myslím, že se všichni známe o dost lépe. A jak to tam vlastně vypadalo…?

            Na adaptační kurz jely třídy 1. A a 1. AO pod dohledem pana profesora Homoly a třídních profesorek Pokorné a Kmentové. Hned po příjezdu a krátkém představení jsme byli rozděleni, holky do budovy a kluci do chatek. Po vybalení věcí jsme se všichni sešli v hlavní budově / jídelně, kde jsme si vyslechli přednášku o bezpečnosti a pravidlech. Následovala večeře, potom seznamovací průzkum, kdy jsme poprvé nějak lépe poznali své spolužáky a po něm první hra, která byla samozřejmě založená na běhání, takže jsme všichni šli spát unavení.

            Druhý den po snídani jsme zase vyrazili vstříc seznamovacím hrám. Čekaly nás první čtyři hry v náhodně vybraných týmech. Po obědě jsme měli 2 hodiny volno a pak následovala další běhací hra, při níž hrála písnička asi tak 20x a hádám, že některým ještě teď hraje v hlavě pořád dokola „ jaro, léto, podzim a zima.“ Po večeři jsme měli další průzkum, tentokrát o empatii. Psali jsme odpovědi na otázky, ale podle toho, co si myslíme, že by napsali ostatní.

            Třetí den jsme hráli další várku čtyř her, při kterých byl většinou některý člen týmu smyslově omezen (zavázané oči šátkem). Častým zákazem u skoro všech her bylo, že se nesmí mluvit. Po obědě a odpoledním odpočinku jsme dostali za úkol jako třída postavit most ze dřeva a papíru, po kterém pak mělo přejet RC auto. A jak to dopadlo? Třídy se snažily a členové týmů spolupracovali. Nemůžeme ale říci, že by některá třída vyhrála, takže za mě vyhrály obě. Poslední večer se hrálo několik super společenských her, které si všichni užili.

            Poslední den ráno jsme si sedli do kruhu a pár slovy vždy shrnuli, jak nám adaptační kurz pomohl, co si myslíme o třídě a popřáli si, ať nám ty 4 roky vydrží náš nový úžasný kolektiv. Následoval oběd, pak loučení a odjezd zpět do Bučovic.

            Mohu s jistotou za všechny říci, že jsme si adaptační kurz užili, mezi spolužáky si našli nové kamarády, získali nové zkušenosti a informace. Jak zaznělo na začátku školního roku „přátelství ze střední je často na celý život“…Možná, že to bude přeci jen pravda.

             

            Jakub Šidlík, 1. A

          • 3. místo v ekonomické soutěži pro OA Bučovice

          • V pátek 20. září 2019 se na Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole v Blansku uskutečnilo krajské kolo soutěže Ekonomický tým 2019. Celkem osm soutěžních týmů z šesti obchodních akademií poměřilo svoje schopnosti a znalosti v náročné soutěži rozložené do  dvou částí. 
            První část byla zaměřena na ověření teoretických znalostí. Soutěžní týmy čekalo zodpovězení šedesáti otázek týkajících se ekonomiky, účetnictví a  informačních a komunikačních technologií. 
            Druhá část představovala prezentaci na téma "Bydlet ve svém nebo v pronájmu?". Během třiceti minut si každý tým připravil svoji vlastní prezentaci, kterou pak soutěžící prezentovali před pětičlennou odbornou porotou.
            Naši školu vzorně reprezentovali studenti maturitní třídy oboru obchodní akademie Jiří Svoboda, Pavel Novák a Radim Rychlík.

            V náročné konkurenci vybojovali 3. místo, když od druhého místa, které obsadil tým OA Znojmo 1, je dělilo pouhého půl bodu. Vítězství si odnesla pořádající  Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Blansko. Všechny soutěžní týmy prokázaly ve vědomostním testu dobré znalosti. I všechny prezentace byly dle vyjádření poroty složené z odborníků z praxe na velmi dobré úrovni. O to je úspěch reprezentantů naší školy cennější a patří jim za něj velké uznání i velké poděkování.

            Ing. Jan Cenek, komise odborných předmětů

          • Byli jsme v Berlíně!

