Přednáška o Policii České republiky poskytla žákům třetích ročníkům podrobný přehled o struktuře a úkolech této instituce. Zvýraznila klíčovou roli policie v zajištění bezpečnosti a ochrany občanů. Byla plná relevantních informací a příkladů, které ilustrovaly práci policie v různých oblastech, jako je kriminalita, doprava a veřejný pořádek.

Přednáška nabídla ucelený pohled na fungování PČR a její význam v naší společnosti. Zároveň podnítila úvahu o výzvách, kterým čelí policie v moderní době a o možných strategiích pro zlepšení veřejné bezpečnosti. Celkově byla přednáška poučná a inspirativní...

Výše uvedený text vytvořený pomocí umělé inteligence je možná formálně dokonalý, ale celkem nudný. Ve skutečnosti byl program opravdu zajímavý.

Zaujal nás nejen blok s kriminalistickým technikem, ale také s dopravním policistou a dalšími. Děkujeme por. Musilové za připravený program a těšíme se na příští setkání, třeba na Kariérním dni 2024.

AI, Štěpán Hroza a spol.

Co napadne studenta, když se ho zeptáte na dojmy z Vídně? Než vysloví „učesaný“ a spisovný soud, můžeme nahlédnout do jeho myšlenek…

Teda, pro sachr raději do slavkovské kavárny… Normálně suchá černá buchta!

Čtvrtým řádem antické architektury je snad morový sloup!

Metr a půl od obrazu v Belvederu skoro nic nevidím!

Klimtův Polibek. Nádhera! Ale nevím, co na něm všichni vidí…

Skvělé počasí; před drobným deštíkem zalezeme do kostela…

Utíkající profesor Zelinka – pak prý že se ve Vídni nespěchá!

Málo lidi – Naschmarkt je asi výjimka.

Kdo si všechny ty Habsburky má pamatovat???

(atp. neboli usw.)

A teď vznešeně, jako je sama Vídeň vznešená…

 Klimtův polibek, elegantní Belveder, socha Goetha či vláčný a jemný Sacher? To a ještě mnohem víc jsme stihli během jednoho prosluněného dne v doprovodu té nejinformovanější průvodkyně paní učitelky Urbánkové. Hned po příjezdu do Vídně jsme se vydali k Hundertwasserhausu a obdivovali jeho bláznivou atmosféru. Potom nás autobus dovezl k majestátnímu Belvederu s tou nejkrásnější zámeckou zahradou. Tady jsme měli zhruba hodinu na obdivování obrazů a soch a na případnou koupi roztomilých a zaručeně uměleckých suvenýrů v muzejním obchůdku. Za zběsilého kroku pana učitele Zelinky jsme dorazili na proslulý Naschmarkt a měli možnost ochutnat pokrmy několika světových kuchyní. Po obědě nás čekala hodinová procházka kolem nejznámějších památek a celý výlet jsme zakončili prohlídkou kapucínské hrobky, která v nejednom z nás vzbudila lehkou úzkost. Tu umocnily ještě suvenýry s lebkami a lvími pařáty na dárkových předmětech, jež číhají na všechny koupěchtivé návštěvníky na konci každé galerie a teď už i hrobky. Takže pokud doma nemáte tričko se lví tlapou nebo hrníček s lebkou, která nese královskou korunu, vzhůru do Vídně!

Díky krásnému počasí, bezchybným průvodcům a rozkvetlé Vídni to byl překrásný výlet a dokonale pomyslně zakončil naše středoškolská léta.

A. Dufková a spol.

Rozhovor je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečnými postavami či událostmi je čistě náhodná!

Reportér: Třída 1.A byla od 16. do 17. dubna na přírodovědné exkurzi. Jaká byla cesta?

Žák: No, v pohodě, protože jako normálně máme na 7:20 a mohli jsme jet až v devět. A nejlepší byla pauza v Brně, protože jsem stihnul  koupit  si kuřecí stripsy a hranolky. No a nikde jsme jinak nemuseli moc chodit, z autobusu to bylo na ubytko kousek.

Učitel: Všichni se sice dostavili včas, podle pokynů, ale i když přece měli všechno vypsané na tom papírku, tak někteří neměli koupený lístek na vlak, takže jsme ještě museli shánět jízdenky.

