Prázdniny skončily a my, žáci z různých tříd a škol, jsme 2. září usedli do lavic s pocitem, že neznáme z nových spolužáků skoro nikoho. První den nám bylo oznámeno, že se to změní a to na adaptačním kurzu. Ten ale proběhl až třetí týden od začátku školy, takže jsme se už trochu dokázali seznámit, i když jsme věděli o každém nejspíš jen jméno. Přesto “Adapťák“ svůj účel splnil a myslím, že se všichni známe o dost lépe. A jak to tam vlastně vypadalo…?

Na adaptační kurz jely třídy 1. A a 1. AO pod dohledem pana profesora Homoly a třídních profesorek Pokorné a Kmentové. Hned po příjezdu a krátkém představení jsme byli rozděleni, holky do budovy a kluci do chatek. Po vybalení věcí jsme se všichni sešli v hlavní budově / jídelně, kde jsme si vyslechli přednášku o bezpečnosti a pravidlech. Následovala večeře, potom seznamovací průzkum, kdy jsme poprvé nějak lépe poznali své spolužáky a po něm první hra, která byla samozřejmě založená na běhání, takže jsme všichni šli spát unavení.

Druhý den po snídani jsme zase vyrazili vstříc seznamovacím hrám. Čekaly nás první čtyři hry v náhodně vybraných týmech. Po obědě jsme měli 2 hodiny volno a pak následovala další běhací hra, při níž hrála písnička asi tak 20x a hádám, že některým ještě teď hraje v hlavě pořád dokola „ jaro, léto, podzim a zima.“ Po večeři jsme měli další průzkum, tentokrát o empatii. Psali jsme odpovědi na otázky, ale podle toho, co si myslíme, že by napsali ostatní.

Třetí den jsme hráli další várku čtyř her, při kterých byl většinou některý člen týmu smyslově omezen (zavázané oči šátkem). Častým zákazem u skoro všech her bylo, že se nesmí mluvit. Po obědě a odpoledním odpočinku jsme dostali za úkol jako třída postavit most ze dřeva a papíru, po kterém pak mělo přejet RC auto. A jak to dopadlo? Třídy se snažily a členové týmů spolupracovali. Nemůžeme ale říci, že by některá třída vyhrála, takže za mě vyhrály obě. Poslední večer se hrálo několik super společenských her, které si všichni užili.

Poslední den ráno jsme si sedli do kruhu a pár slovy vždy shrnuli, jak nám adaptační kurz pomohl, co si myslíme o třídě a popřáli si, ať nám ty 4 roky vydrží náš nový úžasný kolektiv. Následoval oběd, pak loučení a odjezd zpět do Bučovic.

Mohu s jistotou za všechny říci, že jsme si adaptační kurz užili, mezi spolužáky si našli nové kamarády, získali nové zkušenosti a informace. Jak zaznělo na začátku školního roku „přátelství ze střední je často na celý život“…Možná, že to bude přeci jen pravda.

 

Jakub Šidlík, 1. A

V pátek 20. září 2019 se na Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole v Blansku uskutečnilo krajské kolo soutěže Ekonomický tým 2019. Celkem osm soutěžních týmů z šesti obchodních akademií poměřilo svoje schopnosti a znalosti v náročné soutěži rozložené do  dvou částí. 
První část byla zaměřena na ověření teoretických znalostí. Soutěžní týmy čekalo zodpovězení šedesáti otázek týkajících se ekonomiky, účetnictví a  informačních a komunikačních technologií. 
Druhá část představovala prezentaci na téma "Bydlet ve svém nebo v pronájmu?". Během třiceti minut si každý tým připravil svoji vlastní prezentaci, kterou pak soutěžící prezentovali před pětičlennou odbornou porotou.
Naši školu vzorně reprezentovali studenti maturitní třídy oboru obchodní akademie Jiří Svoboda, Pavel Novák a Radim Rychlík.

V náročné konkurenci vybojovali 3. místo, když od druhého místa, které obsadil tým OA Znojmo 1, je dělilo pouhého půl bodu. Vítězství si odnesla pořádající  Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Blansko. Všechny soutěžní týmy prokázaly ve vědomostním testu dobré znalosti. I všechny prezentace byly dle vyjádření poroty složené z odborníků z praxe na velmi dobré úrovni. O to je úspěch reprezentantů naší školy cennější a patří jim za něj velké uznání i velké poděkování.

