Články

          • 2. místo ve výtvarné soutěži Černý Petr z Terezína

            26. 5. 2024

            Petr Haimann byl do Terezína deportován z Brna v prosinci 1941 jako tříletý chlapec. Kreslení v Terezíně fungovalo jako terapie, která pomáhala dětem lépe snášet život ve skličující každodenní realitě ghetta. Sám k tomu říká: „Já jsem pořád chtěl kreslit. (…) Vždycky mi někde sehnali nějaký papír, i tužky se tam daly sehnat z kanceláří a podobně. Takže jsem kreslil, vyplňoval jsem tím čas.“ Petr Haimann se osvobození z Terezína dočkal i s rodiči. Zpátky do Brna kromě vlastních výtvarných prací přivezl také sadu karet pro hru Černý Petr od neznámého autora. Kolorované perokresby tvoří kromě hlavní karty 14 dvojic a jedna dvojice neúplná.

            Soutěž, jejímž cílem bylo dotvoření chybějící karty, vyhlásila Židovská obec Brno a centrum židovské kultury ŠTETL. Hana Magdová ze sexty za svůj návrh rubové strany získala 2. místo.  Soutěže se zúčastnili žáci a studenti 113 základních, středních a uměleckých škol s více než 630 návrhy chybějící karty nebo její rubové strany. Odborné porotě předsedal Ing. arch. Petr Haimann.

            Haně gratuluji k pěknému umístění a děkuji za vynikající reprezentaci školy.

            Marta Lučná, vyučující Vv

          • Známe výsledky soutěže Staň se superdialektologem!

            26. 5. 2024

            Žáci kvarty získali jednu z hlavních cen v soutěži Staň se superdialektologem!, a to v kategorii kolektivů. O krásný výsledek se zasloužili především Agáta Gejdošová, David Kachlík, Terezie Kurfiřtová, Ondřej Malý a Zuzana Nebojsová. Pro celou třídu vyhráli knižní balíčky a také exkurze na vědecká pracoviště. Na Fakultě informačních technologií VUT v Brně by si celá třída měla vyzkoušet letecký simulátor s podporou virtuální reality, dále by měli navštívit dialektologické oddělení ÚJČ AV ČR v Brně.

            Slavnostní vyhlášení výsledků spojené s předáváním cen proběhne v úterý 4. června ve 13 hodin ve slavnostním sále Vysokého učení technického v Brně.

            Cílem mise Staň se superdialektologem!, kterou vyhlásil Ústav pro jazyk český AV ČR, bylo zachránit nářečí českého jazyka a uchovat je pro budoucí generace. Žáci pomohli rozšířit zvukový archiv jazykovědců a přispěli do budované nářeční fonotéky.

            Kvartánům gratuluji a děkuji nejen za odvedenou odbornou práci, ale také za vynikající reprezentaci školy.

            Marta Lučná, vyučující českého jazyka

          • Ostrá expedice DofE aneb procházka se sběrem písku

            22. 5. 2024

            I přes velké množství času nám poskytnutého k plánování ostré expedice byli jsme nuceni plánovati ji během zhruba pětačtyřiceti minut za spojené hodiny anglického jazyka, ve které jsme překotně domluvili mezi přítomnými členy detaily její. Takto ji naplánovavše, vydali jsme se v pátek ve tři hodiny odpoledne vlakem z Bučovic do Brna, abychom odtamtud poté opět vlakem dostali se do Blanska, odkud pak autobusem jeli jsme do obce Rudice, kde již výprava naše řádně se začala návštěvou za obcí se nacházejícího bývalého lomu na keramické písky Seč, kde nasbírali jsme, jak kázal plán náš, písky barev rozličných, kteréžto do zkumavek jsme uložili, jakož i množství kamenů jiskřivých, které pak nesli jsme po zbytek výpravy ve volných kapsách ruksaků našich.

            Poté, co posvačili jsme řádně na dně lomu, vydali jsme se volným krokem na cestu, jelikož stále před námi dálka nemalá k místu noclehu se táhla. Ihned po odchodu z lomu zjistili jsme, že učitelé s námi ještě v lomu byvší s námi již krok nedrží, avšak usoudili jsme, že k parkovišti místo k silnici vydali se, a že tedy nás za dobu nemalou kroky svými svižnými dohoní. Cestu další zpestřovali jsme si odbočkami na rozličné památky a pomníky, z nichž našli jsme pouze jeden, a to pomník Ing. K. Knappa, kde Štěpán svému smyslu pro humor prostor dal (fotografie přiložena). Poté již opět shledali jsme se s vyučujícími našimi, kteří, jak předpovídali jsme, nás dohonit dokázali za čas nedlouhý. S nimi pak pokračovali jsme až do altánu u obce Olomoučany, kde skromně povečeřeli jsme a poté již kroky naše směřovaly k místu noclehu našeho, tedy k pomníku Máchovu, kde již zatmy dorazivše, ležení jsme si chvatně schystali a za poslechu četby z knihy Poklad Černého delfína postupně jsme usnuli.

