Zaprvé bych ráda zmínila, že obdobné chyby jsem se před chvílí dopustila sama, když jsem skloňovala slovo „finále“. Jedná se sice o slovo cizího původu, tudíž by se dalo předpokládat, že se jeho skloňování nebude řídit běžnými vzory podstatných jmen, ale opak je pravdou. Účastníci finálete jej totiž skloňují podle vzoru „kuře“. No a rozjímáním nad podobnými lingvistickými zvláštnostmi a zajímavostmi se nesl celý můj pobyt. Zde malá ochutnávka. Je správně „kraví“ nebo „kravský“? Jaký je původ slova „sranda“? Kde se vám na těle mohou vynořit otázky? Co je to příklonka? Který ze tvarů „hází“ a „házejí“ je gramaticky správný pro množné číslo? Přiznávám, jeden by se z toho po čase mohl snad i zbláznit.
Z počátku bylo málo pozitiv, jež jsem viděla na skutečnosti, že kvůli celostátnímu kolu olympiády přijdu o sportovní kurz se svou třídou. Jedním z nich byla vidina toho, že se vyhnu rizikovému styku s komáry při pobytu v přírodě. To jsem se šeredně mýlila. Ústřední kolo Olympiády v českém jazyce totiž proběhlo v podstatě jako týdenní táborové soustředění. Účastníci, organizátoři i porota byli ve dnech 12. – 19. června 2026 ubytováni v areálu Dětského tábora Nežárka poblíž Stráže nad Nežárkou. Prostředí bylo velmi klidné díky dostatečné vzdálenosti od civilizace a Nežárka tekla doslova za chatkou. Nejeden účastník, včetně mě, využil příležitosti sednout si do stínu, opřít se o strom, zavřít oči a jen tak poslouchat šumění proudící vody.
Skoro to zní, jako bychom se na týden ulili ze školy. Ba ne. V jeho průběhu na nás čekaly dva gramatické a dva slohové úkoly, jež hodnotila odborná porota. Jejími nejvýraznějšími členy a současně také zakladateli Olympiády v českém jazyce byli pan docent RNDr. Karel Oliva, Dr., bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český, a paní profesorka PhDr. Marie Čechová, DrSc.
Nyní se musím upřímně přiznat, že byť celou svoji zkušenost zpětně velmi zlehčuji, tehdy jsem byla v pozoru vždy, když před nás porota v rámci tzv. „vlídného slova“ předstoupila. Význam vlídného slova spočíval jednak ve sdělení správného řešení úkolů, jednak v upozornění účastníků na případné chyby, jichž se dopustili. Cílem finále totiž nebylo jen určit absolutního vítěze, ale zároveň se o něčem novém poučit, rozšířit dosavadní znalosti a užít si s lidmi z celé republiky společně strávený radostný čas v přírodě.
Kromě soutěžních úkolů jsme si v průběhu týdne například vyjeli na výlet do Lužan, rodného města českého mecenáše a architekta pana Josefa Hlávky. Zde jsme všichni vyslechli přednášku o Lužanské mši, kterou Josefu Hlávkovi věnoval sám Antonín Dvořák. Následně účastníky I. kategorie čekala prohlídka Lužanského zámku a II. kategorii prohlídka ředitelství zemědělské firmy Milkservis. Každý večer probíhaly rovněž vtipné scénky, hry, společné zpívání a poslední den nechyběl ani volejbalový turnaj a táborák. Celá atmosféra byla opravdu velmi uvolněná a přátelská. No a jestliže jste můj dlouhý výklad někdo dočetli až do konce, postoupili jste do finále a váháte, zda se přihlásit, ráda bych vám předně pogratulovala a dále upřímně doporučila, abyste se finále zúčastnili. Věřte mi, že podobnou akci jen tak nezažijete.
Terezie Kurfiřtová, sexta