Ing. Jan Cenek, komise odborných předmětů

...a nejen tam. Také v Drážďanech, v Postupimi a v tropech. Zkušenější cestovatelé ví, že zažít tropickou atmosféru v našich zeměpisných šířkách není vůbec nemožné. Ale popořádku:

V úterý 17. 9. jsme brzy ráno nastoupili do autobusu ( my, tj. studenti gymnázia a obchodní akademie napříč třídami) CK Porta Optima a vydali jsme se na školní zájezd k našim severním sousedům. Samozřejmě v doprovodu pedagogů.

Nejprve jsme udělali zastávku v Drážďanech, přezdívaných Florencie na Labi díky mnoha stavebním a uměleckým skvostům. Obdivovali jsme zrenovovaný kostel Frauenkirche, který byl až do konce devadesátých let minulého století ponechaný v troskách, jako připomínka hrůzného bombardování Drážďan na sklonku války v únoru 1945. Po prohlídce barokního jádra města jsme pokračovali do Berlína, kde jsme se v podvečer ubytovali v hotelu Ibis.

Další dva dny byly ve znamení německých památek a novodobé německé historie, která se dotýká také českého národa. Viděli jsme Památník zavražděných evropských židů, nádraží Grunewald, spojené s transporty na východ, vilu u Wannsee, kde se rozhodlo o konečném řešení židovské otázky, dále pak berlínské „highlights“ - televizní věž, budovu Reichstagu ( byli jsme i vevnitř), Braniborskou bránu, Kurfürstendamm, Sony Center, Hlavní nádraží – největší a nejmodernější v Evropě, kde se vlaky mimoúrovňově míjejí, Humboldtovu univerzitu, berlínský dóm, Červenou radnici, vládní čtvrť u Sprévy. Součástí zájezdu byla i návštěva dvou slavných muzeí – v Novém muzeu jsou hlavně egyptské sbírky, v Pergamonském muzeu jsme si prohlédli antické památky. Všem jistě utkvěla v hlavě podoba egyptské královny Nefertiti nebo obří Milétská brána. V Berlíně je muzeum prostě „must“.

Poslední noc a následně dopoledne jsme strávili v Tropical Islands; spali jsme ve stanech na pláži, koupali jsme se v „laguně“, v „Amazonii“ nebo v „jižním moři“. Iluze deštného pralesa byla téměř dokonalá.

Exkurze po památkách a za poznáním německé historie nás poučila a pobavila. Není to sice úplně „škola hrou“, ale poznání naživo baví víc než u tabule. A když se doplní originálním berlínským „currywurstem“ nebo kebabem z vyhlášeného tureckého bufetu, podepíšeme se všichni pod známé německé „Reisen macht Spa3“.

Marta Urbánková, vyučující

Vážení občané,

dovolte mi, abych Vás u příležitosti zahájení školního roku informoval o aktuálním dění v bučovickém gymnáziu a obchodní akademii. Prázdniny rychle uběhly. Pro většinu žáků byly zaslouženým odpočinkem, někteří však museli v posledním týdnu prázdnin uzavřít svoji klasifikaci za uplynulý školní rok nebo na počátku září dokončit svoji maturitní zkoušku. Důvodem neuzavření klasifikace byla téměř výhradně absence z důvodu zhoršeného zdravotního stavu, zatímco hlavní příčinou neúspěchu u maturity v jarním termínu je nedostatečná příprava žáka. Stejně jako v uplynulých letech, jedná se o výjimky, jednotlivce, přesto této skutečnosti věnujeme zvýšenou pozornost.

Podrobné informace o studijních výsledcích žáků a celou řadu dalších informací o činnosti školy najdete v naší výroční zprávě na webových stránkách školy, kde bude umístěna na konci měsíce října, po jejím schválení Školskou radou a odevzdání zřizovateli.

V průběhu měsíce září se uskutečnily plánované adaptační kurzy žáků 1. ročníků čtyřletého gymnázia, obchodní akademie a kvinty. Poprvé se všechny konaly na TZ v Ruprechtově, novinkou byl také společný kurz pro žáky gymnázia a obchodní akademie.