          • ...a nejen tam. Také v Drážďanech, v Postupimi a v tropech. Zkušenější cestovatelé ví, že zažít tropickou atmosféru v našich zeměpisných šířkách není vůbec nemožné. Ale popořádku:

            V úterý 17. 9. jsme brzy ráno nastoupili do autobusu ( my, tj. studenti gymnázia a obchodní akademie napříč třídami) CK Porta Optima a vydali jsme se na školní zájezd k našim severním sousedům. Samozřejmě v doprovodu pedagogů.

            Nejprve jsme udělali zastávku v Drážďanech, přezdívaných Florencie na Labi díky mnoha stavebním a uměleckým skvostům. Obdivovali jsme zrenovovaný kostel Frauenkirche, který byl až do konce devadesátých let minulého století ponechaný v troskách, jako připomínka hrůzného bombardování Drážďan na sklonku války v únoru 1945. Po prohlídce barokního jádra města jsme pokračovali do Berlína, kde jsme se v podvečer ubytovali v hotelu Ibis.

            Další dva dny byly ve znamení německých památek a novodobé německé historie, která se dotýká také českého národa. Viděli jsme Památník zavražděných evropských židů, nádraží Grunewald, spojené s transporty na východ, vilu u Wannsee, kde se rozhodlo o konečném řešení židovské otázky, dále pak berlínské „highlights“ - televizní věž, budovu Reichstagu ( byli jsme i vevnitř), Braniborskou bránu, Kurfürstendamm, Sony Center, Hlavní nádraží – největší a nejmodernější v Evropě, kde se vlaky mimoúrovňově míjejí, Humboldtovu univerzitu, berlínský dóm, Červenou radnici, vládní čtvrť u Sprévy. Součástí zájezdu byla i návštěva dvou slavných muzeí – v Novém muzeu jsou hlavně egyptské sbírky, v Pergamonském muzeu jsme si prohlédli antické památky. Všem jistě utkvěla v hlavě podoba egyptské královny Nefertiti nebo obří Milétská brána. V Berlíně je muzeum prostě „must“.

            Poslední noc a následně dopoledne jsme strávili v Tropical Islands; spali jsme ve stanech na pláži, koupali jsme se v „laguně“, v „Amazonii“ nebo v „jižním moři“. Iluze deštného pralesa byla téměř dokonalá.

            Exkurze po památkách a za poznáním německé historie nás poučila a pobavila. Není to sice úplně „škola hrou“, ale poznání naživo baví víc než u tabule. A když se doplní originálním berlínským „currywurstem“ nebo kebabem z vyhlášeného tureckého bufetu, podepíšeme se všichni pod známé německé „Reisen macht Spa3“.

            Marta Urbánková, vyučující

        • Slovo ředitele školy
          • Slovo ředitele školy

          • Vážení občané,

            dovolte mi, abych Vás u příležitosti zahájení školního roku informoval o aktuálním dění v bučovickém gymnáziu a obchodní akademii. Prázdniny rychle uběhly. Pro většinu žáků byly zaslouženým odpočinkem, někteří však museli v posledním týdnu prázdnin uzavřít svoji klasifikaci za uplynulý školní rok nebo na počátku září dokončit svoji maturitní zkoušku. Důvodem neuzavření klasifikace byla téměř výhradně absence z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, zatímco hlavní příčinou neúspěchu u maturity v jarním termínu je nedostatečná příprava žáka. Stejně jako v uplynulých letech, jedná se o výjimky, jednotlivce, přesto této skutečnosti věnujeme zvýšenou pozornost.

            Podrobné informace o studijních výsledcích žáků a celou řadu dalších informací o činnosti školy najdete v naší výroční zprávě na webových stránkách školy, kde bude umístěna na konci měsíce října, po jejím schválení Školskou radou a odevzdání zřizovateli.

            V průběhu měsíce září se uskutečnily plánované adaptační kurzy žáků 1. ročníků čtyřletého gymnázia, obchodní akademie a kvinty. Poprvé se všechny konaly na TZ v Ruprechtově, novinkou byl také společný kurz pro žáky gymnázia a obchodní akademie.

            Žáci školy se již zapojili do řady akcí a soutěží, zejména sportovních. Dosažené výsledky svědčí o tom, že sport není v Bučovicích na okraji zájmu, a škola má tak řadu výkonných sportovců. Žáci 4. ročníku obchodní akademie uspěli v prestižní odborné soutěži EKO-tým 2019 a v krajském kole obsadili velmi pěkné 3. místo.

