Školní jídelna informuje všechny strávníky, že z důvodu zdražení potravin dochází ke zvýšení cen obědů od 1.1.2022.
Žáci 11 – 14 let 28,-Kč
Studenti 15 a více let 30,-Kč
Cizí strávníci 85,-Kč
Tímto žádáme všechny rodiče, aby nejpozději v prosinci upravili výši stálých záloh.
Žáci 11 – 14 let 600,-Kč
Studenti 15 a více let 650,-Kč
Děkujeme za pochopení.
Vedoucí školní jídelny.
Ilustrovaná Podzimní píseň Paula Verlaina v provedení žáků kvinty.
V pátek 19. listopadu zažila naše škola po roční pauze svůj už druhý Retroden, během kterého jsme si my starší připomenuli události listopadu 1989 a ti mladší se pomocí společně vytvořené dobové atmosféry pokusili aspoň na chvíli přenést do osmdesátých let dvacátého století.
Dík patří hlavním organizátorkám Kateřině Dvořákové a Martě Lučné, které celou akci vymyslely, připravily a zpropagovaly mezi studenty, ale i dalším kolegům, např. Janu Růžičkovi, Ritě Vémolové, Karle Goliášové, Martě Urbánkové a Bronislavě Handrlové. Chodbu ve druhém patře zdobily nástěnky s dobovými fotografiemi, celou školu pak dobová hesla a plakáty a také dvanáct zastavení kvízu pro studenty.
Žáci překvapili nápaditými dobovými kostýmy, učitelé ostatně taky, některé nejmenované kolegyně se přestrojily tak důkladně, že nebyly k poznání a ostatní se šeptem navzájem vyptávali, koho že to vlastně potkali. Zapojily se i naše paní ekonomky a účetní z kanceláře, které nezůstaly v kreativitě pozadu. Atmosféru dokreslovala dobová hudba. Paní kuchařky litovaly, že se o akci nedozvěděly předem, prý by připravily i retrooběd. 😊
… se nemůže odehrát nikde jinde než v Brně. Tam také minulý týden zamířily třídy kvinta a 1.A. Cílem bylo poznat místa historicky spojená s židovským osídlením, poznat dějiny Židů a dozvědět se také něco víc o kultuře tohoto národa. Ze všech brněnských synagog jsme nakonec viděli jen jednu, která navíc jako synagoga vůbec nevypadala. Nejen tato stavba architekta Wiesnera řadu účastníků šokovala, protože ani další funkcionalistické stavby, které jsme cestou míjeli, se nám nepodařilo správně časově zařadit.
(O funkcionalismu se totiž učíme až ve vyšších ročnících a tímto se jako učitelka omlouvám nejen architektu Wiesnerovi. Maturanti by to všechno určitě věděli!) Po vycházce, během níž jsme si většinu budov museli pouze představovat, následoval program Badatel s pěti bednami plnými zajímavých artefaktů. Přijít na to, k čemu některé z nich slouží, a srozumitelně to vysvětlit také ostatním, dalo některým skupinám trochu zabrat. Moderní mikve v suterénu budovy zničila naše představy o starobylé lázni napájené pramenitou vodou, kalendář nejspíš nikdo nepochopil, nesrozumitelné výrazy jako Jom kipur, pesach, chanuka, macesy nebo sukot se nám popletly dohromady a informace o košer jídle a šabatu nás dorazily… Píšu samozřejmě s nadsázkou, ale život ortodoxních věřících je pro většinu z nás úplně jiným vesmírem. Na druhou stranu jsme poznali, že moderní Židé žijí normální život jako my ostatní. A pokud jsme všechno ostatní zapomněli, je důležité pamatovat si aspoň dvě věci: Za prvé: Bauhaus není jen obchod pro kutily. Za druhé: Židovská kultura zaujímá v dějinném kulturním kontextu tak významné místo, že stojí za to snažit se poznat ji trochu blíže.
Jako ,,seminárníci“ biologie třetích ročníků tak i my, budoucí maturanti, jsme navštívili Anatomické muzeum a skleníky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Náš výlet započal před skleníky samotnými. Poté následoval hodinový komentovaný výklad.Prošli jsme celkem čtyři skleníkové objekty. Každý byl pro nás jedinečný nejen svou expozicí, ale i překvapivou teplotou. Začali jsme v tropickém prostředí, kde jsme někteří poprvé viděli zrající banány, dle slov paní průvodkyně výborné chuti.