Žáci školy se již zapojili do řady akcí a soutěží, zejména sportovních. Dosažené výsledky svědčí o tom, že sport není v Bučovicích na okraji zájmu, a škola má tak řadu výkonných sportovců. Žáci 4. ročníku obchodní akademie uspěli v prestižní odborné soutěži EKO-tým 2019 a v krajském kole obsadili velmi pěkné 3. místo.

Zájemci z řad žáků v měsíci záři vycestovali se svými učiteli na poznávací pobyty do Německa a Velké Británie. Kromě osobního poznání dané země uplatnili a rozšířili své jazykové znalosti a dovednosti získané v průběhu studia.

V průběhu prázdnin nebo krátce před nimi došlo k řadě změn. Některé se týkají samotných žáků, jiné i jejich rodičů, případně zákonných zástupců. V nejbližších dnech najdou zájemci na našich webových stránkách nový organizační řád školy a postupně další dokumenty. V této souvislosti Vás prosíme o trpělivost. Někteří z Vás si jistě všimli, že průběhu prázdnin byly zprovozněny nové webové stránky školy. Jsou plně funkční, některé informace a odkazy však musíme ještě doplnit. Učiníme tak v nejkratším možném čase. Zároveň s webovými stránkami došlo i ke změně základního informačního a databázového sytému školy, kdy jsme přešli ze systému Bakaláři do systému EduPage. Po získaných zkušenostech věříme, že tato změna bude pro naprostou většinu z Vás příjemná.

Mění se i technické zázemí školy. V měsíci srpnu byla zahájena rekonstrukce plynové kotelny hlavní budovy nákladem téměř 1,5 miliónu korun. Její plné zprovoznění je plánováno na konec měsíce září. Úspěšně také pokračuje rekonstrukce internátu bývalé obchodní akademie, spojená s výstavbou nové školní kuchyně a jídelny. Jak jsem Vás již informoval, škola tím získá tři nové učebny výpočetní techniky s nezbytným příslušenstvím a sociálním zázemím, ubytovací kapacitu a zejména možnost stravování žáků i zaměstnanců přímo v areálu školy. Odpadne tak nutnost každodenního přecházení žáků z důvodu stravování přes komunikaci 1. třídy č. 50 do budovy bývalé obchodní akademie. Časový plán, předání stavby uživateli, se daří plnit i přes obtíže, které vznikly při rekonstrukci podzemní chodby, spojující hlavní budovu gymnázia a obchodní akademie s touto stavbou. V průběhu rekonstrukce bylo nutné provést celou řadu prací, které nemohly být předem plánovány. Moje poděkování patří stavební firmě PSK Group Brno, která stavbu realizuje, a zejména zřizovateli školy, který svým přístupem umožnil komplikovanou situaci vyřešit. V rámci dnů otevřených dveří, po slavnostním otevření, celý objekt zpřístupníme zájemcům k prohlédnutí.

Dny otevřených dveří se konají vždy ve čtvrtek 12. prosince 2019 a 16. ledna 2020; v letošním roce bude nabídnut i jeden sobotní termín. Na základě četných pozitivních ohlasů a zájmu veřejnosti žákům současných 9. a 5. tříd, podobně jako v loňském roce, nabídneme intenzívní kurzy z matematiky a českého jazyka, jejichž cílem je příprava k přijímacím zkouškám na střední školy ukončené maturitou. Bližší informace o této aktivitě můžete získat již dnes na našich webových stránkách nebo sekretariátu školy.

 

Na závěr bych Vám chtěl společně se všemi zaměstnanci školy popřát hodně zdraví a spokojenosti v osobním životě i práci.

Jaroslav Honza, ředitel školy

Turnaj s mezinárodní účastí pořádala SOŠ Sochorova podruhé a kromě partnerských škol z Maďarska, Rakouska a Slovenska přijaly pozvání i týmy ze středních škol vyškovského okresu. 

Los zařadil Bučovice do čtyřčlenné skupiny a jako prvního soupeře určil Michalovce.Futsalový sprint na dvakrát šest minut lépe odstartovaly Bučovice a šly zásluhou Roberta Gondy do vedení. Slovenský tým bohužel ihned srovnal a když potrestal výpadek bučovické obrany, rázem byl na koni. Srovnání z kopačky Tomáše Zbytka na konečných 2:2 bylo tedy s ohledem na nepříznivý vývoj zápasu nutné pokládat za úspěch.

