Reportér: Třída 1.A byla od 16. do 17. dubna na přírodovědné exkurzi. Jaká byla cesta?
Žák: No, v pohodě, protože jako normálně máme na 7:20 a mohli jsme jet až v devět. A nejlepší byla pauza v Brně, protože jsem stihnul koupit si kuřecí stripsy a hranolky. No a nikde jsme jinak nemuseli moc chodit, z autobusu to bylo na ubytko kousek.
Učitel: Všichni se sice dostavili včas, podle pokynů, ale i když přece měli všechno vypsané na tom papírku, tak někteří neměli koupený lístek na vlak, takže jsme ještě museli shánět jízdenky.
R: O kvalitě akce jistě spolurozhoduje i ubytování? Kde jste spali a jaké bylo zázemí?
Ž: Děs!!! Fakt jak v jeskyni…dvanáct lidí na jednom pokoji a v něm jenom postele. Někteří teda spali v menších pro čtyři, ale taky nic moc. Záchody a sprchy kdesi dole….tady snad naposledy sídlili ti lovci mamutů.
U: Už dvacet let máme ubytování zajištěné v ZŠ Dolní Věstonice. Je poněkud skromnější, ale všichni to vždycky zvládli. A někteří byli ještě skromnější, protože si ani nevzali spacáky.
R: A jak se vám líbila samotná Pálava? Co jste viděli?
Ž: Kytky, stromy, keře…furt něco. A prý jich bylo letos málo, že už odkvetly…naštěstí! I tak toho bylo dost, po prvních deseti už jsem si nic nepsal. Pak to od někoho opíšu, asi od holek…ty si něco psaly a fotily. Místo že jdeme, ať se dřív vrátíme, tak se zastavovalo a pořád nějaké javory kléče a…“Jééé, to jsme ještě neviděli!“.
U: Vegetace má letos asi tři týdny náskok, takže obvyklá jarní pestrost porostu byla chudší. Ještě jsme zachytili některé byliny jarního aspektu, no tak si snad něco zapamatovali…
R: Pálava je kouzelné místo, kde se dá stále nacházet něco nového, i když jste ji už dříve navštívili. Jakou jste zvolili trasu pro poznávání krás Pálavy?
Ž: Dlouhou a pořád do kopce nebo moc z kopce. Bylo to asi 30 kilometrů, nikde nic, jenom les, kameny, hlína. Šli jsme na nějaký hrad, pak dolů a místo abychom se vrátili, tak jsme obcházeli jakýsi kopec a pak jsme museli vylézt nahoru…že jako když jsme tady, tak musíme pokořit vrchol. A po cestě před námi ještě kousek šly ovce a kozy, takže to smrdělo víc než v zoo a na cestě byl samý bobek. Dolů to bylo ještě horší, už mě bolely kolena.
U: Absolvovali jsme výstup na Dívčí hrady, pak po úbočí nad Pavlovem přes Soutěsku směrem na Klentnici. Ale abychom si užili přírody, tak jsme se snažili držet mimo civilizaci, takže jsme kolem skály Martinka zamířili zpátky do Soutěsky. Tady vždycky trnu, aby si nevšimli, že už jsme Soutěsku jednou procházeli a nenadávali, že zbytečně chodíme delší cestou. A letos jsme měli štěstí a viděli jsme krásnou ukázku managmentu krajiny na Pálavě, když před námi pastýř hnal stádo ovcí a koz, které pomáhají udržovat podmínky pro vzácné druhy rostlin. Celkem jsme urazili asi 18 kilometrů.
R: Druhý den vás čekalo romantické město Mikulov. Které památky vás zaujaly a jak na vás dýchnul „genius loci“?
Ž: Město jsme moc neviděli. Vystoupili jsme z autobusu, šli do nějakého zatopeného lomu, kde se koupal otužilec. Po dvojicích jsme si měli zopakovat nějaké javory a kytky…ale to nikdo moc nedával. Pak teda že vyjdeme na kopeček a nakonec to zase byl kopec. Město jsme proběhli jak jsme spěchali na vlak, akorát že půlka už nestíhala, tak jsme museli jet autobusem. Ani jsme se nezastavili na kebab…
U: Do města si může každý zajet s rodiči, dali jsme přednost prohlídce Janičova lomu, který je ukázkou jak člověk mění přírodu a jak pak si příroda zase tento kus krajiny opět podmanila. Nemohli jsme je ošidit ani o krásný výhled na Mikulov ze Svatého kopečku. Někteří ale zase vykřikovali něco negativního, takže jsem raději zrychlil, abych je nemusel poslouchat. Nahoře jsme na ně počkali a na větru jim horké hlavy rychle vychladly. Pak už jsme jen prošli město, ale zase se někteří loudali. Díky tomu jsme místo vlakem museli vyrazit na okružní jízdu autobusem přes Dolní Dunajovice a Bavory do Šakvic.
R: Jak tedy zpětně hodnotíte akci a jak vás motivovala k další návštěvě Pálavy?
Ž: Jako že už nikdy víc! Chození s batohem, ubytování horší jak na pionýrském táboře. Dobrá byla Vaňkovka v Brně a pizza z Mikulova na večeři. Taky teda fotbal ještě šel a mám hezký selfíčka. A byla i sranda, dobrá parta a nemuseli jsme být ve škole…
U: Určitě se sem zase rád vrátím, i když už jsem tady byl asi patnáctkrát…
R: Děkuji za rozhovor!