Poznali jsme známé pokojové rostliny, akorát pouze v mnohem jiných rozměrech než míváme v našich obývacích pokojích. A jako jedni z posledních návštěvníků jsme zastihli viktorie královské – největší lekníny světa.
Seznámili jsme se s prehistorickými cykasy a přesličkami, plavuněmi a následovala část pro nás pravděpodobně nejoblíbenější – sukulentní výstava, která nás ohromila nejen svým vzrůstem, ale i pichlavostí. Poslední skleník byl nejvyšší, zde jsme byli upozorněni na přítomnost různých bylin a koření s možností prověřit svůj čich. Dozvěděli jsme se zajímavosti o eukalyptech a prodiskutovali australské požáry.
Exkurze nám všeobecně prospěla a přispěla zajímavými informacemi do našich přírodovědných znalostí, které nám snad pomohou složit maturitní zkoušku. Výborná exkurze, děkujeme.
Iva Antlová, 4. A
Ve středu 10. listopadu se žáci sekundy, paní asistentka Bednaříková a paní profesorka Kežlínková v rámci předmětu Život kolem nás vydali na Městský úřad v Bučovicích. Tam jsme plnili různé úlohy. Například jsme měli test, který byl hóódně těžký. Museli jsme obíhat úřad a ptát se na jednotlivé otázky.
Bylo to náročné. Poté jsme test vyhodnotili, většina ho měla dobře a jako odměnu jsme dostali bonbony. Pak jsme v týmech hlasovali, kdo bude jakoby náš starosta (nebo starostka). Nakonec jsme mohli vymyslet a napsat, co bychom v Bučovicích chtěli postavit nebo zlepšit. Naše návrhy předá paní tajemnice panu starostovi Horákovi. Plni dojmů a otázek jsme vyšli z úřadu a každý se vydal, kudy potřeboval.
Markéta Mrázková, sekunda
Je úterý 9. 11. a třída 4. A, v čele s paní profesorkou Mrázkovou a Stavělíkovou, se vydává na exkurzi do vily Tugendhat v Brně. S průvodkyní procházíme různými místnostmi této majestátní stavby, která předběhla svoji dobu. Přitom se dozvídáme zajímavá fakta nejen o historii vily, ale i jejích majitelů v průběhu let. Nejvíce nás zaujal rozsáhlý obývací pokoj se skleněnou zdí. Přes tu se nám naskýtá jedinečný výhled na hrad Špilberk.
Za zmínku stojí i všudypřítomné drahé materiály, které byly na stavbu použity. Nově nabyté poznatky si pak ověřujeme formou spojování pojmů. Přitom jsme rozděleni na skupinky. Po prohlídce této památky UNESCO míříme na laser game. Nejdříve hrajeme všichni proti všem, poté na týmy. Poklona patří paním profesorkám, které se také zúčastnily. V tabulce se dokonce umístily lépe než někteří žáci. Domů pak jedeme všichni vyčerpaní, ale plní dojmů...
Samuel Staněk, 4. A
Třída kvarta se v rámci hodiny dějepisu zúčastnila projektu zasazování krokusů. Projekt je připomínkou dětských obětí holocaustu. Krokusy se sází na podzim, aby na jaře vykvetly jasnou žlutou barvou – ta má symbolizovat žlutou židovskou hvězdu, kterou byli židé za 2. světové války označováni.
Žáci se rozdělili do skupinek a každý měl možnost si 1 cibulku krokusu zasadit. Došlo dokonce i k pojmenování jednotlivých cibulek. Celá třída se těší na jarní květy, které budou lemovat chodník vedoucí ke škole. Všichni si sázení užili.
Veronika Jandlová, IV.
Předposlední říjnový čtvrtek se uskutečnila okresní kola ve stolním tenise. Kategorie středních škol se uskutečnila v herně stolního tenisu, kategorie základních škol na ZŠ Tyršova.