Jako rozhodující z pohledu dalšího postupu se ukázal být duel s ISŠ Slavkov. Tři branky Slavkovanů a žádný zásah na straně Bučovic nejen nepřinesl potřebné body, ale posunul skóre Bučovic hluboko do "červených čísel". A vzhledem k výhře Michalovců nad maďarským Szekesfehervarem 2:1 už k postupu nestačilo jen vyhrát, ale spolehnout se i na výsledek utkání ISŠ Slavkov - Michalovce.

První podmínku se splnit podařilo a když vedení 2:1 po gólech Roberta Gondy a Tomáše Zbytka v posledních vteřinách navýšil další brankou Robert Gonda, rozdmýchal tím naději na prodloužení účasti v turnaji i ve vyřazovací části. Slavkov ale už s vědomím jistého postupu hrál na půl plynu a neudržel ani hubené vedení 1:0, takže Michalovce se trefou na 1:1 dostaly na druhou příčku ve skupině.

Se čtyřmi body tedy Bučovice obsadily třetí místo ve skupině a dělené páté místo ze sedmi účastníků.

 

Sestava: Antonín Koudelka (brankář), David Rotrekl, Adam Skřivánek, Jan Černý, Tomáš Zbytek, Patrik Pinčiar, Marek Doležal, Robert Gonda

Jednou z tradičních akcí studentů maturitních ročníků našeho gymnázia bývá exkurze do hlavního města. Ve středu 11. září se proto na cestu vydali také letošní studenti tříd oktávy a 4. A.

Navštívili jsme Pražský hrad, Karlův most, Staroměstské náměstí, Vyšehrad či Židovské Město, což jsou nejen místa spjatá s naší historií, ale také cíle turistů z celého světa. Chvilku klidu jsme si pak mohli vychutnat třeba ve Valdštejnské zahradě nebo v zahradách pod Petřínem. Milovníky politiky zaujala prohlídka Valdštejnského paláce, který je sídlem Senátu, odlehčením bylo setkání s panem senátorem Bárkem, mírné rozčarování nám přinesla návštěva Poslanecké sněmovny a sledování práce našich poslanců a ministrů.

Moderní dějiny nám přiblížila emotivní prohlídka Památníku heydrichiády. Zlatou kapličku jsme si prohlédli od základních kamenů až po trigy na horní terase. O kulturu se postaralo divadlo Ungelt s představením Expres na západ, které si právem zasloužilo potlesk ve stoje. A procházka večerní Prahou už byla jen třešničkou na dortu...

Tři dny vyměřené k návštěvě hlavního města jsme naplnili nejen historií, architekturou, politikou či kulturou, ale především společně strávenými chvílemi, na které budeme všichni jistě rádi vzpomínat.

Třídní učitelky oktávy a 4. A

Začátek letošního školního roku si zpříjemnila třída 4.AO kulturně-přírodovědnou exkurzí na jih Moravy. Ve středu 4. září jsme vyrazili do Znojma, kde jsme si v doprovodu slečny průvodkyně prohlédli historické centrum města, vystoupali na Vlkovu věž, kde jsme měli město jako na dlani. Zde nás také čekala první ochutnávka ovocného moštu. Naše další kroky směřovaly k Chrámu sv. Mikuláše, na znojemský hrad a k rotundě sv. Kateřiny. V odpoledních hodinách následoval přesun do Vranova nad Dyjí, kde jsme se ubytovali v penzionu Relax.

Večer jsme za krásného slunného počasí ještě vyrazili k přehradě a zájemci vystoupali na Claryho kříž, který stojí na vrcholu mohutného, více jak 80 m vysokého skaliska nad řekou Dyjí, těsně nad hrází Vranovské přehrady. Nechal jej zde postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Ten se při svém pobytu ve Vranově v době cholerové epidemie nemocí nakazil, onemocněl a v březnu roku 1831 ve Vídni zemřel.
Čtyři metry vysoký kříž z blanenské litiny nejenom dominuje zdejšímu okolí, ale od něho je i jedinečný rozhled na Vranov, údolí Dyje, hráz a rozlehlou hladinu Vranovské přehrady. Náš první den se blížil ke konci, a tak jsme se pomalu připravovali na výpravu do národního parku Podyjí.