                        Ráno pak, skromně posnídavše a sklidivše ležení naše, vydali jsme se na cestu další, kterážto zavedla nás nedříve k Nového hradu stěnám vysokým a bráně uzamčené, kde fotografii jsme sobě pořídili a svačíce vyslechli jsme si kapitolu další z knihy, kterou Štěpán s sebou si nesl. Poté kroky naše k řece a k tunelu železničnímu zavedly nás, jakož i k budovám starým z éry vlády strany komunistické, které ve stavu rozkladu zdály se z velké části býti. Došedše posléze do města Adamov, k rozhodování velkému v naší skupině došlo, tedy zdali až na nádraží vlakové jíti máme, či zdali zastávky vlaku blízké využijeme. Rozhodnuvše se pro možnost první, vydali jsme se Adamovem k nádraží vlakovému, kde, dorazivše, koupili jsme si jízdenky pro návrat do domovů našich a vyfotografovavše se před budovou nádražní, nasedli jsme do vlaku jedoucího směrem do města Brna, zakončujíce tak výpravu naši.

            Ondřej Vašíček

          • 3. AO v Brně

            22. 5. 2024

            Ve čtvrtek 16. 5. jsme se s naší třídou 3. AO vydali na exkurzi do Brna. Učitelský dozor tvořil náš pan třídní profesor Křížka s paní profesorkou Pernicovou. Výlet odstartoval na vlakovém nádraží, kde jsme měli sraz a poté jsme se tramvají svezli až k parku Lužánky. Od zastávky nám zbýval ještě kus cesty, který jsme museli zdolat, abychom se dostali k naší první zastávce v Brně a tou byla Vila Tugendhat.

            6

            Prohlídka začala na terase vily s krásným výhledem na celé Brno. Tam jsme se dozvěděli, že německý architekt Ludwig Mies van der Rohe navrhl vilu pro Gretu a Fritze Tugendhatovi, kteří si ho vybrali kvůli jeho nadčasovému architektonickému stylu. Také jsme zjistili, jak se vila stala kulturním dědictvím UNESCO a byla nám sdělena její stručná historie. Poté jsme se z terasy přesunuli dovnitř, kde nás překvapil vzdušný a minimalistický interiér. První patro představovalo soukromí každého člena rodiny, kde měl každý svůj pokoj. Narozdíl od přízemí, kde se rodina společně scházela ve společenské místnosti. Tam nás nejvíce uchvátila obrovská okna, která propojovala interiér uvnitř s přírodou venku. Naše prohlídka pokračovala v suterénu, kde nám byla ukázána technická část vily, jako např. strojovna oken. Poté jsme se ještě prošli nádhernou zahradou a ukončili tak plní dojmů naší první exkurzi.

            Naší další zastávkou byla pobočka České národní banky. Vevnitř jsme prošli bezpečnostní kontrolou a naše věci musely projít rentgenem. Naštěstí jsme neměli žádný problém, a tak mohla konečně začít prohlídka banky. Byla nám povězena historie budovy a poté nám byla pomocí zábavného videa sdělena také historie o vzniku České národní banky. Následně nám prezentací byly ukázány ochranné prvky bankovek a také jak bychom mohli poznat padělané peníze. Také jsme si s UV světlem mohli potvrdit pravost našich bankovek. Poté jsme se přesunuli do expozice Lidé a peníze, kde jsme mohli vidět, jak se naše měna vyvíjela. Nakonec jsme viděli výstavu Krása ve skle a kovu, kde nám byla ukázána díla jednoho z nejvýznamnějších tvůrců československých a českých mincí ‒ akademický sochař Jiří Harcuba, který navrhl například naši pětikorunu. S koncem prohlídky přišel taky konec našeho výletu do Brna, který jsme si velice užili a dozvěděli jsme se spoustu nových informací, které se nám příští rok u maturity určitě budou hodit.

            Vendula Blatová, 3. AO

          • Kvarta a sekunda na návštěvě ZZS

            22. 5. 2024

            Dne 15. 5 2024 navštívily třídy sekunda a kvarta Zdravotnickou záchrannou službu v Bučovicích. Tato základna je poměrně nová, byla uvedena do provozu v září minulého roku.

            Jen co jsme došli na místo, tak jsme se nestačili divit, co všechno je tam k vidění. Nejdříve nám řekli, co je vlastně jejich práce, a hned po tom nám ukázali, jak vypadá poplašné hlášení.

            2

            Nejdříve nám to ukázali na nečisto, a pak jsme měli to štěstí to vidět i na ostro. Tím to ale zdaleka nekončí. Měli jsme i možnost vidět velkou část jejich výbavy, od několika aut až po elektrokardiogram, který otestovali naši spolužáci. Také jsme byli uvnitř záchranářského vozu, který jsme si mohli detailně prohlédnout.

            Celkově si myslím, že to byla velice přínosná návštěva, která se člověku jen tak nepoštěstí. Myslím, že se mnou budou souhlasit i ostatní spolužáci.