Z mladších nadějí naši školu reprezentoval Hubert Matula, Lukáš Polouček, Martin Polouček, Dalibor Povolný a z děvčat Kristýna Plachá, Klára Hrabovská, Eliška Levíčková a Aneta Bulíčková . Chlapci se v konkurenci dalších pěti týmů umístili na paté pozici. Děvčata o jednu příčku chlapce předčila.
U starších hráčů a hráček nebyla konkurence tak velká. Přestože dívky ve složení Natálie Durdová, Eliška Bárková a Kateřina Zemánková předvedly se soupeřkami z ISŠ Slavkov u Brna vyrovnaný výkon, na postup do krajského kola to nestačilo. Chlapci měli proti sobě další čtyři družstva. Bez větších potíží si Tomáš Holíček, Matyáš Žert, Marek Hrabovský a Lukáš Blaňka postupně poradili se všemi týmy a zasloužili si postup do krajského kola v Hodoníně.
Další týden v úterý jsme se v mírně pozměněné sestavě Tomáš Holíček, Matyáš Žert, Marek Hrabovský a Filip Orel zúčastnili zmiňovaného krajského kola. Hned v úvodu nás čekal tým ze Strážnic, který všechny své soupeře včetně nás „sfouknul jako svíčku“. O vítězi nebylo pochyb. Proti GML Brno a družstvu z Boskovic byly duely daleko vyrovnanější. Bohužel se nám ani zde nepodařilo zvítězit a z krajského kola jsme si odvezli bramborovou medaili.
Josef Křížka
Ve středu 10. listopadu se družstvo z Gymnázia a obchodní akademie Bučovice ve složení Václav Chmelař, Radek Suchomel, Matěj Müller, Marek Hrabovský, Alexandr Šmerda, Ondřej Mach, Tomáš Slovák, Michal Mandák a Matyáš Žert vydalo do Vyškova na okresní kolo v basketbalu.
V roli papírově nejslabšího týmu jsme zahájili turnaj proti domácímu gymnáziu, které disponovalo aktivními hráči místního klubu. Díky dobré střelecké formě dvojice Suchomel – Chmelař a výborné práci pod košem Müllera jsme se udržovali v těsném kontaktu. Soupeř nás ale přehrával v útočných kombinacích a zvítězil 37:21.
Ve druhém duelu proti sobě nastoupila domácí družstva z gymnázia a SOŠ. I zde vyhrálo gymnázium a zajistilo si postup do krajského kola.
V závěrečném utkání se tedy bojovalo o stříbrnou příčku. Úvod se více povedl gymnáziu a díky dobré obraně soupeř skóroval pouze z ojedinělých trestných hodů. Ve druhé půli nás vyškovští dotáhli. Příliš mnoho faulů domácích a z toho proměněných trestných hodů nás opět posunulo do vedení, které jsme nakonec udrželi. Výhra 25:17 znamenala pro hochy z Bučovic druhé místo.
Všichni hráči předvedli kvalitní výkon. Body: Chmelař 24, Suchomel 14, Müller 4, Šmerda 2, Mach 2. Gratulujeme.
Josef Křížka
Ve středu 10. 11. jsme se my, studenti biologického semináře třetího ročníku, vydali na exkurzi do Brna. Nejdříve jsme navštívili anatomické muzeum na Masarykově univerzitě, kterým nás provedly naše absolventky a nyní studentky medicíny Bára Mrázková a Karolína Vaněčková. Poté jsme se i přes poněkud stresující přejezd trolejbusem dopravili do botanické zahrady na Kotlářské. Tam jsme si ve sklenících užili přísný výklad o všemožných rostlinách světa a vydali se plni nových vědomostí zpět směrem k domovu a do bezpečí zdí naší školy.
Veronika Andrýsková, VII.
V pátek dne 5. 11. jela třída sekunda v doprovodu pana profesora Homoly, paní profesorky Mrázkové a paní asistentky Bednaříkové do brněnského VIDA centra. Nejdříve jsme jeli vlakem na Hlavní nádraží. Odtud jsme putovali tramvají (v Brně šalinou) na Výstaviště. Pak jsme šli pěšky k Vidě. Nejprve jsme si prohlíželi expozice v malých skupinkách a nejvíc nás zaujala asi ta místnost, ve které když jste a chodíte, tak vás to táhne ke kraji. I herní automat, na kterém Ondra s Lukášem vydělali asi sto milionů. Následně jsme šli do laboratoře a zkoumali magnetismus.