            Zájemci z řad žáků v měsíci záři vycestovali se svými učiteli na poznávací pobyty do Německa a Velké Británie. Kromě osobního poznání dané země uplatnili a rozšířili své jazykové znalosti a dovednosti získané v průběhu studia.

            V průběhu prázdnin nebo krátce před nimi došlo k řadě změn. Některé se týkají samotných žáků, jiné i jejich rodičů, případně zákonných zástupců. V nejbližších dnech najdou zájemci na našich webových stránkách nový organizační řád školy a postupně další dokumenty. V této souvislosti Vás prosíme o trpělivost. Někteří z Vás si jistě všimli, že průběhu prázdnin byly zprovozněny nové webové stránky školy. Jsou plně funkční, některé informace a odkazy však musíme ještě doplnit. Učiníme tak v nejkratším možném čase. Zároveň s webovými stránkami došlo i ke změně základního informačního a databázového sytému školy, kdy jsme přešli ze systému Bakaláři do systému EduPage. Po získaných zkušenostech věříme, že tato změna bude pro naprostou většinu z Vás příjemná.

            Mění se i technické zázemí školy. V měsíci srpnu byla zahájena rekonstrukce plynové kotelny hlavní budovy nákladem téměř 1,5 miliónu korun. Její plné zprovoznění je plánováno na konec měsíce září. Úspěšně také pokračuje rekonstrukce internátu bývalé obchodní akademie, spojená s výstavbou nové školní kuchyně a jídelny. Jak jsem Vás již informoval, škola tím získá tři nové učebny výpočetní techniky s nezbytným příslušenstvím a sociálním zázemím, ubytovací kapacitu a zejména možnost stravování žáků i zaměstnanců přímo v areálu školy. Odpadne tak nutnost každodenního přecházení žáků z důvodu stravování přes komunikaci 1. třídy č. 50 do budovy bývalé obchodní akademie. Časový plán, předání stavby uživateli, se daří plnit i přes obtíže, které vznikly při rekonstrukci podzemní chodby, spojující hlavní budovu gymnázia a obchodní akademie s touto stavbou. V průběhu rekonstrukce bylo nutné provést celou řadu prací, které nemohly být předem plánovány. Moje poděkování patří stavební firmě PSK Group Brno, která stavbu realizuje, a zejména zřizovateli školy, který svým přístupem umožnil komplikovanou situaci vyřešit. V rámci dnů otevřených dveří, po slavnostním otevření, celý objekt zpřístupníme zájemcům k prohlédnutí.

            Dny otevřených dveří se konají vždy ve čtvrtek 12. prosince 2019 a 16. ledna 2020; v letošním roce bude nabídnut i jeden sobotní termín. Na základě četných pozitivních ohlasů a zájmu veřejnosti žákům současných 9. a 5. tříd, podobně jako v loňském roce, nabídneme intenzívní kurzy z matematiky a českého jazyka, jejichž cílem je příprava k přijímacím zkouškám na střední školy ukončené maturitou. Bližší informace o této aktivitě můžete získat již dnes na našich webových stránkách nebo sekretariátu školy.

             

            Na závěr bych Vám chtěl společně se všemi zaměstnanci školy popřát hodně zdraví a spokojenosti v osobním životě i práci.

            Jaroslav Honza, ředitel školy

          • Futsalový Sochorka cup

          • Turnaj s mezinárodní účastí pořádala SOŠ Sochorova podruhé a kromě partnerských škol z Maďarska, Rakouska a Slovenska přijaly pozvání i týmy ze středních škol vyškovského okresu. 

            Los zařadil Bučovice do čtyřčlenné skupiny a jako prvního soupeře určil Michalovce.Futsalový sprint na dvakrát šest minut lépe odstartovaly Bučovice a šly zásluhou Roberta Gondy do vedení. Slovenský tým bohužel ihned srovnal a když potrestal výpadek bučovické obrany, rázem byl na koni. Srovnání z kopačky Tomáše Zbytka na konečných 2:2 bylo tedy s ohledem na nepříznivý vývoj zápasu nutné pokládat za úspěch.