            Patrik Pochylý, kvarta

          • Literatura kukátkem dramatu

            20. 5. 2024

            Netradiční výuku literatury prožili v letošním školním roce žáci vyšších ročníků. Ve Středisku volného času Lužánky se zúčastnili výukového programu Povinná četba kukátkem dramatu. Během čtyř vyučovacích hodin žáci a žákyně aktivně na vlastní kůži prožívali příběhy hrdinů románu či divadelních her, pracovali ve skupinách na úkolech, které se vztahovaly k ději, postavám a či tématům literárních děl.

            Vyzkoušeli si řadu divadelních technik a zkoumali, co mají literární příběhy společného s jejich životy. Třída septima se tímto netradičním způsobem seznámila s románem Krysař. Studenti se s velkým nasazením zapojili do tvůrčího procesu a mnozí předvedli výborné herecké výkony. Věřím, že i díky skvělé lektorce se román Krysař objeví v příštím školním roce v mnoha seznamech četby k maturitní zkoušce.

          • Jubilejní Slavkovské memento

            20. 5. 2024

            V letošním roce proběhl jubilejní 20. ročník literární soutěže Slavkovské memento, kterou pravidelně pořádá Zámek Slavkov- Austerlitz ve spolupráci s Klubem autorů literatury faktu a Československou obcí legionářskou.

            Tradiční téma „Války - neválky“ letos zpracovali studenti nejvyšších ročníků, konkrétně tříd kvarty a 4.A.  Alena Brázdová pojala téma s humorem. Za svoji báseň Alergie získala třetí místo a ze Slavkova si odvážela kromě diplomu i bronzový pohár. Její spolužák Ondřej Malý reflektoval dění v současném světě a v prozaickém textu Milí čtenáři… popsal pocity svých vrstevníků. Za svoje interview byl oceněn čestným uznáním. Stejně ohodnotila porota také práci Markéty Ševčíkové. Ta ve své próze Konvička neobvyklým způsobem zachytila dopad válečného běsnění na život obyčejné rodiny, a to z pohledu čajové konvičky. Daniela Dvořáková se ve své emotivní próze inspirovala tématem holocaustu a byla též oceněna čestným uznáním.

            U příležitosti jubilejního ročníku získala pamětní list za dlouholetou spolupráci také naše škola, medaili si odvážela i vyučující. Už teď se těším na další soutěžní texty mladých autorů, našich studentů. Věřím, že porota jejich práci opět ocení.

            Marta Lučná, vyučující českého jazyka

          • Kvinta na Pálavě

            9. 5. 2024

            Většina třídy Kvinty se v pondělí 15. 4. 2024 vypravila na 2 dny na exkurzi na Pálavu, do Dolních Věstonic. Při nádherném pondělním ránu se kvinta za doprovodu pana profesora Zelinky a paní profesorky Hortvíkové vydala vlakem v 9 hodin do Brna. Z Brna se potom po pár přestupech dostala až do Dolních Věstonic, kde se zabydlela v 5 🌟 ubytování (V celé budově nebyl ani jeden radiátor). Kvinta se ale i přes to s radostí ubytovala, snědla oběd a po nedlouhé chvíli vyrazila na první procházku.

            8

            Ta vedla od ubytování (vlastně to byla ubytovávací část nějaké základky) k zřícenině hradu Děvičky. Cestou, která vedla lesem, profesoři kvintě ukazovali ve zkumavkách brouky, co našli při cestě. (změna osoby vypravěče) Potom, když jsme už došli na zříceninu, tak se začalo proti nám obracet počasí. Začalo pršet😱. Většině déšť nevadil, protože měli pláštěnky. Bohužel někteří (já) si pláštěnku nechali na ubytování a měli u sebe jenom „nepromokavou“ bundu (nepromokavá, jak již bylo řečeno, nebyla). Někteří ale (mám na mysli pana profesora Zelinku), si vystačili s tričkem a kraťasy. Cesta zpět nebyla dobrá, jelikož už bylo bláto (obrázek mojí boty po procházce v bahně) a v terénu se obtížně chodilo. Utrpěli jsme pár obětí, jako třeba úplně promočené oblečení, včetně nepromokavé bundy, nebo zablácenou pláštěnku, ve které se dobře sjíždělo po zádech z kopce. Nakonec jsme se ale dostali zpět na ubytování. V tu chvíli nám nenahrávala, již zmíněná situace s radiátory a oblečení se sušilo tedy hůř. To jsme ale nějak moc neřešili, a jako hladová třída jsme si objednali asi 14x pizzu. Všichni se najedli, teda až na výjimky, kterým pizzu nedovezli z důvodu přeslechu, připravili se na spaní a šli spát. Další den (úterý) jsme vstávali okolo 6:30, připravili se, sbalili si věci a už opustili ubytování. Šli jsme na autobus, který nás odvezl do Klentnic (pokud správně tuším). Tam jsme za pocitově mrazivého počasí šli omrknout další zříceninu hradu, pak pěšky přes Tabulovou horu k jeskyni Na Turoldu (kde ještě přezimovali netopýři a vrápenci). Po prohlídce jeskyně jsme došli pěšky do Mikulova, kde jsme měli chvíli rozchod. Následně jsme šli na nádraží, odtud vlakem do Břeclavi, do Brna a domů. Teď si myslím, že můžu říct za celou třídu, že exkurze na Pálavě se nám nakonec líbila. Akorát nás teď ještě čeká ta poznávačka z rostlin a živočichů z Pálavy…

            Marek Navrkal

          • Prosluněný Pohár rozhlasu

            7. 5. 2024

            V pondělí 6. května se vydali mladí sportovci z Gymnázia a obchodní akademie Bučovice na okresní kolo v atletice. Účastnili se v kategoriích děvčat i chlapců jak v mladších, tak ve starších žácích. Konkurence byla obrovská, celkem se prezentovalo 38 družstev!