Druhý den nás probudilo opět sluníčko a nic nebránilo tomu, abychom vyrazili na pěší túru. Nejprve cesta vedla podél řeky Dyje k Hamerskému mostu, pak jsme prudce odbočili do strmého kopce a vyšplhali se lesní pěšinou k odbočce na Čížov. Odtud jsme již cestou po vrstevnici obdivovali krásnou krajinu česko-rakouského pomezí. Výhledy byly dechberoucí, a tak jsme ani nepostřehli, že se před námi objevil Čížov. Před jeho návštěvou jsme ještě odbočili k Hardeggské vyhlídce a pak už si jen vychutnali prohlídku „muzea železné opony“ pod širým nebem. Posledních pár kilometrů už nás nemohlo rozházet, a tak jsme se opět přiblížili k našemu penzionu. Kdo by to byl řekl, že našlapeme téměř dvaadvacet kilometrů. Ráno by tomu nikdo nevěřil, ale na druhé straně jsme chtě nechtě přesvědčili sami sebe, že jsme tuto vzdálenost schopni ujít. Večer jsme u táboráku a opékání špekáčku plánovali nadcházející školní rok a hlavně naše stužkování.

Poslední ráno bylo sice trošku pošmourné, ale naštěstí nepršelo. Proto jsme malou pěšinou už i se svými zavazadly vyšplhali k vranovskému zámku, kde už na nás čekala slečna průvodkyně, aby nás provedla objektem a seznámila nás s jeho historií. Zámek leží na jižní hranici českého státu asi 110 kilometrů od Vídně a patří k nejhodnotnějším světským stavbám středoevropského baroka. Současnou podobu mu s významným podílem císařského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu vtiskli Althannové, kteří Vranov drželi zhruba sto let od sklonku 17. století.  Dominium po nich získali polští Mniszkové, kteří přivedli k nebývalému rozkvětu evropsky proslulý vranovský závod na výrobu kameniny a porcelánu.

Zámek se nachází v západní části Národního parku Podyjí a je národní kulturní památkou. Návštěvníkům nabízí prohlídku autentických barokních interiérů sálu předků a kaple, ale přibližuje i kulturu vranovského zámeckého bydlení z konce 18. století a z celého 19. století.

Cesta do Znojma, Brna a zpět do našich domovů už byla zalitá sluncem a plná nových zážitků.

FOTOGALERIE

Jako sportovní ale i vzpomínková akce na dvě osobnosti Bučovic a absolventy gymnázia probíhá školní atletická olympiáda již několik let. Někteří absolventi ji mají spojenou se stadionem ve Slavkově, v posledních letech probíhá rozdělená do dvou dní v areálu školy. Ať už ve Slavkově nebo v Bučovicích, na velkém oválu nebo minidráze, vždy byly podstatné nejen výkony, ale především přátelská atmosféra a radost z pohybu bez ohledu na pořadí.

Nejkratší a nejrychlejší běh na 60 metrů patří mezi ostře sledované disciplíny, zvlášť když na vítěze v nejstarší chlapecké kategorii čeká ještě bonus v podobě putovního poháru věnovaného spolužáky Josefa Trakače. V nejmladší kategorii žáků (prima až tercie) byli nejrychlejší Klára Hrabovská (9,2 s) a Tadeáš Tihelka (8,3 s). Mezi dorostenci (kvarta, kvinta, 1.A) byli v cíli jako první Tereza Janů (8,0 s), která současně předvedla nejrychlejší běh mezi dívkami a Hugo Grebec (7,5 s), jehož čas byl ve srovnání napříč věkovými kategoriemi třetí nejlepší. Mezi juniory zaběhli nejrychlejší čas Nikol Němečková (8,7 s) a Václav Krauer, který obdrží putovní pohár za nejlepší výkon z celé školy (7,2 s).