            Jako rozhodující z pohledu dalšího postupu se ukázal být duel s ISŠ Slavkov. Tři branky Slavkovanů a žádný zásah na straně Bučovic nejen nepřinesl potřebné body, ale posunul skóre Bučovic hluboko do "červených čísel". A vzhledem k výhře Michalovců nad maďarským Szekesfehervarem 2:1 už k postupu nestačilo jen vyhrát, ale spolehnout se i na výsledek utkání ISŠ Slavkov - Michalovce.

            První podmínku se splnit podařilo a když vedení 2:1 po gólech Roberta Gondy a Tomáše Zbytka v posledních vteřinách navýšil další brankou Robert Gonda, rozdmýchal tím naději na prodloužení účasti v turnaji i ve vyřazovací části. Slavkov ale už s vědomím jistého postupu hrál na půl plynu a neudržel ani hubené vedení 1:0, takže Michalovce se trefou na 1:1 dostaly na druhou příčku ve skupině.

            Se čtyřmi body tedy Bučovice obsadily třetí místo ve skupině a dělené páté místo ze sedmi účastníků.

             

            Sestava: Antonín Koudelka (brankář), David Rotrekl, Adam Skřivánek, Jan Černý, Tomáš Zbytek, Patrik Pinčiar, Marek Doležal, Robert Gonda

          • Studenti maturitních ročníků v Praze

          • Jednou z tradičních akcí studentů maturitních ročníků našeho gymnázia bývá exkurze do hlavního města. Ve středu 11. září se proto na cestu vydali také letošní studenti tříd oktávy a 4. A.

            Navštívili jsme Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí, Vyšehrad či Židovské Město, což jsou nejen místa spjatá s naší historií, ale také cíle turistů z celého světa. Chvilku klidu jsme si pak mohli vychutnat třeba ve Valdštejnské zahradě nebo v zahradách pod Petřínem. Milovníky politiky zaujala prohlídka Valdštejnského paláce, který je sídlem Senátu, odlehčením bylo setkání s panem senátorem Bárkem, mírné rozčarování nám přinesla návštěva Poslanecké sněmovny a sledování práce našich poslanců a ministrů.

            Moderní dějiny nám přiblížila emotivní prohlídka Památníku heydrichiády. Zlatou kapličku jsme si prohlédli od základních kamenů až po trigy na horní terase. O kulturu se postaralo divadlo Ungelt s představením Expres na západ, které si právem zasloužilo potlesk ve stoje. A procházka večerní Prahou už byla jen třešničkou na dortu...

            Tři dny vyměřené k návštěvě hlavního města jsme naplnili nejen historií, architekturou, politikou či kulturou, ale především společně strávenými chvílemi, na které budeme všichni jistě rádi vzpomínat.

            Třídní učitelky oktávy a 4. A

        • Znojmo – Vranov – Podyjí… aneb cesta za poznáním
          • Znojmo – Vranov – Podyjí… aneb cesta za poznáním

          • Začátek letošního školního roku si zpříjemnila třída 4.AO kulturně-přírodovědnou exkurzí na jih Moravy. Ve středu 4. září jsme vyrazili do Znojma, kde jsme si v doprovodu slečny průvodkyně prohlédli historické centrum města, vystoupali na Vlkovu věž, kde jsme měli město jako na dlani. Zde nás také čekala první ochutnávka ovocného moštu. Naše další kroky směřovaly k Chrámu sv. Mikuláše, na znojemský hrad a k rotundě sv. Kateřiny. V odpoledních hodinách následoval přesun do Vranova nad Dyjí, kde jsme se ubytovali v penzionu Relax.

            Večer jsme za krásného slunného počasí ještě vyrazili k přehradě a zájemci vystoupali na Claryho kříž, který stojí na vrcholu mohutného, více jak 80 m vysokého skaliska nad řekou Dyjí, těsně nad hrází Vranovské přehrady. Nechal jej zde postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Ten se při svém pobytu ve Vranově v době cholerové epidemie nemocí nakazil, onemocněl a v březnu roku 1831 ve Vídni zemřel.
            Čtyři metry vysoký kříž z blanenské litiny nejenom dominuje zdejšímu okolí, ale od něho je i jedinečný rozhled na Vranov, údolí Dyje, hráz a rozlehlou hladinu Vranovské přehrady. Náš první den se blížil ke konci, a tak jsme se pomalu připravovali na výpravu do národního parku Podyjí.