 

R: O kvalitě akce jistě spolurozhoduje i ubytování? Kde jste spali a jaké bylo zázemí?

Ž: Děs!!! Fakt jak v jeskyni…dvanáct lidí na jednom pokoji a v něm jenom postele. Někteří teda spali v menších pro čtyři, ale taky nic moc. Záchody a sprchy kdesi dole….tady snad naposledy sídlili ti lovci mamutů.

U: Už dvacet let máme ubytování zajištěné v ZŠ Dolní Věstonice. Je poněkud skromnější, ale všichni to vždycky zvládli. A někteří byli ještě skromnější, protože si ani nevzali spacáky.

 

R: A jak se vám líbila samotná Pálava? Co jste viděli?

Ž: Kytky, stromy, keře…furt něco. A prý jich bylo letos málo, že už odkvetly…naštěstí! I tak toho bylo dost, po prvních deseti už jsem si nic nepsal. Pak to od někoho opíšu, asi od holek…ty si něco psaly a fotily. Místo že jdeme, ať se dřív vrátíme, tak se zastavovalo a pořád nějaké javory kléče a…“Jééé, to jsme ještě neviděli!“.

U: Vegetace má letos asi tři týdny náskok, takže obvyklá jarní pestrost porostu byla chudší. Ještě jsme zachytili některé byliny jarního aspektu, no tak si snad něco zapamatovali…

 

R: Pálava je kouzelné místo, kde se dá stále nacházet něco nového, i když jste ji už dříve navštívili. Jakou jste zvolili trasu pro poznávání krás Pálavy?

Ž: Dlouhou a pořád do kopce nebo moc z kopce. Bylo to asi 30 kilometrů, nikde nic, jenom les, kameny, hlína. Šli jsme na nějaký hrad, pak dolů a místo abychom se vrátili, tak jsme obcházeli jakýsi kopec a pak jsme museli vylézt nahoru…že jako když jsme tady, tak musíme pokořit vrchol. A po cestě před námi ještě kousek šly ovce a kozy, takže to smrdělo víc než v zoo a na cestě byl samý bobek. Dolů to bylo ještě horší, už mě bolely kolena.

U: Absolvovali jsme výstup na Dívčí hrady, pak po úbočí nad Pavlovem přes Soutěsku směrem na Klentnici. Ale abychom si užili přírody, tak jsme se snažili držet mimo civilizaci, takže jsme kolem skály Martinka zamířili zpátky do Soutěsky. Tady vždycky trnu, aby si nevšimli, že už jsme Soutěsku jednou procházeli a nenadávali, že zbytečně chodíme delší cestou. A letos jsme měli štěstí a viděli jsme krásnou ukázku managmentu krajiny na Pálavě, když před námi pastýř hnal stádo ovcí a koz, které pomáhají udržovat podmínky pro vzácné druhy rostlin. Celkem jsme urazili asi 18 kilometrů.

 

R: Druhý den vás čekalo romantické město Mikulov. Které památky vás zaujaly a jak na vás dýchnul „genius loci“?

Ž: Město jsme moc neviděli. Vystoupili jsme z autobusu, šli do nějakého zatopeného lomu, kde se koupal  otužilec. Po dvojicích jsme si měli zopakovat nějaké javory a kytky…ale to nikdo moc nedával. Pak teda že vyjdeme na kopeček a nakonec to zase byl kopec. Město jsme proběhli jak jsme spěchali na vlak, akorát že půlka už nestíhala, tak jsme museli jet autobusem. Ani jsme se nezastavili na kebab…

U: Do města si může každý zajet s rodiči, dali jsme přednost prohlídce Janičova lomu, který je ukázkou jak člověk mění přírodu a jak pak si příroda zase tento kus krajiny opět podmanila. Nemohli jsme je ošidit ani o krásný výhled na Mikulov ze Svatého kopečku. Někteří ale zase vykřikovali něco negativního, takže jsem raději zrychlil, abych je nemusel poslouchat. Nahoře jsme na ně počkali a na větru jim horké hlavy rychle vychladly. Pak už jsme jen prošli město, ale zase se někteří loudali. Díky tomu jsme místo vlakem museli vyrazit na okružní jízdu autobusem přes Dolní Dunajovice a Bavory do Šakvic.