            V mladších žákyních nastoupila Adéla Andrysíková, Nikol Gondová, Pavla Holoubková, Aneta Mrskošová, Denisa Popeláková, Lenka Pospíšilová, Annemarie Sotolářová, Sára Žďárková a Kristýna Žilová. Na medailové pozici se umístila Lenka Pospíšilová, která vyhrála běh na 600 m časem 2:01,32. Děvčata získala pro své družstvo pěkné šesté místo.

            18

            V kategorii mladších žáků reprezentoval Adam Čalkovský, Matěj Hrubý, Mikuláš Chladil, Jan Klusoň, Jáchym Krčál, Artuš Langr, Václav Mrázek, Tobiáš Sedláček, Václav Spáčil. Silnou disciplínou byl hod kriketovým míčkem, kdy se všichni tři borci umístili v top 10 s výkony: Tobiáš Sedláček 45,93 m, Václav Mrázek 44,13 m, Jáchym Krčál 43,84.

            Žákyně ve složení Alena Brázdová, Anna Čižmárová, Agáta Gejdošová, Kateřina Gulová, Nikol Horáková, Jana Kovaříková, Lilian Langrová, Anna Míčová, Zuzana Nebojsová, Barbora Víšková měly také individuální medailové zastoupení v Anně Čižmárové, která vyhrála vrh koulí výkonem 8,92 m. Bezvadně se předvedly výškařky, které se umístily mezi osmi nejlepšími skokankami (Anna Čižmárová 138 cm, Alena Brázdová a Barbora Víšková shodně 134 cm). Společně se děvčata vyšplhala na parádní čtvrté místo.

            Do poslední kategorie žáků byl nominován Lukáš Aubrecht, Tibor Dokič, Andrej Dunaj, Ondřej Malý, Tomáš Polouček, Tomáš Reichman, Lukáš Slanina, Jan Spáčil a Vojtěch Trepka. Nejlépe bodujícím hochem ze všech družstev se stal Lukáš Aubrecht, který posbíral famózní body za běhy na 60 m (7,65 s) a 1500 m (4:55,56 min). V obou disciplínách se umístil na stříbrné příčce. Solidní čas 5:10,91 na 1500 m zaběhl i Jan Spáčil. V obou svých disciplínách se do top 10 vešel i Lukáš Slanina a to vrhem 4kg koulí do vzdálenosti 10,16 m a skokem dalekým 481 cm. Stejně jako si mladší kategorie nemůže závidět umístění, tak je to i u starších atletů, protože i žáci se umístili na krásné čtvrté pozici.

            Závodníkům gratuluji k podaným výkonům.

            J. K.

        • Superhrdinové z kvarty

          • Superhrdinové z kvarty

            2. 5. 2024

            Zachránit nářečí českého jazyka a uchovat je pro budoucí generace – to je cíl mise Staň se superdialektologem!, kterou zahájil Ústav pro jazyk český AV ČR. Dialektologické supermise se zúčastnili také žáci kvarty. K tomu, aby se stali superagenty, jim stačil pouze mobilní telefon a půlhodina času. Cílem bylo zmapovat současný stav češtiny a možná i zachránit mizející nářečí, jehož nositeli jsou v současnosti především příslušníci starší generace. 

            Zájemci o misi tak oslovovali svoje prarodiče, povídali si s nimi a rozhovor nahrávali. Pomohli tak rozšířit zvukový archiv jazykovědců a přispěli do budované nářeční fonotéky. Žáci zapojení do tohoto projektu si nejen vyzkoušeli práci dialektologa, ale také netradiční formou přispěli k budování mezigeneračních vztahů.
             

            Marta Lučná, vyučující českého jazyka

          • Den s Policií ČR

            25. 4. 2024

            Přednáška o Policii České republiky poskytla žákům třetích ročníkům podrobný přehled o struktuře a úkolech této instituce. Zvýraznila klíčovou roli policie v zajištění bezpečnosti a ochrany občanů. Byla plná relevantních informací a příkladů, které ilustrovaly práci policie v různých oblastech, jako je kriminalita, doprava a veřejný pořádek.

            1

            Přednáška nabídla ucelený pohled na fungování PČR a její význam v naší společnosti. Zároveň podnítila úvahu o výzvách, kterým čelí policie v moderní době a o možných strategiích pro zlepšení veřejné bezpečnosti. Celkově byla přednáška poučná a inspirativní...

            Výše uvedený text vytvořený pomocí umělé inteligence je možná formálně dokonalý, ale celkem nudný. Ve skutečnosti byl program opravdu zajímavý.