            Druhý den nás probudilo opět sluníčko a nic nebránilo tomu, abychom vyrazili na pěší túru. Nejprve cesta vedla podél řeky Dyje k Hamerskému mostu, pak jsme prudce odbočili do strmého kopce a vyšplhali se lesní pěšinou k odbočce na Čížov. Odtud jsme již cestou po vrstevnici obdivovali krásnou krajinu česko-rakouského pomezí. Výhledy byly dechberoucí, a tak jsme ani nepostřehli, že se před námi objevil Čížov. Před jeho návštěvou jsme ještě odbočili k Hardeggské vyhlídce a pak už si jen vychutnali prohlídku „muzea železné opony“ pod širým nebem. Posledních pár kilometrů už nás nemohlo rozházet, a tak jsme se opět přiblížili k našemu penzionu. Kdo by to byl řekl, že našlapeme téměř dvaadvacet kilometrů. Ráno by tomu nikdo nevěřil, ale na druhé straně jsme chtě nechtě přesvědčili sami sebe, že jsme tuto vzdálenost schopni ujít. Večer jsme u táboráku a opékání špekáčku plánovali nadcházející školní rok a hlavně naše stužkování.

            Poslední ráno bylo sice trošku pošmourné, ale naštěstí nepršelo. Proto jsme malou pěšinou už i se svými zavazadly vyšplhali k vranovskému zámku, kde už na nás čekala slečna průvodkyně, aby nás provedla objektem a seznámila nás s jeho historií. Zámek leží na jižní hranici českého státu asi 110 kilometrů od Vídně a patří k nejhodnotnějším světským stavbám středoevropského baroka. Současnou podobu mu s významným podílem císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu vtiskli Althannové, kteří Vranov drželi zhruba sto let od sklonku 17. století.  Dominium po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu evropsky proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu.

            Zámek se nachází v západní části Národního parku Podyjí a je národní kulturní památkou. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů sálu předků a kaple, ale přibližuje i kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. století a z celého 19. století.

            Cesta do Znojma, Brna a zpět do našich domovů už byla zalitá sluncem a plná nových zážitků.

        • Memoriál Josefa Trakače a Dušana Gregora 2019
          • Memoriál Josefa Trakače a Dušana Gregora 2019

          • FOTOGALERIE

            Jako sportovní ale i vzpomínková akce na dvě osobnosti Bučovic a absolventy gymnázia probíhá školní atletická olympiáda již několik let. Někteří absolventi ji mají spojenou se stadionem ve Slavkově, v posledních letech probíhá rozdělená do dvou dní v areálu školy. Ať už ve Slavkově nebo v Bučovicích, na velkém oválu nebo minidráze, vždy byly podstatné nejen výkony, ale především přátelská atmosféra a radost z pohybu bez ohledu na pořadí.

            Nejkratší a nejrychlejší běh na 60 metrů patří mezi ostře sledované disciplíny, zvlášť když na vítěze v nejstarší chlapecké kategorii čeká ještě bonus v podobě putovního poháru věnovaného spolužáky Josefa Trakače. V nejmladší kategorii žáků (prima až tercie) byli nejrychlejší Klára Hrabovská (9,2 s) a Tadeáš Tihelka (8,3 s). Mezi dorostenci (kvarta, kvinta, 1.A) byli v cíli jako první Tereza Janů (8,0 s), která současně předvedla nejrychlejší běh mezi dívkami a Hugo Grebec (7,5 s), jehož čas byl ve srovnání napříč věkovými kategoriemi třetí nejlepší. Mezi juniory zaběhli nejrychlejší čas Nikol Němečková (8,7 s) a Václav Krauer, který obdrží putovní pohár za nejlepší výkon z celé školy (7,2 s).