 

R: Jak tedy zpětně hodnotíte akci a jak vás motivovala k další návštěvě Pálavy?

Ž: Jako že už nikdy víc! Chození s batohem, ubytování horší jak na pionýrském táboře. Dobrá byla Vaňkovka v Brně a pizza z Mikulova na večeři. Taky teda fotbal ještě šel a mám hezký selfíčka. A byla i sranda, dobrá parta a nemuseli jsme být ve škole…

U: Určitě se sem zase rád vrátím, i když už jsem tady byl asi patnáctkrát…

 

R: Děkuji za rozhovor!

Dne 8.4. jsem se s Lili Langrovou zúčastnila geologické olympiády, která se konala na Přírodověcké fakultě Masarykovy univerzity. Olympiáda se skládala ze dvou částí. Z testu, který byl letos v podobě kvízu, kdy jsme křížkem měly vybrat správnou odpověď. S porovnáním z minulého roku, kde byly i otevřené otázky, nám tahle varianta přišla těžší. Poté následovala poznávačka na horniny, minerály a fosilie. Dohromady jsme měly poznat 20 zástupců.

Ke každému byla i doplňující otázka. Po dopsání poznávacího testu jsme si mohly jít prohlédnout geologické sbírky, mezitím co se opravovaly testy. Sbírky byly rozsáhlé a plné zajímavých kousků. Vyhlášení proběhlo po projití sbírek. Atmosféra byla celou dobu příjemná a naučily jsme se spoustu nových věcí. Také bych chtěla poděkovat paní profesorce Milfortové a panu profesoru Zelinkovi za pomoc při přípravě na olympiádu.

Zina Janíková

Ve středu 13. března proběhl druhý ročník benefičního koncertu pro organizaci Zdravotní klaun. Zapečetěnou kasičku s dobrovolnými příspěvky jsme odesílali plni očekávání, zda překonáme loňskou částku, kdy se nám podařilo vybrat 24 235 Kč. A již máme oficiálně potvrzeno, že ano! Letos jsme získali téměř třicet tisíc korun, přesně 29 466 Kč. Díky této podpoře budou moci zdravotní klauni pravidelně docházet do dětských nemocničních pokojů a čekáren pohotovostí či do geriatrických zařízení.

Všude tam přinese finanční dar povzbuzení, pozitivní energii a vykouzlí dětský smích či úsměv na tvářích osamělých seniorů. Ještě jednou děkujeme všem, kdo jste se podíleli na přípravě koncertu nebo finančně přispěli na dobrou věc.

I v letošním roce se naše škola zapojila do České lingvistické olympiády. Soutěž je sice zaměřena na lingvistiku, k úspěšné účasti však není třeba znát ani konkrétní cizí jazyky, ani lingvistické termíny a teorie. ČLO se zaměřuje na obecnou schopnost analýzy jazykových dat, která nepředpokládá věcné znalosti, ale především logické a kreativní myšlení.
Až do ústředního kola se nakonec probojoval Vít Holoubek ze současné kvinty. Gratulujeme a děkujeme za úspěšnou a vzornou reprezentaci školy!

Turnaj středních škol by se z pohledu školní reprezentace dal jednoduše vyhodnotit právě jako "élektrum"...tedy směs zlata a stříbra. Cesta k drahým kovům je však často podmíněna těžkou prací, což platí nejen pro těžbu...a to si mohly týmy chlapců i dívek ověřit v pátek 22. 3. 2024 na palubovce haly ZŠ Purkyňova ve Vyškově.

Největším bojem u dívčího týmu bylo jeho sestavení, ale nakonec tým podržely opory z let minulých Isabella – Victoria Rother, Veronika Klašková a Daniela Dvořáková. Dále je podpořily Kristýna Černá s Terezou Černou a doplnilo je i „dravé mládí“ z prvních ročníků - Lea Grebecová, Nikola Vránová a Kateřina Masaříková. Premiéru v brance zaznamenala Bára Švapíková. Holky přijely pouze na jediný zápas s týmem Gymnázia a střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov. A i když se jim nepodařilo vstřelit branku a Vyškovankám podlehly 0:5, užívaly si stříbro jako malé vítězství. A to zcela zaslouženě… vždyť přece byly druhé a Vyškov předposlední!!!