            Zaujal nás nejen blok s kriminalistickým technikem, ale také s dopravním policistou a dalšími. Děkujeme por. Musilové za připravený program a těšíme se na příští setkání, třeba na Kariérním dni 2024.

            AI, Štěpán Hroza a spol.

          • Střípky z Vídně aneb Město, kde zemřel Marcus Aurelius

            23. 4. 2024

            Co napadne studenta, když se ho zeptáte na dojmy z Vídně? Než vysloví „učesaný“ a spisovný soud, můžeme nahlédnout do jeho myšlenek…

            Teda, pro sachr raději do slavkovské kavárny… Normálně suchá černá buchta!

            Čtvrtým řádem antické architektury je snad morový sloup!

            Metr a půl od obrazu v Belvederu skoro nic nevidím!

            4

            Klimtův Polibek. Nádhera! Ale nevím, co na něm všichni vidí…

            Skvělé počasí; před drobným deštíkem zalezeme do kostela…

            Utíkající profesor Zelinka – pak prý že se ve Vídni nespěchá!

            Málo lidi – Naschmarkt je asi výjimka.

            Kdo si všechny ty Habsburky má pamatovat???

            (atp. neboli usw.)

            A teď vznešeně, jako je sama Vídeň vznešená…

             Klimtův polibek, elegantní Belveder, socha Goetha či vláčný a jemný Sacher? To a ještě mnohem víc jsme stihli během jednoho prosluněného dne v doprovodu té nejinformovanější průvodkyně paní učitelky Urbánkové. Hned po příjezdu do Vídně jsme se vydali k Hundertwasserhausu a obdivovali jeho bláznivou atmosféru. Potom nás autobus dovezl k majestátnímu Belvederu s tou nejkrásnější zámeckou zahradou. Tady jsme měli zhruba hodinu na obdivování obrazů a soch a na případnou koupi roztomilých a zaručeně uměleckých suvenýrů v muzejním obchůdku. Za zběsilého kroku pana učitele Zelinky jsme dorazili na proslulý Naschmarkt a měli možnost ochutnat pokrmy několika světových kuchyní. Po obědě nás čekala hodinová procházka kolem nejznámějších památek a celý výlet jsme zakončili prohlídkou kapucínské hrobky, která v nejednom z nás vzbudila lehkou úzkost. Tu umocnily ještě suvenýry s lebkami a lvími pařáty na dárkových předmětech, jež číhají na všechny koupěchtivé návštěvníky na konci každé galerie a teď už i hrobky. Takže pokud doma nemáte tričko se lví tlapou nebo hrníček s lebkou, která nese královskou korunu, vzhůru do Vídně!

            Díky krásnému počasí, bezchybným průvodcům a rozkvetlé Vídni to byl překrásný výlet a dokonale pomyslně zakončil naše středoškolská léta.

            A. Dufková a spol.

          • Pálava...fiktivní rozhovor s účastníky

            19. 4. 2024

            Rozhovor je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi je čistě náhodná!

            Reportér: Třída 1.A byla od 16. do 17. dubna na přírodovědné exkurzi. Jaká byla cesta?

            Žák: No, v pohodě, protože jako normálně máme na 7:20 a mohli jsme jet až v devět. A nejlepší byla pauza v Brně, protože jsem stihnul  koupit  si kuřecí stripsy a hranolky. No a nikde jsme jinak nemuseli moc chodit, z autobusu to bylo na ubytko kousek.

            Učitel: Všichni se sice dostavili včas, podle pokynů, ale i když přece měli všechno vypsané na tom papírku, tak někteří neměli koupený lístek na vlak, takže jsme ještě museli shánět jízdenky.

             

            R: O kvalitě akce jistě spolurozhoduje i ubytování? Kde jste spali a jaké bylo zázemí?

            Ž: Děs!!! Fakt jak v jeskyni…dvanáct lidí na jednom pokoji a v něm jenom postele. Někteří teda spali v menších pro čtyři, ale taky nic moc. Záchody a sprchy kdesi dole….tady snad naposledy sídlili ti lovci mamutů.

            U: Už dvacet let máme ubytování zajištěné v ZŠ Dolní Věstonice. Je poněkud skromnější, ale všichni to vždycky zvládli. A někteří byli ještě skromnější, protože si ani nevzali spacáky.

             

            R: A jak se vám líbila samotná Pálava? Co jste viděli?

            Ž: Kytky, stromy, keře…furt něco. A prý jich bylo letos málo, že už odkvetly…naštěstí! I tak toho bylo dost, po prvních deseti už jsem si nic nepsal. Pak to od někoho opíšu, asi od holek…ty si něco psaly a fotily. Místo že jdeme, ať se dřív vrátíme, tak se zastavovalo a pořád nějaké javory kléče a…“Jééé, to jsme ještě neviděli!“.

            U: Vegetace má letos asi tři týdny náskok, takže obvyklá jarní pestrost porostu byla chudší. Ještě jsme zachytili některé byliny jarního aspektu, no tak si snad něco zapamatovali…

             

            R: Pálava je kouzelné místo, kde se dá stále nacházet něco nového, i když jste ji už dříve navštívili. Jakou jste zvolili trasu pro poznávání krás Pálavy?