Čtvrtka neboli 400 metrů je „nevděčná“ trať, na které je potřeba rychlost jako u sprintu a umění rozložit síly jako u vytrvalostních tratí. S nástrahami této disciplíny si mezi žáky nejlépe poradila Vanessa Šinalová (1:17,6 min) a Vojtěch Kunc (1:11,2 min). V dorostu se jako nejrychlejší čtvrtkařka na celé škole bez ohledu na věkové skupiny předvedla Kateřina Zemánková (1:13,1 min), mezi chlapci byl nejrychlejší Adam Doupovec (1:08,6 min). Vítězkou juniorského závodu se stala Veronika Králová (1:17,5) a u hochů pak Václav Chmelař, který současně zaznamenal nejkvalitnější výkon za oba dny (1:03,4 min).

Nejdelší běžeckou tratí závodu je pro děvčata 800 a pro chlapce 1000 metrů. Druhé vítězství dne a současně opět absolutně nejrychlejší čas zaběhla mezi dorostenkami Tereza Janů (2:58), která tak na dálku porazila „zlatou“ juniorku Marii Holíčkovou (3:09 min). Mezi chlapci letos chyběl favorit a držitel několika běžeckých školních rekordů Jakub Bárek. Jako skvělý zástup se ale ukázal být jeho spolužák Josef Gonda, který zvítězil mezi juniory (3:07 min). V dorostenecké kategorii si pro první místo doběhl Marek Hrabovský (3:26,2 min).

Ve skoku dalekém byla celkově nejlepší Patricie Pavlíková (4,76 m), která zvítězila mezi dorostenkami a předvedla tak i kvalitnější výkon než vítězná juniorka Tereza Proniuková (4,26 m). Soutěž žákyň přinesla první příčku Lindě Rotreklové (3,40 m).

Skok vysoký je divácky atraktivní disciplínou, pro kterou je důležité nejen mít rychlý rozběh a odraz, ale i zvládnout techniku. A to se potvrdilo i vzhledem ke stoupající tendenci směrem od mladších ke starším ročníkům. Vítězka soutěže žákyň Julie Hrubá skočila 120 cm, šampionka mezi dorostenkami Barbora Minaříková 130 cm a v juniorkách si pro vítězství vyskočila Nikol Němečková se 135 cm. Mezi žáky hned tři závodníci zaznamenali stejný výkon 125 cm, ale díky nejmenšímu počtu chyb zvítězil Jan Gottwald. V dorostenecké kategorii jednoznačně dominoval Marek Hrubý se 155 cm. Trio juniorů Josef Gonda, František Zubek a Robert Gonda naopak předvedlo bitvu nejen mezi sebou, ale i s laťkou až do výšky 175 cm. Díky lepšímu zápisu se nakonec z výhry radoval František Zubek.

Vrhačské disciplíny zastupoval v žákovské kategorii hod medicinbalem. Dvoukilový míč nejdále doletěl z rukou Markéty Janů (8,50 m) a Tadeáše Tihelky (13,30 m). Jejich starší spolužáci se už museli popasovat s těžším náčiním. Dorostenka Michaela Voňková tříkilovou kouli vrhla do vzdálenosti 7,80 a juniorka Denisa Macháňová 8,09 metru. Ještě o dva kilogramy těžší kouli měli hoši a vítězný pokus juniora Pavla Strmisky (11,17 m) dokázal překonat dorostenec Marek Hrubý výkonem 12,02 m.

Tečkou za soutěží jsou štafety, ve kterých v dívčí kategorii zvítězila sekunda a v chlapecké kategorii dokázala vyhrát třída tercie mezi žáky a kvarta mezi dorostenci. Mezi nejstaršími ročníky zvítězila děvčata ze 3.A a chlapci ze sexty.

Letošní ročník doprovázely nejen kvalitní výkony a dobré počasí ale vyznamenala se zejména oktáva, která svým fanděním byla vzorem pro ostatní třídy. Vzhledem k malému počtu závodnic oktávy nakonec do štafety nastoupila i třídní učitelka a přestože nebyla první v cíli, sklidila zřejmě největší divácký úspěch! K příjemné atmosféře přispěli i vyučující v roli rozhodčích, kteří kromě hodnocení i povzbuzovali a radili závodníkům. Atletikou se tedy bavili všichni a poděkování za zdárný průběh akce patří tedy nejen sportovním referentům za pomoc při nominacích, sportovcům za předvedené výkony, učitelům za objektivní rozhodování, ale i divákům, kteří svým fanděním „vyhecovali“ sportovce k maximálním výkonům.

Mgr. Jan Stavělík