Podstatně náročnější program čekal na kluky, kteří vstoupili do turnaje zápasem s ISŠ Slavkov. A hned od začátku nastavil vysoko laťku utkání Adam Doupovec, když se zpoza branky pokusil o freestyle zakončení. Podstatně úderněji se ke snaze vstřelit gól postavil Marek Lokaj, který hladce z obrany přešel do útoku a přesně zakončil. V rychlém sledu následovaly góly Jana Jeřábka (asistence Doupovec), Martina Kubíčka (nahrával Vojtěch Vráblík), Milana Hrubého (asistence Dominik Nevídal) a Dominika Nevídala (přihrával Jeřábek). Ukazatel skóre na straně Bučovic pak mírně zpomalil tempo a na 7:0 jej udrželi v pohybu svými střelami jen Milan Hrubý a Martin Kubíček. Teprve pak se dostal na řadu soupeř, který vstřelil alespoň čestnou branku. Poslední slovo ale opět zásluhou gólu Vojtěcha Procházky po asistenci Martina Kubíčka patřilo Bučovicím…8:1!

Pro další zápas bylo potřeba si vzpomenout na heslo „A z hrušky dolů!“…tedy zapomenout na snadné vítězství a postavit se opět nohama pevně na zem. Zápas proti GSOŠZE Vyškov totiž podle historických zkušeností je vždy rozhodujícím v boji o celkové vítězství a nejinak tomu bylo i letos. Počáteční převahu se podařilo přetavit v důležitý gól Vojtěchu Procházkovi, který během asi dvaceti sekund střílel třikrát ze stejného místa a až po přihrávce Vojtěcha Prokopa zakončil přesně. Vyškov pak začal nepříjemně tlačit, čehož ale využil Adam Doupovec k brejku z poloviny hřiště. Soupeř ho dokázal zastavit jedině za cenu okatého faulu a nařízené trestné střílení proměnil sám „postižený“. Bučovický brankář Jan Gottwald svůj tým podržel i pod tlakem Vyškovanů a důležitými zákroky uhájil výhru 2:0!

Už jen jako formalita se jevil zápas s Střední polytechnickou školou Vyškov (Sochorka). Síly ale po náročném utkání s Vyškovem nebyly na 100% a všichni byli nakonec vděční za hubenou výhru 2:0 po brankách Vojtěcha Prokopa (nahrával Dominik Nevídal) a Adama Doupovce.

 

Sestava:

Brankáři: Jan Gottwald, Ondřej Veselý

Vojtěch Vráblík – Dominik Nevídal – Milan Hrubý – Jan Jeřábek -Adam Doupovec

Radek Hujňák – Marek Lokaj  - Vojtěch Prokop – Vojtěch Procházka – Martin Kubíček – Lukáš Blaňka

V neděli 18. 2. 2024 se celá třída sekunda vypravila do krásného penzionu Anežka na týdenní společný pobyt spojený s lyžařským výcvikem.

 

 

 Všichni účastníci byli rozděleni do tří družstev podle výkonosti. Přestože sněhové podmínky nevypadaly vůbec ideálně, i tak jsme svah každý den navštívili a opravdu plnohodnotně lyžovali...tentokrát na sjezdovce v Branné. Největší pokrok v získávání lyžařských dovedností udělalo třetí družstvo, na konci lyžařského výcviku všichni sjížděli zasněžené sjezdovky. Po týdenním zdokonalování a pilování techniky bohužel proběhl speciální branně orientační závod, který neměl mnoho společného se sjezdem či slalomem, ale i tady se ti nejlepší postavili na stupně vítězů. Předpokladem pro vítězství byla výborná fyzička, ještě lepší taktika, dobrá orientace v terénu a hlavně vyhrát boj s deštěm a nepříznivými povětrnostními podmínkami. Během pobytu mohli žáci navštívit bowling, bazén s vířivkou a zhlédli i hasiče v akci, kteří nám předvedli, jak to chodí, když houkne siréna.Poslední večer byl zakončen karnevalem a oblíbenou diskotékou.