            Ž: Dlouhou a pořád do kopce nebo moc z kopce. Bylo to asi 30 kilometrů, nikde nic, jenom les, kameny, hlína. Šli jsme na nějaký hrad, pak dolů a místo abychom se vrátili, tak jsme obcházeli jakýsi kopec a pak jsme museli vylézt nahoru…že jako když jsme tady, tak musíme pokořit vrchol. A po cestě před námi ještě kousek šly ovce a kozy, takže to smrdělo víc než v zoo a na cestě byl samý bobek. Dolů to bylo ještě horší, už mě bolely kolena.

            U: Absolvovali jsme výstup na Dívčí hrady, pak po úbočí nad Pavlovem přes Soutěsku směrem na Klentnici. Ale abychom si užili přírody, tak jsme se snažili držet mimo civilizaci, takže jsme kolem skály Martinka zamířili zpátky do Soutěsky. Tady vždycky trnu, aby si nevšimli, že už jsme Soutěsku jednou procházeli a nenadávali, že zbytečně chodíme delší cestou. A letos jsme měli štěstí a viděli jsme krásnou ukázku managmentu krajiny na Pálavě, když před námi pastýř hnal stádo ovcí a koz, které pomáhají udržovat podmínky pro vzácné druhy rostlin. Celkem jsme urazili asi 18 kilometrů.

             

            R: Druhý den vás čekalo romantické město Mikulov. Které památky vás zaujaly a jak na vás dýchnul „genius loci“?

            Ž: Město jsme moc neviděli. Vystoupili jsme z autobusu, šli do nějakého zatopeného lomu, kde se koupal  otužilec. Po dvojicích jsme si měli zopakovat nějaké javory a kytky…ale to nikdo moc nedával. Pak teda že vyjdeme na kopeček a nakonec to zase byl kopec. Město jsme proběhli jak jsme spěchali na vlak, akorát že půlka už nestíhala, tak jsme museli jet autobusem. Ani jsme se nezastavili na kebab…

            U: Do města si může každý zajet s rodiči, dali jsme přednost prohlídce Janičova lomu, který je ukázkou jak člověk mění přírodu a jak pak si příroda zase tento kus krajiny opět podmanila. Nemohli jsme je ošidit ani o krásný výhled na Mikulov ze Svatého kopečku. Někteří ale zase vykřikovali něco negativního, takže jsem raději zrychlil, abych je nemusel poslouchat. Nahoře jsme na ně počkali a na větru jim horké hlavy rychle vychladly. Pak už jsme jen prošli město, ale zase se někteří loudali. Díky tomu jsme místo vlakem museli vyrazit na okružní jízdu autobusem přes Dolní Dunajovice a Bavory do Šakvic.

             

            R: Jak tedy zpětně hodnotíte akci a jak vás motivovala k další návštěvě Pálavy?

            Ž: Jako že už nikdy víc! Chození s batohem, ubytování horší jak na pionýrském táboře. Dobrá byla Vaňkovka v Brně a pizza z Mikulova na večeři. Taky teda fotbal ještě šel a mám hezký selfíčka. A byla i sranda, dobrá parta a nemuseli jsme být ve škole…

            U: Určitě se sem zase rád vrátím, i když už jsem tady byl asi patnáctkrát…

             

            R: Děkuji za rozhovor!

          • Geologická olympiáda

            18. 4. 2024

            Dne 8.4. jsem se s Lili Langrovou zúčastnila geologické olympiády, která se konala na Přírodověcké fakultě Masarykovy univerzity. Olympiáda se skládala ze dvou částí. Z testu, který byl letos v podobě kvízu, kdy jsme křížkem měly vybrat správnou odpověď. S porovnáním z minulého roku, kde byly i otevřené otázky, nám tahle varianta přišla těžší. Poté následovala poznávačka na horniny, minerály a fosilie. Dohromady jsme měly poznat 20 zástupců.

            Ke každému byla i doplňující otázka. Po dopsání poznávacího testu jsme si mohly jít prohlédnout geologické sbírky, mezitím co se opravovaly testy. Sbírky byly rozsáhlé a plné zajímavých kousků. Vyhlášení proběhlo po projití sbírek. Atmosféra byla celou dobu příjemná a naučily jsme se spoustu nových věcí. Také bych chtěla poděkovat paní profesorce Milfortové a panu profesoru Zelinkovi za pomoc při přípravě na olympiádu.

            Zina Janíková

          • Jak proměnit peníze v úsměv a pozitivní energii

            16. 4. 2024

            Ve středu 13. března proběhl druhý ročník benefičního koncertu pro organizaci Zdravotní klaun. Zapečetěnou kasičku s dobrovolnými příspěvky jsme odesílali plni očekávání, zda překonáme loňskou částku, kdy se nám podařilo vybrat 24 235 Kč. A již máme oficiálně potvrzeno, že ano! Letos jsme získali téměř třicet tisíc korun, přesně 29 466 Kč. Díky této podpoře budou moci zdravotní klauni pravidelně docházet do dětských nemocničních pokojů a čekáren pohotovostí či do geriatrických zařízení.