Řeknu vám, byla to sranda. Nejdřív jsme zkoušeli, kolik vršků se udrží na hladině vody. Ono není vůbec jednoduché tam ty vršky naskládat. Jakmile se začnou přitahovat, tak se začnou potápět! Nejvíc jich bylo (v našem případě) deset, ale rekord jsme nepřekonali. Následovala zajímavá přednáška o magnetismu, paní lektorka nás dokonce pochválila, že jsme jedni z mála, našli odpověď na magnetický chyták! Dozvěděli jsme se, jak se dá tankovat v beztížném stavu, vyzkoušeli si magnetickou zbraň, která vystřelovala fazolky po místnosti. Nejvíce nás zaujala magnetická kapalina. Nakonec jsme si vyrobili magnetickou plastelínu. To vezmete kelímek, nalijete lepidlo Herkules přidáte borax, nasypete trochu železných pilin, zamícháte, přidáte trochu vody, zase zamícháte a chvíli, dokud nepřestane hmota lepit, tak ji mačkáte v rukách.
Plní dojmů jsme se přesunuli tramvají na Hlavní nádraží. Odtud jsme jeli vlakem domů. Byl to vážně super.. Děkuji.
Markéta Mrázková, sekunda
V úterý 2. 11. 2021 naše třída 2. AO absolvovala kurz první pomoci. V první vyučovací hodině si pro nás paní učitelky ze Střední zdravotnické školy Vyškov nachystaly prezentaci, kde nám vysvětlily jak postupovat, například když má někdo hypoglykemický nebo hysterický záchvat, když si někdo uřízne prst nebo jen odře koleno. Dověděli jsme se také, jak se zachovat, když jsme svědky dopravní nehody. Dokonce kvůli zcela realistickým obrázkům se naši někteří spolužáci museli jít projít na chodbu.
Paní učitelky nám také ukázaly mobilní aplikaci Záchranka, kde si můžeme záchrannou službu přivolat sami pomocí podržení tlačítka. I když nemůžeme třeba mluvit, sanita nebo vrtulník nás najde pomocí okamžité lokalizace telefonu, ve kterém máme i své zdravotní údaje. Ve druhé vyučovací hodině jsme si vyzkoušeli zaškrcovat a obvazovat končetiny a také masáž srdce na figuríně. Byl nám představen i defibrilátor, který bývá na veřejných místech, a říká nám, co máme dělat při oživování pacienta.
Kurz první pomoci bychom každému doporučili, protože může zachránit nejeden lidský život.
Karin Měsíčková, 2. AO
Trápí Vás podzimní chmury? Nechte se inspirovat žákyní IV. Eliškou Levíčkovou a začněte psát básně!
DEATH
by Eliška Levíčková
It was dark and cold and foggy night
And everything seemed quite allright
But if you started to listen closer
You could hear, that scream was noisier
Then you saw it, black and tall
But it didn´t look like a human at all
Scarier than the worst nightmare
Strange shadow was standing right there
And instead of a human face
It had a lot of black space
And big mouth with huge white fangs
Sharp enough to cut off your hands
It terrified you, that odd black devil
But you suddenly couldn´t move, as if your legs changed to a metal
You tried to shout, but your voice disappeared
And the monster was watching your fear
After a while, the shadow started to walk
And you noticed, that you were brittle like a chalk
Monster was getting near and near
„This is your time“ was the last thing you could hear
Than you closed your eyes and fell on the ground
There was nothing just darkness around
And there, on this wierd dark place
You realised, that the black shadow without face
Was Death, walking on the Earth
to takes everybody´s birth
Dne 3.11. se naše třída zúčastnila kurzu první pomoci, který by měl absolvovat snad každý občan ČR. V první polovině kurzu jsme probírali různé situace, a řekli si, jak se v nich chovat. Paní lektorky si daly práci nám důkladně vysvětlit důležité informace. V druhé polovině jsme vytvořili 2 skupinky a navzájem se prostřídali v zaškrcování končetiny a masáži srdce. Na závěr nám byl představen defibrilátor. Přístroj, který je dnes v každém menším městě a při záchraně člověka může být velmi užitečný (ten nejbližší je v sídle Policie ČR kousek pod gymnáziem). Věřím, že i přes působení křivky zapomínání, si důležité informace zapamatujeme a v kritické situace budeme schopni pomoct.