V pátek 23. 2. 2024 nás čekala cesta domů. Týden utekl jak voda. Doufám, že zážitky a společné chvíle dlouho zůstanou v paměti sekundánů.

Irena Vintrová, vedoucí kurzu

Věděli jste, že každý třetí elektronový mikroskop na světě byl vyroben v Brně?

Viděli jste někdy při práci bubáka?

Znáte výhody a nevýhody betonu s recyklovaným kamenivem?

Víte, že stavbám z kotovic (nepálených cihel) patří možná budoucnost?

Tak naši studenti fyzikálního semináře, kteří se zúčastnili předvelikonoční exkurze (26. 3. 2024) do Brna, už tohle vše vědí. Ale popořadě.

Naše exkurze začala ve firmě Thermo Fisher Scientific. Prašnost v jejich výrobních prostorách je menší než na lékařských operačních sálech, zkrátka alergikův ráj. Pro nás to však znamenalo nutnost obléknout jednorázové kombinézy, nasadit návleky a slušivé pokrývky hlavy. Ty naštěstí nebránily ve vstřebávání informací o výrobě a principu fungování elektronových mikroskopů a spektrometrů, které firma vyváží do celého světa.

V poledne se pak naše skupinka přesunula na Stavební fakultu Vysokého učení technického, kde jsme měli možnost přihlížet zátěžovému testu a následnému pádu části pilíře postaveného z nepálených cihel – kotovic. Ovšem pozdvižení, které průběh testu vyvolal v řadách přítomných zaměstnanců fakulty, nás nenechal na pochybách, že jsme se stali svědky něčeho výjimečného, možná srovnatelného s pádem čínské zdi.

Následně jsme byli uvedeni přímo do posluchárny, kde probíhala vysokoškolská přednáška, a naši studenti si mohli udělat představu, co je za pár let také čeká.

Zcela nečekaně se před vysokoškoláky blýskla i paní profesorka Gálová, která byla přednášejícím panem docentem požádána, aby přítomným objasnila pojem „modul pružnosti“. Obstála se ctí a možná díky ní vysokoškoláci zazáří u zkoušky a naši studenti u maturity z fyziky.

P. S. A pokud vás zajímá, zda při odstranění klíštěte jím máte točit doprava, nebo doleva, musíte jet příště s námi. Nebo se zeptejte mě, já v tom mám jasno.

Mgr. Rita Vémolová, vyučující fyziky

Mikroskopy, 3D tiskárna, řezací plotter, razítka fiktivních firem, Povídání o pejskovi a kočičce v anglickém jazyce či stan, buzola a karimatka… To je jen zlomek z výbavy naší delegace, která se ve středu 20. března vypravila do prostor ISŠ Slavkov. Konala se tam totiž akce propojující region a školní prostředí v rámci vzájemné spolupráce a vzdělávání pro základní a střední školy. 

Akce byla určena žákům a pedagogům ze základních škol ve Slavkově, Křenovicích, Otnicích a Šaraticích. Vystavujícími byly ISŠ Slavkov u Brna, GOA Bučovice, Střední škola elektrotechnická a energická Sokolnice, MAS Slavkovské bojiště a MAP IV jako organizátor akce. Zajímavé bylo i představení regionální značky „Brněnsko“ s produkty a službami, které jsou vyráběny či provozovány v návaznosti na dobré tradice a s respektem k přírodě.

Celkově se akce zúčastnilo 220 žáků základních škol a téměř 30 pedagogů a zástupců dalších subjektů regionu, kteří si mohli vyzkoušet různé činnosti připravené v rámci workshopů. Pro naši školu to byla další příležitost, jak se představit zájemcům o studium. Poděkování za pozvání patří organizátorům celé akce a také našim studentům, kteří se na prezentaci školy podíleli.

Mgr. Marta Lučná

Ve středu 20. března 2024 ve Vyškově proběhlo okresní kolo 65. ročníku Fyzikální olympiády. Markéta Pluháčková se v kategorii F umístila na druhém místě a Lucie Lžičařová na místě pátém. Soutěžící řešili 4 slovní úlohy bezmála 4 hodiny… Naše terciánky musely prokázat nemalou míru fyzikálního myšlení i matematických dovedností, jež jsou přirozeným jazykem fyziky. Velmi oceňujeme nadšení a ochotu žákyň zapojit se do tohoto náročného klání. Zároveň blahopřejeme k dosaženému výsledku a děkujeme za skvělou reprezentaci školy. 