            Všude tam přinese finanční dar povzbuzení, pozitivní energii a vykouzlí dětský smích či úsměv na tvářích osamělých seniorů. Ještě jednou děkujeme všem, kdo jste se podíleli na přípravě koncertu nebo finančně přispěli na dobrou věc.

          • Lingvistická olympiáda 2023/2024

            15. 4. 2024

            I v letošním roce se naše škola zapojila do České lingvistické olympiády. Soutěž je sice zaměřena na lingvistiku, k úspěšné účasti však není třeba znát ani konkrétní cizí jazyky, ani lingvistické termíny a teorie. ČLO se zaměřuje na obecnou schopnost analýzy jazykových dat, která nepředpokládá věcné znalosti, ale především logické a kreativní myšlení.
            Až do ústředního kola se nakonec probojoval Vít Holoubek ze současné kvinty. Gratulujeme a děkujeme za úspěšnou a vzornou reprezentaci školy!

          • Florbalové élektrum

            5. 4. 2024

            Turnaj středních škol by se z pohledu školní reprezentace dal jednoduše vyhodnotit právě jako "élektrum"...tedy směs zlata a stříbra. Cesta k drahým kovům je však často podmíněna těžkou prací, což platí nejen pro těžbu...a to si mohly týmy chlapců i dívek ověřit v pátek 22. 3. 2024 na palubovce haly ZŠ Purkyňova ve Vyškově.

            1

            Největším bojem u dívčího týmu bylo jeho sestavení, ale nakonec tým podržely opory z let minulých Isabella – Victoria Rother, Veronika Klašková a Daniela Dvořáková. Dále je podpořily Kristýna Černá s Terezou Černou a doplnilo je i „dravé mládí“ z prvních ročníků - Lea Grebecová, Nikola Vránová a Kateřina Masaříková. Premiéru v brance zaznamenala Bára Švapíková. Holky přijely pouze na jediný zápas s týmem Gymnázia a střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov. A i když se jim nepodařilo vstřelit branku a Vyškovankám podlehly 0:5, užívaly si stříbro jako malé vítězství. A to zcela zaslouženě… vždyť přece byly druhé a Vyškov předposlední!!!

            Podstatně náročnější program čekal na kluky, kteří vstoupili do turnaje zápasem s ISŠ Slavkov. A hned od začátku nastavil vysoko laťku utkání Adam Doupovec, když se zpoza branky pokusil o freestyle zakončení. Podstatně úderněji se ke snaze vstřelit gól postavil Marek Lokaj, který hladce z obrany přešel do útoku a přesně zakončil. V rychlém sledu následovaly góly Jana Jeřábka (asistence Doupovec), Martina Kubíčka (nahrával Vojtěch Vráblík), Milana Hrubého (asistence Dominik Nevídal) a Dominika Nevídala (přihrával Jeřábek). Ukazatel skóre na straně Bučovic pak mírně zpomalil tempo a na 7:0 jej udrželi v pohybu svými střelami jen Milan Hrubý a Martin Kubíček. Teprve pak se dostal na řadu soupeř, který vstřelil alespoň čestnou branku. Poslední slovo ale opět zásluhou gólu Vojtěcha Procházky po asistenci Martina Kubíčka patřilo Bučovicím…8:1!

            Pro další zápas bylo potřeba si vzpomenout na heslo „A z hrušky dolů!“…tedy zapomenout na snadné vítězství a postavit se opět nohama pevně na zem. Zápas proti GSOŠZE Vyškov totiž podle historických zkušeností je vždy rozhodujícím v boji o celkové vítězství a nejinak tomu bylo i letos. Počáteční převahu se podařilo přetavit v důležitý gól Vojtěchu Procházkovi, který během asi dvaceti sekund střílel třikrát ze stejného místa a až po přihrávce Vojtěcha Prokopa zakončil přesně. Vyškov pak začal nepříjemně tlačit, čehož ale využil Adam Doupovec k brejku z poloviny hřiště. Soupeř ho dokázal zastavit jedině za cenu okatého faulu a nařízené trestné střílení proměnil sám „postižený“. Bučovický brankář Jan Gottwald svůj tým podržel i pod tlakem Vyškovanů a důležitými zákroky uhájil výhru 2:0!

            Už jen jako formalita se jevil zápas s Střední polytechnickou školou Vyškov (Sochorka). Síly ale po náročném utkání s Vyškovem nebyly na 100% a všichni byli nakonec vděční za hubenou výhru 2:0 po brankách Vojtěcha Prokopa (nahrával Dominik Nevídal) a Adama Doupovce.

             

            Sestava:

            Brankáři: Jan Gottwald, Ondřej Veselý

            Vojtěch Vráblík – Dominik Nevídal – Milan Hrubý – Jan Jeřábek -Adam Doupovec

            Radek Hujňák – Marek Lokaj  - Vojtěch Prokop – Vojtěch Procházka – Martin Kubíček – Lukáš Blaňka

          • Sněženky a machři na horách

            4. 4. 2024

            V neděli 18. 2. 2024 se celá třída sekunda vypravila do krásného penzionu Anežka na týdenní společný pobyt spojený s lyžařským výcvikem.

