• Studenti maturitních ročníků v Praze

          • Jednou z tradičních akcí studentů maturitních ročníků našeho gymnázia bývá exkurze do hlavního města. Ve středu 11. září se proto na cestu vydali také letošní studenti tříd oktávy a 4. A.

            Navštívili jsme Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí, Vyšehrad či Židovské Město, což jsou nejen místa spjatá s naší historií, ale také cíle turistů z celého světa. Chvilku klidu jsme si pak mohli vychutnat třeba ve Valdštejnské zahradě nebo v zahradách pod Petřínem. Milovníky politiky zaujala prohlídka Valdštejnského paláce, který je sídlem Senátu, odlehčením bylo setkání s panem senátorem Bárkem, mírné rozčarování nám přinesla návštěva Poslanecké sněmovny a sledování práce našich poslanců a ministrů.

            Moderní dějiny nám přiblížila emotivní prohlídka Památníku heydrichiády. Zlatou kapličku jsme si prohlédli od základních kamenů až po trigy na horní terase. O kulturu se postaralo divadlo Ungelt s představením Expres na západ, které si právem zasloužilo potlesk ve stoje. A procházka večerní Prahou už byla jen třešničkou na dortu...

            Tři dny vyměřené k návštěvě hlavního města jsme naplnili nejen historií, architekturou, politikou či kulturou, ale především společně strávenými chvílemi, na které budeme všichni jistě rádi vzpomínat.

            Třídní učitelky oktávy a 4. A

        • Znojmo – Vranov – Podyjí… aneb cesta za poznáním
          • Znojmo – Vranov – Podyjí… aneb cesta za poznáním

          • Začátek letošního školního roku si zpříjemnila třída 4.AO kulturně-přírodovědnou exkurzí na jih Moravy. Ve středu 4. září jsme vyrazili do Znojma, kde jsme si v doprovodu slečny průvodkyně prohlédli historické centrum města, vystoupali na Vlkovu věž, kde jsme měli město jako na dlani. Zde nás také čekala první ochutnávka ovocného moštu. Naše další kroky směřovaly k Chrámu sv. Mikuláše, na znojemský hrad a k rotundě sv. Kateřiny. V odpoledních hodinách následoval přesun do Vranova nad Dyjí, kde jsme se ubytovali v penzionu Relax.

            Večer jsme za krásného slunného počasí ještě vyrazili k přehradě a zájemci vystoupali na Claryho kříž, který stojí na vrcholu mohutného, více jak 80 m vysokého skaliska nad řekou Dyjí, těsně nad hrází Vranovské přehrady. Nechal jej zde postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Ten se při svém pobytu ve Vranově v době cholerové epidemie nemocí nakazil, onemocněl a v březnu roku 1831 ve Vídni zemřel.
            Čtyři metry vysoký kříž z blanenské litiny nejenom dominuje zdejšímu okolí, ale od něho je i jedinečný rozhled na Vranov, údolí Dyje, hráz a rozlehlou hladinu Vranovské přehrady. Náš první den se blížil ke konci, a tak jsme se pomalu připravovali na výpravu do národního parku Podyjí.

            Druhý den nás probudilo opět sluníčko a nic nebránilo tomu, abychom vyrazili na pěší túru. Nejprve cesta vedla podél řeky Dyje k Hamerskému mostu, pak jsme prudce odbočili do strmého kopce a vyšplhali se lesní pěšinou k odbočce na Čížov. Odtud jsme již cestou po vrstevnici obdivovali krásnou krajinu česko-rakouského pomezí. Výhledy byly dechberoucí, a tak jsme ani nepostřehli, že se před námi objevil Čížov. Před jeho návštěvou jsme ještě odbočili k Hardeggské vyhlídce a pak už si jen vychutnali prohlídku „muzea železné opony“ pod širým nebem. Posledních pár kilometrů už nás nemohlo rozházet, a tak jsme se opět přiblížili k našemu penzionu. Kdo by to byl řekl, že našlapeme téměř dvaadvacet kilometrů. Ráno by tomu nikdo nevěřil, ale na druhé straně jsme chtě nechtě přesvědčili sami sebe, že jsme tuto vzdálenost schopni ujít. Večer jsme u táboráku a opékání špekáčku plánovali nadcházející školní rok a hlavně naše stužkování.

            Poslední ráno bylo sice trošku pošmourné, ale naštěstí nepršelo. Proto jsme malou pěšinou už i se svými zavazadly vyšplhali k vranovskému zámku, kde už na nás čekala slečna průvodkyně, aby nás provedla objektem a seznámila nás s jeho historií. Zámek leží na jižní hranici českého státu asi 110 kilometrů od Vídně a patří k nejhodnotnějším světským stavbám středoevropského baroka. Současnou podobu mu s významným podílem císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu vtiskli Althannové, kteří Vranov drželi zhruba sto let od sklonku 17. století.  Dominium po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu evropsky proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu.

            Zámek se nachází v západní části Národního parku Podyjí a je národní kulturní památkou. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů sálu předků a kaple, ale přibližuje i kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. století a z celého 19. století.

            Cesta do Znojma, Brna a zpět do našich domovů už byla zalitá sluncem a plná nových zážitků.

        • Memoriál Josefa Trakače a Dušana Gregora 2019
          • Memoriál Josefa Trakače a Dušana Gregora 2019

          • FOTOGALERIE

            Jako sportovní ale i vzpomínková akce na dvě osobnosti Bučovic a absolventy gymnázia probíhá školní atletická olympiáda již několik let. Někteří absolventi ji mají spojenou se stadionem ve Slavkově, v posledních letech probíhá rozdělená do dvou dní v areálu školy. Ať už ve Slavkově nebo v Bučovicích, na velkém oválu nebo minidráze, vždy byly podstatné nejen výkony, ale především přátelská atmosféra a radost z pohybu bez ohledu na pořadí.