Karol Frydrych

21. března jsme mohli oslavit Mezinárodní den poezie, Mezinárodní den zdravého spánku nebo se třeba radovat z jarní rovnodennosti. Ágnes Bednaříková ze 3.A se ovšem vypravila do Brna na krajské kolo Olympiády v českém jazyce. K vítězství v kole okresním si může připsat krásné 8. místo v kraji. Děkujeme za výbornou reprezentaci školy, gratulujeme a přejeme další úspěchy ve všech oborech, kterými se Ágnes zabývá.

Mgr. Marta Lučná

V březnu loňského roku jsme poprvé uspořádali benefiční koncert. Naším cílem bylo nejen finančně podpořit některou organizaci, ale také ukázat, jak šikovné máme studenty. První ročník toto vše splnil beze zbytku: pro Zdravotního klauna jsme vybrali 24 235 korun a společně strávili příjemný podvečer.

Letos jsme tedy uspořádali ročník druhý. Už jsme se tolik nebáli, že aula bude poloprázdná (nakonec jsme přidávali židle), program byl nabitý tak, že jsme některým účinkujícím museli škrtnout některá čísla, aby koncert netrval do půlnoci, a výzdobu školy se nám podařilo vyladit do nejmenších detailů. A nejlepší na tom je, že většinu práce odvedli sami studenti. S nadsázkou řečeno jsme jim pouze otevřeli dveře do auly, ostatní už bylo na nich. Že jsou naši žáci výborní hudebníci, už víme, mnohé výkony nám přesto vyrazily dech. Není možné vyzdvihnout jedno jediné vystoupení, každé bylo jiné, všechna skvělá a originální. Dohromady tak složila vynikající program, kde si každý našel svoji srdcovku.

Děkuji vám všem, kdo jste se na přípravě a zdaru této akce podíleli, ať už jako moderátoři, hlídači kasičky, účinkující či autoři výtvarných děl na doprovodné výstavě a na chodbách školy. Už teď se těšíme na 3. ročník!

Mgr. Marta Lučná

Ve středu 6.3. se naše třída sexta vydala na entomologickou exkurzi do Brna. Přestože byl sraz až na výstavišti, většina z nás se stejně společně vydala vlakem, který se bohužel ne každému povedl stihnout, takže jsme jednomu spolužákovi mohli leda tak zamávat z okna již jedoucího vlaku. Když jsme se ale všichni dostali na naší první zastávku, a to výstavu Megabrouci nestačili jsme se divit, úžasně zpracované exponáty byly doplněné velmi zajímavými informacemi, které se už do hodin biologie nevešli, a také skvělým výkladem pana profesora Součka a paní profesorky Štefkové, kteří nás na této exkurzi doprovázeli.

Poté, co jsme si vše podrobně prohlédli jsme se již vydali šalinou na naši druhou zastávku, kterou byl motýlí dům Papilonia. Tam jsme měli možnost potkat se s motýli z blízka a prohlédnout si jednotlivé druhy, se kterými se u nás v přírodě jen tak nesetkáme.

Zuzana Kudličková, sexta

Zážitek nemusí být dobrý, hlavně že je silný. Toto moudro by se bez pochyb dalo použít pro pocity vyvolané návštěvou jednoho z hrůzných odkazů nacistického řádění z dob 2. světové války, Osvětimi. Již od počátku dne ani počasí nepředpovídalo zrovna radostnou náladu, obloha šedivá a každou chvíli jakoby měla začít ronit slzy. Avšak zima, která se nám při exkurzi vkrádala pod kabáty, se ani zdaleka nedala srovnat s krutými podmínkami, které každodenně musely zažívat oběti v táboře vězněné. Ani hlad, špína, bití, ztráta přátel a odloučení od rodiny zde bohužel nebyly neobvyklé. V dnešní době pozůstatky koncentračního tábora slouží jako památník a odstrašující důkaz pocitu nadřazenosti a touze po moci a bohatství. Naneštěstí pamětníků stále ubývá a nezbývá než doufat, že alespoň z této části historie se lidstvo dokáže ponaučit.