PS: Dostali jsme tip na aplikaci záchranka, která se může hodit při volání 155. Stačí jen podržet tlačítko. Mimochodem je na ní i mapa všech defibrilátorů v ČR a je volně dostupná pro každého.
Vít Holoubek, tercie
Ještě když všichni ostatní spali, my už jsme vyrazili s paní profesorkou Hortvíkovou do Prahy. Měli jsme jasnou představu, že se dospíme ve vlaku, ale nakonec jsme si celou dobu povídali, a tak nám cesta rychle utekla. V Praze jsme se projeli metrem a proplétali ulicemi, až jsme dorazili na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Tam jsme se plni očekávání vydali na cestu do hlubin studia chemie. Jednalo se o dvoudenní seminář nabitý chemickými pokusy a přednáškami.
Po představení jednotlivých kateder a po obědě v blízké menze (ten bychom raději dále nekomentovali), jsme si konečně oblékli laboratorní pláště a pustili se do dvou bloků praktik pro účastníky. Nejdříve jsme si zkusili práci v organické laboratoři a poté nás čekala biochemie.
Program prvního dne byl zakončen adrenalinovým zážitkem v podobě ohně i výbuchů. Po opuštění zcela zakouřené místnosti jsme se přesunuli na kolej.
Druhý den nám utekl jako voda. Zjistili jsme, jak vypadají vysokoškolské přednášky, a ještě naposled si lámali hlavu při vyčíslování rovnic na anorganickém cvičení. Největší pecka na škole byla určitě interaktivní PSP, které jste si všimli hned při vstupu do budovy. Stejně jako předchozí den jsme i nazpět cestovali za tmy a přijeli domů pozdě večer.
Zuzana Palkovičová, Jakub Šidlík
Ve čtvrtek 21. října se naše třída, tercie, účastnila workshopu týkajícího se mobilních telefonů, sociálních sítí a jiných věcí z online světa. Hned ze začátku přišla výzva: „Odevzdejte své mobilní telefony“. Většině to nedělalo problém, našli se však i tací, kteří by svůj mobil nejradši nespustili z očí. Paní lektorka nám následně pověděla, proč se tyto workshopy pořádají, jak se k nim dostala a jak je to s používáním telefonů v Indonésii. Věřte, nevěřte, někteří lidé se tam dokážou v noci probudit, aby si zkontrolovali messenger. Probírali jsme, čeho si v dnešní době, století internetovém, vážíme nejvíc, a taky to, co všechno o nás internet může zjistit. Během workshopu jsme se aktivně zapojili do různých aktivit, ať v týmech, nebo jako jednotlivci.
Nejvíce nás asi všechny nadchla hra spočívající v psaní dobrých vlastností ostatním na papír, který jsme měli přilepený na zádech. Málokdo ale čekal, že si potom zkusíme říct podobné věci do očí. Proto na konci, přes vážnost některých témat, o kterých workshop byl, měli všichni dobrou náladu a dobrý pocit, že ji lze získat i v offline světě. Myslím, že workshop byl dobře organizovaný, paní lektorka nám neúnavně odpovídala na všechny dotazy a prezentace, v níž bylo všechno shrnuto, byla přehledná. Pochopili jsme, že workshop nemá za cíl nám říct, že telefony jsou metla lidstva a že je hrozné, kolik dnešní mládež tráví času na internetu, ale naučit nás, jak je využívat efektivněji a lépe si hlídat soukromí. Samozřejmě se našli někteří, které workshop z různých důvodů tolik nebavil, ale byl bych moc rád, kdybychom měli možnost účastnit se podobných akcí častěji.
Vít Holoubek, tercie
Ve čtvrtek 14. října do naší školy dorazila parta kamarádských lektorů z organizace Nevypusť duši. Ujali se prvních ročníků vyššího gymnázia a pomohli studentům pochopit otázky týkající se křehké lidské psychiky. Většině přítomných došlo, jak těžký může být boj, který člověk vede sám se sebou ve své hlavě, a jak důležité je mít někoho, kdo mu tento boj může pomoci vyhrát. Mentální anorexie, úzkosti a deprese nejsou jediné nemoci,se kterými není radno si zahrávat. Spousta z nás si nyní již uvědomuje závažnost těchto problémů pro okolí jinak neviditelných.
