Ústřední kolo Biologické olympiády představovalo důstojnou tečku za osmiletou soutěžní dráhou naší mimořádně úspěšné žákyně Veroniky Jandlové z oktávy. Veronika dlouhodobě patří mezi nejvýraznější biologické talenty školy a její postup do ústředního kola je výsledkem systematické práce, hlubokého zájmu o obor a mimořádné píle.
Průběh soutěže popisuje Veronika takto:
V pondělí 20. dubna jsem se ranním vlakem vydala směr Praha hl. n. – odtud jsem se vydala rovnou na Gymnázium Botičská, kde se konal letošní ročník celostátního kola Biologické olympiády.
Hned po zahájení nás čekala první složka soutěže, kterou byly teoretický test a záhy i poznávání organismů. Na to, že jsem vždy tyto části vnímala jako svou nejsilnější stránku, jsem byla těžce vyvedena z míry. Součástí tzv. „speciální poznávačky“ bylo např. identifikovat čeledi rostlin, které se podílely na stavbě hamburgeru, či rozšifrovat, jaký fylogenetický vztah je mezi předloženým hmyzem.
Další den nás čekaly 3 dvouhodinové praktické úlohy. Začali jsme pitvou miniaturního pstruha (práce zahrnovala např. počítání šupin postranní čáry nebo preparaci jednotlivých orgánů), následovanou otázkami z živočišné fyziologie. Po odevzdání jsem byla popravdě naprosto zoufalá, ale času nebylo nazbyt. Další úloha se týkala botaniky – zde jsme se věnovali konstrukci květního vzorce podbílku šupinatého nebo životním strategiím a fylogenetice rostlin. Po pauze na oběd jsme se již značně znavení vrhli na poslední úkol – ten se týkal mikroskopických organismů a vzniku mnohobuněčnosti. Praktické otázky zahrnovaly práci se softwarem pro zobrazování 3D proteinových struktur PyMol.
Poslední soutěžní den jsme zahájili cestou do tropického skleníku Fata Morgana. Zde probíhala terénní úloha, která se v duchu Biologické olympiády klasicky s důvtipem věnovala zdejším přírodním úkazům. I když mi otázky připadaly jedny z nejméně obtížných, kvůli vysokým teplotám jsme se přesto všichni při jejich řešení zapotili.
Ve čtvrtek nás již čekala pouze zasloužená exkurze do Českého krasu a největšího jeskynního komplexu v Čechách – Koněpruských jeskyní. K vidění byly např. chráněné hlaváčky jarní, třemdava bílá, koniklece, ale i fluoreskující uranový opál. Večer zbývaly už jen slavnostní vyhlášení a afterparty.
Přes všechny moje snahy jsem nakonec skončila na 16. místě. Během celého týdne jsem ale potkala spoustu úžasných studentů, organizátorů a profesorů, kteří z celé akce udělali nezapomenutelný zážitek a na které budu ještě dlouho vzpomínat.
I když konečné 16. místo může na první pohled působit nenápadně, ve skutečnosti jde o mimořádný úspěch v konkurenci nejlepších studentů z celé republiky. Veronika tak symbolicky završila své dlouholeté působení v Biologické olympiádě a její umístění v první dvacítce tak představují mimořádný úspěch i krásné završení její soutěžní kariéry a středoškolského studia.
Srdečně Veronice gratulujeme ke skvělým úspěchům v biologické olympiádě. Je obdivuhodné, s jakým nadšením, pílí a talentem se biologii věnovala. Její výsledky jsou důkazem nejen velkých znalostí, ale i vytrvalosti a opravdového zájmu o vědu.
Do dalšího studia na vysoké škole přejeme Veronice hodně radosti z objevování nových poznatků, inspirativní učitele, zajímavé příležitosti a také dostatek energie a odhodlání při překonávání všech výzev. Ať ji studium naplňuje, otevírá nové možnosti a přinese mnoho úspěchů nejen v akademickém, ale i osobním životě.
Za vyučující biologie Jan Zelinka.