Markéta Janů, VII.

Letošní ročník CzecHopes se odehrával na půdě univerzitního kampusu MUNI v Bohunicích a dělil se na dva dny nabitého programu.

První den po příchodu a registraci nás čekal program v podobě dvou workshopů, které jsme si předem vybrali. V aule si nás převzali organizátoři, a potom už jsme směřovali do jednotlivých učeben.

Moje první téma bylo o vytvoření a následném publikování prezentace. Kromě teorie jsme to zkoušeli i v praxi. Po následné pauze nás čekal druhý workshop. Pro mě to bylo Debatování, seznámení s Debatní olympiádou a ukázka v praxi např. v politice.

Workshopům nemůžu nic vyčíst, nicméně na seznamu byly i na první pohled zajímavější. Důležité bylo vybírat včas, protože nejlepší byly rychle zaplněné. Velmi zajímavé workshopy si vybrala moje spolužačka Anička:

„Workshop Jak vidět přírodu z laboratoře: Seznámili jsme se s tím, jaké jsou způsoby poznávání a zjišťování informací o rostlinách, které známe i ty, které neznáme. Dozvěděli jsme se, jak se u rostlin zjišťuje počet genů a jak se získává z rostlin DNA. Vyzkoušeli jsme si, jak extrahovat DNA z rostliny. Mikroskopem jsme zkoumali buňky hrášku, kde jsme hledali chromozomy. Viděli jsme laboratoř, kde se provádí průtoková cytometrie, jak se provádí a jak se chystají vzorky na průtokovou cytometrii. Dále jsme viděli herbář Masarykovy univerzity, skleník a knihovnu s odbornými knihami z oboru botaniky a zoologie.

Workshop DNA ateliér: Seznámili jsme se s tím, co to je DNA a RNA, z čeho se skládají, jaký je mezi nimi rozdíl. Dozvěděli jsme se, kdo objevil DNA. Vyzkoušeli jsme si mikroskopovat buňky z našich slin a poté i izolovat DNA z našich slin. Sestavili jsme si DNA ze stavebnice. Za pomoci tabulky jsme si vyzkoušeli vypsat aminokyseliny z daného úseku RNA.

Osobně se mi to moc líbilo, bylo to úžasný. Potkala jsem se se spoustou nových a zajímavých lidí a rozšířila svoje obzory. Velmi jsem si to užila.“

Druhý den už byl plný přednášek od jednotlivých lidí, kteří nás motivovali k úspěšnému studiu. Nejdříve nás uvítali rektor a děkani univerzity, se kterými proběhla talk show. Byli tázáni např. na různé průšvihy z dětství apod. Potom už nám přednášeli pozvaní hosté, mezi nimiž byl např. Jakub Zemek, který absolvoval výcvik parabolického letu na Floridě a studuje na budoucího astronauta, či Hana Bernardová, která (stejně jako Jakub) dotáhla své studium až na Oxford.

Poslední blok přednášek před obědem uzavírala Anežka Dašková, která mluvila o problémech v období našeho věku, zejména sociálních sítích, scrolovacích platformách a dopaminových receptorech, které to ovlivňují.

V obědové pauze jsme měli možnost se pobavit s ostatními studenty z celé ČR. Na hlavní chodbě byly otevřené jednotlivé stánky různých organizací, firem či vysokých škol. Debatovali jsme, plnili různé soutěže atd.

V posledním bloku už nás čekaly spíše informativní přednášky, např. o matematice, efektivním učení, byznysu, ale také jedna biografická o Veronice Kamenské, která založila aplikaci Nepanikař.

Ukončení bylo v aule a po něm už následovala afterparty.

Za mě to byla rozhodně podařená akce, která nás obohatila zkušenostmi lidí a to se do života hodí.
 