Mimo to jsme se také dozvěděli o tom, jak zvládat stres, kterým si prochází vysoké procento mladých lidí. Překvapilo nás také, že s duševními obtíže se setká každý pátý mladý člověk. Dozvěděli jsme se nová fakta a někteří z nás se teď třeba na lidi s psychickým onemocněním dívají s větším pochopením. Workshop byl obohacen o spoustu zábavných aktivit, u kterých se někteří i zasmáli. Vyzkoušeli jsme si také dechové cvičení, které může sloužit jako první pomoc při akutním stresu. Možná by stálo za to popřemýšlet, jestli by se nemělo stát pravidelnou součástí vyučování.
Adéla Čáslavová, kvinta
Po vynucené pauze se poprvé od března 2020 mohlo mezi různými školami uskutečnit sportovní klání, kterým byl ve čtvrtek 14. 10. fotbalový "Pohár Josefa Masopusta" určený pro střední školy. Na okresní úrovni se utkaly výběry všech čtyř škol regionu, tedy kromě Bučovic také ISŠ Slavkov, GSŠZE Vyškov a SOŠ Vyškov.
Poslední ročníky turnaje v letech 2018 a 2019 vyznívaly pro školní výběr dost nelichotivě. Jenže sérii šesti porážek v řadě se podařilo přerušit hned v prvním utkání proti ISŠ Slavkov. Skóre otevřel po sprintu z obrany Tadeáš Tihelka a i druhou trefu zařídil hráč z defenzivy - Tomáš Zbytek. Dorážka Doupovcovy střely přinesla do třetice radost nejen jejímu původci René Prokopovi. Na seznam kanonýrů se zařadili ještě Marek Hrabovský a Vojtěch Kunc, ale pestrost “zkazil” hattrickem Tomáš Jelínek, který jako jediný vsítil z celkových osmi branek více než jednu. Konečný účet tedy zněl 8:1.
Po třiceti minutách hry a jen s minimální pauzou pro tým GOA turnaj pokračoval zápasem Bučovic se SOŠ Vyškov Sochorova. Rozjeté Bučovice si vytvořily několik šancí, Vyškovanům na vstřelení branky stačila jediná šance. Zúročit převahu a vyrovnat utkání se podařilo až ve druhé polovině hry Tomáši Jelínkovi, který po chvíli dokonal obrat a druhým gólem v utkání poslal svůj tým do vedení. Když náskok zvýšil ještě Vojtěch Kunc, bylo jasné, že o celkovém vítězi rozhodne poslední zápas dvou neporažených týmů.
Nejfotbalovější ale i emočně nejvypjatější vystoupení GOA Bučovice proti GSŠZE sice začalo tlakem Vyškova, jenže gól Davida Rotrekla dal bučovickým hráčům křídla. Bohužel jim je zastřihla “spolupráce” soupeře a rozhodčího. Zákrok na brankáře Štěpána Hrozu totiž nejenže nebyl potrestán a vyřadil jej ze hry, ale bezprostředně po něm následovala i vyrovnávací branka. Remíza stačila díky většímu počtu vstřelených branek Vyškovu k postupu. Hráči GOA zvýšili obrátky ve snaze překlopit stav ve svůj prospěch. Vyrovnat se nepodařilo a branka Vyškova v poslední minutě jen podtrhla postup GSŠZE.
Celkové druhé místo, kdy sporný moment rozhodl o postupu, tedy ve výsledku přineslo bučovickému výběru větší zklamání než předchozí čtvrtá místa. S odstupem je však potřeba vidět především nejlepší výkon od roku 2017 a dvanáct vstřelených branek oproti čtyřem obdrženým, které svědčí o kvalitě celého týmu od brankáře až po útočníky!
Sestava: Štěpán Hroza (brankář) Tomáš Zbytek, Dominik Vrábel, Štěpán Šmerda, Tadeáš Tihelka, Marek Hrabovský, René Prokop, Tomáš Navrátil, Vojtěch Kunc, David Rotrekl, Adam Doupovec, Tomáš Jelínek, Vojtěch Vráblík
Powered by aSc EduPage