            Nejkratší a nejrychlejší běh na 60 metrů patří mezi ostře sledované disciplíny, zvlášť když na vítěze v nejstarší chlapecké kategorii čeká ještě bonus v podobě putovního poháru věnovaného spolužáky Josefa Trakače. V nejmladší kategorii žáků (prima až tercie) byli nejrychlejší Klára Hrabovská (9,2 s) a Tadeáš Tihelka (8,3 s). Mezi dorostenci (kvarta, kvinta, 1.A) byli v cíli jako první Tereza Janů (8,0 s), která současně předvedla nejrychlejší běh mezi dívkami a Hugo Grebec (7,5 s), jehož čas byl ve srovnání napříč věkovými kategoriemi třetí nejlepší. Mezi juniory zaběhli nejrychlejší čas Nikol Němečková (8,7 s) a Václav Krauer, který obdrží putovní pohár za nejlepší výkon z celé školy (7,2 s).

            Čtvrtka neboli 400 metrů je „nevděčná“ trať, na které je potřeba rychlost jako u sprintu a umění rozložit síly jako u vytrvalostních tratí. S nástrahami této disciplíny si mezi žáky nejlépe poradila Vanessa Šinalová (1:17,6 min) a Vojtěch Kunc (1:11,2 min). V dorostu se jako nejrychlejší čtvrtkařka na celé škole bez ohledu na věkové skupiny předvedla Kateřina Zemánková (1:13,1 min), mezi chlapci byl nejrychlejší Adam Doupovec (1:08,6 min). Vítězkou juniorského závodu se stala Veronika Králová (1:17,5) a u hochů pak Václav Chmelař, který současně zaznamenal nejkvalitnější výkon za oba dny (1:03,4 min).

            Nejdelší běžeckou tratí závodu je pro děvčata 800 a pro chlapce 1000 metrů. Druhé vítězství dne a současně opět absolutně nejrychlejší čas zaběhla mezi dorostenkami Tereza Janů (2:58), která tak na dálku porazila „zlatou“ juniorku Marii Holíčkovou (3:09 min). Mezi chlapci letos chyběl favorit a držitel několika běžeckých školních rekordů Jakub Bárek. Jako skvělý zástup se ale ukázal být jeho spolužák Josef Gonda, který zvítězil mezi juniory (3:07 min). V dorostenecké kategorii si pro první místo doběhl Marek Hrabovský (3:26,2 min).

            Ve skoku dalekém byla celkově nejlepší Patricie Pavlíková (4,76 m), která zvítězila mezi dorostenkami a předvedla tak i kvalitnější výkon než vítězná juniorka Tereza Proniuková (4,26 m). Soutěž žákyň přinesla první příčku Lindě Rotreklové (3,40 m).

            Skok vysoký je divácky atraktivní disciplínou, pro kterou je důležité nejen mít rychlý rozběh a odraz, ale i zvládnout techniku. A to se potvrdilo i vzhledem ke stoupající tendenci směrem od mladších ke starším ročníkům. Vítězka soutěže žákyň Julie Hrubá skočila 120 cm, šampionka mezi dorostenkami Barbora Minaříková 130 cm a v juniorkách si pro vítězství vyskočila Nikol Němečková se 135 cm. Mezi žáky hned tři závodníci zaznamenali stejný výkon 125 cm, ale díky nejmenšímu počtu chyb zvítězil Jan Gottwald. V dorostenecké kategorii jednoznačně dominoval Marek Hrubý se 155 cm. Trio juniorů Josef Gonda, František Zubek a Robert Gonda naopak předvedlo bitvu nejen mezi sebou, ale i s laťkou až do výšky 175 cm. Díky lepšímu zápisu se nakonec z výhry radoval František Zubek.

            Vrhačské disciplíny zastupoval v žákovské kategorii hod medicinbalem. Dvoukilový míč nejdále doletěl z rukou Markéty Janů (8,50 m) a Tadeáše Tihelky (13,30 m). Jejich starší spolužáci se už museli popasovat s těžším náčiním. Dorostenka Michaela Voňková tříkilovou kouli vrhla do vzdálenosti 7,80 a juniorka Denisa Macháňová 8,09 metru. Ještě o dva kilogramy těžší kouli měli hoši a vítězný pokus juniora Pavla Strmisky (11,17 m) dokázal překonat dorostenec Marek Hrubý výkonem 12,02 m.

            Tečkou za soutěží jsou štafety, ve kterých v dívčí kategorii zvítězila sekunda a v chlapecké kategorii dokázala vyhrát třída tercie mezi žáky a kvarta mezi dorostenci. Mezi nejstaršími ročníky zvítězila děvčata ze 3.A a chlapci ze sexty.

            Letošní ročník doprovázely nejen kvalitní výkony a dobré počasí ale vyznamenala se zejména oktáva, která svým fanděním byla vzorem pro ostatní třídy. Vzhledem k malému počtu závodnic oktávy nakonec do štafety nastoupila i třídní učitelka a přestože nebyla první v cíli, sklidila zřejmě největší divácký úspěch! K příjemné atmosféře přispěli i vyučující v roli rozhodčích, kteří kromě hodnocení i povzbuzovali a radili závodníkům. Atletikou se tedy bavili všichni a poděkování za zdárný průběh akce patří tedy nejen sportovním referentům za pomoc při nominacích, sportovcům za předvedené výkony, učitelům za objektivní rozhodování, ale i divákům, kteří svým fanděním „vyhecovali“ sportovce k maximálním výkonům.

            Mgr. Jan Stavělík