S jedinou jízdenkou na integrovanou dopravu se kvinta dostala z Bučovic s přestupy v Brně a Šakvicích až do Dolních Věstonic. Zahájení proběhlo slibně - obědem. Po krátké pauze na vytrávení čekala na 27 účastníků a 2 učitele trasa dlouhá 12 kilometrů, převýšení 350 metrů, 2 skály (Strážce a Martinka), 1 zřícenina (Děvičky), 1 svačinová přestávka a především desítky pojmů z oblasti botaniky a geografie.
Nejnáročnější výstup čekal všechny hned na začátku, když od hladiny Věstonické nádrže bylo nutné vyjít na Děvičky. Šlo ale jen o malou oběť za možnost shlédnout na relativně malém prostoru pestrost biotopů od smíšeného lesa, přes drnovou step, vlhké suťové lesy, parkovou úpravu v Soutěsce, skalní výstupy až po bývalé pastviny a sady u Klentnice. Novinkou byla pokladna u schodů do areálu zříceniny Dívčího hradu, která ale před sezónou a ve všední den nebyla v provozu a prohlídka byla jako v předchozích letech uhrazena jen za cenu potu.
Po obkroužení kopce se jako vrcholová prémie konal výstup k vysílači na Děvíně v nadmořské výšce 550 metrů a za odměnu bylo možné vychutnat si pohled na krajinu od Brna až po lednický minaret. Sestup do základního tábora byl už poměrně svižný. Před večeří se ještě odehrálo fotbalové utkání, ve kterém bylo největší výhrou, že na atypickém hřišti a hrbolatém terénu všichni přežili a mohli si vychutnat dovezenou pizzu z Mikulova.
Ranní vyhlídková jízda autobusem kolem Pálavy byla zakončena v Mikulově. Protože jsme dorazili asi hodinu před otevírací dobou jeskyní, stihli jsme si ještě prohlédnout zatopený vápencový lom Janičův vrch. Lokalitu bylo možné vidět ve filmu Bobule nebo seriálu Vinaři. Místo filmového štábu jsme zde ale viděli jen dvojici otužilců, výstavní kapry, štiky a vyhřívající se želvu. Ve druhém z mikulovských lomů Na Turoldu jsou od roku 2004 zpřístupněné jeskyně známé kromě typické „Turoldské výzdoby“ především jako zimoviště vrápence malého. Po prohlídce se během krátkého výšlapu třída z hloubi jeskyní dostala na Svatý kopeček, odkud je krásný výhled na Pavlovské vrchy a Mikulov se zámkem jako dominantou. Slunečné počasí umožnilo se prohřát kromě polehávajících unavených kvintánů i párečku ještěrek zelených. Tečkou za výletem byl oběd, doplněný podle chutě zmrzlinou či kávou a odjezd do Brna. Autobus místy připomínal spíš spací vagón, což je ale známkou 100% úspěšné exkurze!