Ondra a Anička

V úterý 20. února se naše třída 2. A vydala na super exkurzi do Brna. Učitelský dozor tvořila samozřejmě naše třídní paní učitelka Hortvíková společně s panem učitelem Šujanem. Z hlavního nádraží jsme se pomocí brněnské šaliny č. 1 úspěšně dopravili na první zastávku naší exkurze na brněnském výstavišti. Zde jsme se šli podívat na výstavu „Megabrouci“ a rozšířit tak naše obzory o skupině hmyzu i tak trochu jiným způsobem než pouze ve školních lavicích v hodinách biologie.

Na výstavě se k nám připojila také manželka pana Šujana a jeho dvě malé dcery, které s námi mohly sdílet zážitek a podívat se na obrovské realistické exponáty hmyzu. Po výstavě jsme zamířili na Náměstí Svobody, kde jsme se u hrdě tyčícího se brněnského orloje rozdělili na dvě skupinky. Jedna skupinka se šla z venku ohřát a obdivovat krásu motýlů a jiných živočichů do motýlího domu Papilonia a druhá skupinka se naopak šla zchladit do kostnice pod kostelem sv. Jakuba. Následně jsme se prohodili a čas naší exkurze se naplnil. Rozchod proběhl opět u hodin, kde jsme se rozešli do všech různých směrů (skoro všechny směry vedly hlavně na oběd do nedalekého McDonaldu).

Michaela Svobodová

Letošní pololetní prázdniny mohl trávit každý jinak - s rodiči na horách, doma jen tak lenošit, s kamarádkami zavítat do nejbližšího nákupního centra a v sezónních slevách vybírat nejlepší kousky, u počítače zkoušet nové hry, možná se učit... My jsme využili pozvání paní prof. Lokajové: “Mládeži, nechcete si vyzkoušet sport, ke kterému se jen tak nedostanete? Curling!!! 

Taky to vyzkouším. Pojedete se mnou? “Sešlo se nás 15 kluků a holek. Cestou venku jarní počasí, ale v hale pěkně mrazivo. Ujala se nás sympatická instruktorka a po krátkém úvodu, vysvětlení techniky a pravidel a zkušebních pokusech jsme si zahráli několik her. Super akce! Nečekali jsme, že nás košťata v ruce a těžké žulové kameny budou tak bavit.

Anna Míčová

Tak třeba Ágnes Bednaříková z 3. A je ve fyzice více než dobrá. Je dokonce vynikající! A neustále nás o tom přesvědčuje. Už jako žačka několikrát reprezentovala ZŠ Ždánice ve fyzikální olympiádě. A jako středoškolačka v řešení fyzikálních příkladů a záhad pokračuje.

Letos se jako členka týmu Panďátka zúčastnila soutěže Fyziklání. Jde o mezinárodní soutěž v řešení fyzikálních příkladů, kterou vyhlašuje Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Soutěž proběhla v pátek 16. 2. 2024.

Soutěžní týmy mají neustále k dispozici 7 úloh. Jakmile nějakou vyřeší, okamžitě dostávají další. Za každou úlohu získávají body. Motivací jsou pro ně samozřejmě věcné ceny, ale především krásný pocit z toho, že „jsou dobří“.

Panďátka (Ágnes a čtyři studenti z Gymnázia Broumov) se umístila na vynikajícím 44. místě z 86. týmů kategorie B.

Gratulujeme!!!

RNDr. Ivana Gálová, vyučující fyziky

V pondělí 19. února se žáci třetích ročníků fyzikálního semináře účastnili dvou zajímavých přednášek z oblasti fyziky. Přijeli k nám zástupci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, profesor RNDr. Petr Ponížil Ph.D. a RNDr. Eva Kutálková Ph.D., aby nám představili dvě témata, která jsme si zvolili, Podivuhodný fyzikální mikrosvět a Exoplanety.

Jako první nám paní Kutálková stručně popsala historii fyziky, a hlavně nám představila základy kvantové fyziky. Mimo jiné jsme se dozvěděli, že pravidla a zákony v mikrosvětě se zcela liší od pravidel a zákonů v tom světě, makrosvětě, který známe my. Poté nám pan profesor Ponížil vysvětlil, co vlastně exoplanety jsou a jak se objevují.

Díky přednášejícím jsme pronikli do záhadného a ohromujícího světa fyziky, který zahrnuje vše od těch nejmenších částeček až po nekonečný vesmír.

Andrea Krupičková, septima