            Čtvrtka neboli 400 metrů je „nevděčná“ trať, na které je potřeba rychlost jako u sprintu a umění rozložit síly jako u vytrvalostních tratí. S nástrahami této disciplíny si mezi žáky nejlépe poradila Vanessa Šinalová (1:17,6 min) a Vojtěch Kunc (1:11,2 min). V dorostu se jako nejrychlejší čtvrtkařka na celé škole bez ohledu na věkové skupiny předvedla Kateřina Zemánková (1:13,1 min), mezi chlapci byl nejrychlejší Adam Doupovec (1:08,6 min). Vítězkou juniorského závodu se stala Veronika Králová (1:17,5) a u hochů pak Václav Chmelař, který současně zaznamenal nejkvalitnější výkon za oba dny (1:03,4 min).

            Nejdelší běžeckou tratí závodu je pro děvčata 800 a pro chlapce 1000 metrů. Druhé vítězství dne a současně opět absolutně nejrychlejší čas zaběhla mezi dorostenkami Tereza Janů (2:58), která tak na dálku porazila „zlatou“ juniorku Marii Holíčkovou (3:09 min). Mezi chlapci letos chyběl favorit a držitel několika běžeckých školních rekordů Jakub Bárek. Jako skvělý zástup se ale ukázal být jeho spolužák Josef Gonda, který zvítězil mezi juniory (3:07 min). V dorostenecké kategorii si pro první místo doběhl Marek Hrabovský (3:26,2 min).

            Ve skoku dalekém byla celkově nejlepší Patricie Pavlíková (4,76 m), která zvítězila mezi dorostenkami a předvedla tak i kvalitnější výkon než vítězná juniorka Tereza Proniuková (4,26 m). Soutěž žákyň přinesla první příčku Lindě Rotreklové (3,40 m).

            Skok vysoký je divácky atraktivní disciplínou, pro kterou je důležité nejen mít rychlý rozběh a odraz, ale i zvládnout techniku. A to se potvrdilo i vzhledem ke stoupající tendenci směrem od mladších ke starším ročníkům. Vítězka soutěže žákyň Julie Hrubá skočila 120 cm, šampionka mezi dorostenkami Barbora Minaříková 130 cm a v juniorkách si pro vítězství vyskočila Nikol Němečková se 135 cm. Mezi žáky hned tři závodníci zaznamenali stejný výkon 125 cm, ale díky nejmenšímu počtu chyb zvítězil Jan Gottwald. V dorostenecké kategorii jednoznačně dominoval Marek Hrubý se 155 cm. Trio juniorů Josef Gonda, František Zubek a Robert Gonda naopak předvedlo bitvu nejen mezi sebou, ale i s laťkou až do výšky 175 cm. Díky lepšímu zápisu se nakonec z výhry radoval František Zubek.

            Vrhačské disciplíny zastupoval v žákovské kategorii hod medicinbalem. Dvoukilový míč nejdále doletěl z rukou Markéty Janů (8,50 m) a Tadeáše Tihelky (13,30 m). Jejich starší spolužáci se už museli popasovat s těžším náčiním. Dorostenka Michaela Voňková tříkilovou kouli vrhla do vzdálenosti 7,80 a juniorka Denisa Macháňová 8,09 metru. Ještě o dva kilogramy těžší kouli měli hoši a vítězný pokus juniora Pavla Strmisky (11,17 m) dokázal překonat dorostenec Marek Hrubý výkonem 12,02 m.

            Tečkou za soutěží jsou štafety, ve kterých v dívčí kategorii zvítězila sekunda a v chlapecké kategorii dokázala vyhrát třída tercie mezi žáky a kvarta mezi dorostenci. Mezi nejstaršími ročníky zvítězila děvčata ze 3.A a chlapci ze sexty.

            Letošní ročník doprovázely nejen kvalitní výkony a dobré počasí ale vyznamenala se zejména oktáva, která svým fanděním byla vzorem pro ostatní třídy. Vzhledem k malému počtu závodnic oktávy nakonec do štafety nastoupila i třídní učitelka a přestože nebyla první v cíli, sklidila zřejmě největší divácký úspěch! K příjemné atmosféře přispěli i vyučující v roli rozhodčích, kteří kromě hodnocení i povzbuzovali a radili závodníkům. Atletikou se tedy bavili všichni a poděkování za zdárný průběh akce patří tedy nejen sportovním referentům za pomoc při nominacích, sportovcům za předvedené výkony, učitelům za objektivní rozhodování, ale i divákům, kteří svým fanděním „vyhecovali“ sportovce k maximálním výkonům.