             

             

             Všichni účastníci byli rozděleni do tří družstev podle výkonosti. Přestože sněhové podmínky nevypadaly vůbec ideálně, i tak jsme svah každý den navštívili a opravdu plnohodnotně lyžovali...tentokrát na sjezdovce v Branné. Největší pokrok v získávání lyžařských dovedností udělalo třetí družstvo, na konci lyžařského výcviku všichni sjížděli zasněžené sjezdovky. Po týdenním zdokonalování a pilování techniky bohužel proběhl speciální branně orientační závod, který neměl mnoho společného se sjezdem či slalomem, ale i tady se ti nejlepší postavili na stupně vítězů. Předpokladem pro vítězství byla výborná fyzička, ještě lepší taktika, dobrá orientace v terénu a hlavně vyhrát boj s deštěm a nepříznivými povětrnostními podmínkami. Během pobytu mohli žáci navštívit bowling, bazén s vířivkou a zhlédli i hasiče v akci, kteří nám předvedli, jak to chodí, když houkne siréna.Poslední večer byl zakončen karnevalem a oblíbenou diskotékou.

            V pátek 23. 2. 2024 nás čekala cesta domů. Týden utekl jak voda. Doufám, že zážitky a společné chvíle dlouho zůstanou v paměti sekundánů.

            Irena Vintrová, vedoucí kurzu

          • Záhada vyřešena. Elektronový mikroskop objasnil, jak odstranit klíště!

            2. 4. 2024

            Věděli jste, že každý třetí elektronový mikroskop na světě byl vyroben v Brně?

            Viděli jste někdy při práci bubáka?

            Znáte výhody a nevýhody betonu s recyklovaným kamenivem?

            Víte, že stavbám z kotovic (nepálených cihel) patří možná budoucnost?

            Tak naši studenti fyzikálního semináře, kteří se zúčastnili předvelikonoční exkurze (26. 3. 2024) do Brna, už tohle vše vědí. Ale popořadě.

            3

            Naše exkurze začala ve firmě Thermo Fisher Scientific. Prašnost v jejich výrobních prostorách je menší než na lékařských operačních sálech, zkrátka alergikův ráj. Pro nás to však znamenalo nutnost obléknout jednorázové kombinézy, nasadit návleky a slušivé pokrývky hlavy. Ty naštěstí nebránily ve vstřebávání informací o výrobě a principu fungování elektronových mikroskopů a spektrometrů, které firma vyváží do celého světa.

            V poledne se pak naše skupinka přesunula na Stavební fakultu Vysokého učení technického, kde jsme měli možnost přihlížet zátěžovému testu a následnému pádu části pilíře postaveného z nepálených cihel – kotovic. Ovšem pozdvižení, které průběh testu vyvolal v řadách přítomných zaměstnanců fakulty, nás nenechal na pochybách, že jsme se stali svědky něčeho výjimečného, možná srovnatelného s pádem čínské zdi.

            Následně jsme byli uvedeni přímo do posluchárny, kde probíhala vysokoškolská přednáška, a naši studenti si mohli udělat představu, co je za pár let také čeká.

            Zcela nečekaně se před vysokoškoláky blýskla i paní profesorka Gálová, která byla přednášejícím panem docentem požádána, aby přítomným objasnila pojem „modul pružnosti“. Obstála se ctí a možná díky ní vysokoškoláci zazáří u zkoušky a naši studenti u maturity z fyziky.

            P. S. A pokud vás zajímá, zda při odstranění klíštěte jím máte točit doprava, nebo doleva, musíte jet příště s námi. Nebo se zeptejte mě, já v tom mám jasno.

            Mgr. Rita Vémolová, vyučující fyziky

          • Žijeme na Slavkovsku

            27. 3. 2024

            Mikroskopy, 3D tiskárna, řezací plotter, razítka fiktivních firem, Povídání o pejskovi a kočičce v anglickém jazyce či stan, buzola a karimatka… To je jen zlomek z výbavy naší delegace, která se ve středu 20. března vypravila do prostor ISŠ Slavkov. Konala se tam totiž akce propojující region a školní prostředí v rámci vzájemné spolupráce a vzdělávání pro základní a střední školy. 

            5

            Akce byla určena žákům a pedagogům ze základních škol ve Slavkově, Křenovicích, Otnicích a Šaraticích. Vystavujícími byly ISŠ Slavkov u Brna, GOA Bučovice, Střední škola elektrotechnická a energická Sokolnice, MAS Slavkovské bojiště a MAP IV jako organizátor akce. Zajímavé bylo i představení regionální značky „Brněnsko“ s produkty a službami, které jsou vyráběny či provozovány v návaznosti na dobré tradice a s respektem k přírodě.

            Celkově se akce zúčastnilo 220 žáků základních škol a téměř 30 pedagogů a zástupců dalších subjektů regionu, kteří si mohli vyzkoušet různé činnosti připravené v rámci workshopů. Pro naši školu to byla další příležitost, jak se představit zájemcům o studium. Poděkování za pozvání patří organizátorům celé akce a také našim studentům, kteří se na prezentaci školy podíleli.

            Mgr. Marta Lučná