Lektor hned v úvodu na nočním satelitním snímku USA ze srpna 2003 ukázal, jak vypadá blackout. „K výpadku zásobování elektřinou může dojít, když je její spotřeba vyšší než aktuální výroba, nebo když dojde k poruše některého klíčového vedení elektrické energie do dané oblasti,“ vysvětlil přednášející. Pro velké aglomerace jako je např. Praha nebo Brno by byla taková událost kritická. Hrozily by poruchy zásobování vodou, kolaps dopravy, elektronických systémů apod.
„Hlavním nedostatkem elektřiny je skutečnost, že ji nedokážeme ve velkém skladovat,“ vysvětlil lektor, proč si stát v případě elektřiny nevytváří zásoby stejně, jako je tomu u jiných strategických surovin. Přitom třeba větrné elektrárny vyrábějí za příznivých podmínek elektřiny nadbytek.
Výklad lektora doplnily také praktické pokusy. Studenti si za pomoci fotovoltaiky vyzkoušeli přeměnu „špinavé“ energie na ekologicky čistou a také měření radioaktivity okolního prostředí přenosným radiometrem DC-3E-98, kterému se v žargonu energetiků říká žehlička.
Studenti měli možnost vyjádřit se k probíranému tématu, vyslovit své názory na „zacházení lidstva s elektřinou“, navrhovali způsoby šetření elektřiny a určitě si prohloubili své znalosti z fyziky.
Studenti ocenili, že přední čeští odborníci na energetiku si našli cestu k mladým, snad budoucím kolegům. A právě motivace dětí ke studiu na technických školách byla jedním z hlavních cílů přednášky.
Účast je pro školy bezplatná a přihlásit se do něj mohou na adrese info@hejlservis.cz.
RNDr. Ivana Gálová, vyučující fyziky