            Mgr. Jan Stavělík

          • Sportovní kurz III. 2019

          • Jednoho teplého, slunečného a nehorázně dusného poledne dorazila třída tercie s propocenými tričky, nacpanými kufry a řevem „Včelka Mááájaaa“ do sportovního resortu Březová. Bylo 3. června.

            Vcelku bez rozepří jsme si rozebrali pokoje a už o něco méně bezproblémově i různobarevné povlečení (protože kdo by chtěl to jasně červené, buďme upřímní). Jen co jsme se ubytovali, vytáhlo pár hudebně nadaných studentů zpěvník, kytaru a ukulele a začali si ničit hlasivky, v čemž soustavně pokračovali i po zbytek našeho pobytu.

            Vystřídali jsme mnoho více i méně adrenalinových aktivit, od divoké vodní bitvy na raftech až po nezapomenutelné skákání z osmimetrové věže. S jištěním, samozřejmě.

            Našli jsme si zde mnoho nových přátel, cizích i ve vlastní třídě, ale obědový jídelníček mezi ně bohužel zrovna nepatřil. Stačili jsme si však zahrát basketbal se staršími kluky, vyřádit se na skákačkách s mladšími dětmi a taky se navzájem postřílet při paintballu, lukostřelbě nebo lasergame.

            Ze sporťáku jsme si přivezli plno modřin, nádherných zážitků, vzpomínku na našeho instruktora Ikara, zaplácanou paměť foťáku a ochraptělý pedagogický doprovod. Srdečně doufám, že jsme během toho týdne nikoho (příliš…) netraumatizovali a že spolu zažijeme ještě více podobných skvělých momentů.

             

            Dita Zezulová, tercie

          • Prezentace fiktivních firem na obchodní akademii

          • Do galerie Fiktivní firmy byly přidány fotografie.

            Ve čtvrtek 10. ledna 2019 u nás na Gymnáziu a Obchodní akademii v Bučovicích v rámci Dne otevřených dveří proběhl veletrh fiktivních firem třídy 3. AO.

            Žáci se rozdělili do čtyř skupin a již v září si založili vlastní fiktivní firmy. Každá firma měla jiné zaměření. První firma Vínamo s. r. o. poskytovala nabídku bílých, červených i růžových moravských vín. Druhá fima Fresh Mixed s. r. o. se zabývala výrobou a prodejem ovocných smoothie. Třetí firma Dary přírody s. r. o. se zaobírala prodejem zdravých přírodních potravin a pochutin. Čtvrtá s názvem Pizza Luigi s. r. o. se věnovala výrobě a prodeji italských pokrmů, pizz a osvěžujících nápojů.

            Celý den proběhl v příjemné a přátelské atmosféře. Profesoři, studenti i návštěvníci si mohli fiktivně v našich firmách nakoupit, ochutnat výrobky a poznat, jak třeťáci zvládají své podnikání.

            Sofie Lorenzová, 3.AO

        • Ekonomická olympiáda na OA
          • Ekonomická olympiáda na OA

          • Ekonomická olympiáda je největší celorepublikovou soutěží v ekonomii a financích, která je určena studentům středních škol. Otázky do soutěže a koncepci Ekonomické olympiády spoluvytváří ekonomové a odborníci z Institutu ekonomického vzdělávání za odborného dohledu členů Katedry ekonomie Vysoké školy ekonomické. Záštitu nad letošním ročníkem převzal víceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.

            V rámci republiky se školních kol zúčastnilo rekordních téměř 15 000 žáků z 337 přihlášených škol.Na 25 otázek v časovém limitu 40 minut elektronicky odpovídalo 43 studentů z 3. a 4. ročníkua povolenou pomůckou byly pouze kalkulačky. V Jihomoravském kraji se do soutěže zapojilo přes 1 100 studentů z 38 středních škol a do stovky postupujících se probojovali i naši tři nejúspěšnější řešitelé: Sofie Lorenzová (3. AO), Patrick Bennett (3. AO) a Iveta Koláříková (4. AO).

            Studentům blahopřejeme a děkujeme za příkladnou reprezentaci školy. Do krajského kola, které se uskuteční 4. února 2019 na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně, přejeme hodně úspěchů.

            Věra Kmentová