Ráno ve středu 1. června se naše třída shromáždila na autobusovém nádraží. Plni očekávání jsme nastoupili do autobusu, abychom absolvovali cestu do resortu Březová, kde společně strávíme necelé 3 dny.
Když jsme do resortu přijeli, přivítala nás milá paní instruktorka, která nás měla celý zbytek akce na starost. Rozdělili jsme si tři chatičky a pustili se do vybalování.
Ještě před obědem vyrážíme na průzkumnou výpravu, totiž, jen jsme si obešli celý resort, abychom věděli, kde jsou záchody nebo kde si můžeme koupit nějakou sladkost.
Program začal projížďkou na raftech a hrou, ve které jsme si museli pomáhat, abychom neskončili ve vodě, bohužel někteří se neudrželi, nebo do nich ostatní šťouchli a trochu se vykoupali. To ale nevadilo, protože na raftech nezůstal suchý nikdo.
První den jsme ještě stihli paintball, který některé z nás bavil tak, že si neváhali dokoupit další kuličky a v bitvě pokračovat. Úplně večer jsme navštívili interaktivní strašidelný hrad Karlštejn, trochu nás zklamalo, že ti, co ho vymysleli, asi počítali, že s sebou budeme brát světlo, a tudíž jsme bez světla nemohli jeden z úkolů splnit.
Ráno bylo v naší chatce rušno, protože jsem si nechal nastavený svůj budík na 5:30. Pak ještě nějaké dohadování, kdy je snídaně. Rozhodl jsem se to dospat, a tak mě vzbudili kamarádi, a já spěchal na snídani. Doufám, že v jiných chatkách dopadlo ranní probuzení o něco lépe. Na snídani jsme měli švédský stůl, a naším favoritem se rozhodně staly malé buřtíky mnoha druhů, ke kterým jsme přikusovali čerstvý rohlík. Neopovrhli jsme však ani křupinkami s mlékem, taveným sýrem a podobnými lahůdkami.
Po této vydatné snídani jsme vyrazili vstříc dalším aktivitám.
Nejdříve nás Wendy zavedla k lezecké stěně, tu překonalo pouze několik nejlepších lezců. S lezením jsme ale nekončili, protože nás dále čekala vysoká lana. Celou dráhu překonalo značně více lezců než stěnu. Všichni si ale zažili ten nepříjemný pocit být 10 metrů nad zemí a chodit pouze po úzké lávce. Po vší té námaze jsme si s radostí snědli oběd. Po obědě byl čas na pořádný odpočinek. Ten netrval moc dlouho. Dále jsme se odpoledne přetahovali pomocí bungee lan, prolézali se zavázanýma očima různé překážky, skákali na trampolíně a s pomocí bungee lan předváděli různé kaskadérské kousky např. „salto“, „Beko“ (backflip, ten se povedl některým i 2x za sebou). Další činností, při které bylo důležité spolupracovat byl Jákobův žebřík, protože klády, po kterých se lezlo výš a výš byly někdy hodně vzdáleny od sebe.
V předvečer jsme se sešli k neoficiálnímu vrcholu našeho pobytu, free fallu (skoku do prázdna) a Démonické lanovce, kterou si mohli sjet zájemci za tučný příplatek 100 kč.
Pro zvědavce popíšu, jaký je to sjíždět démonickou lanovku:
- Na začátku vylezete v postroji na vysokou věž, kde vás upnou na ocelové lano, po němž sjedete dolů.
- Pokud nahoře váháte, dostanete ještě ujištění že "karabina udrží 2,5 tuny" a že "se vám zaručeně nemůže nic stát".
- Potom se za povzbuzování celé třídy odrazíte od plošiny věže a bleskovým tempem si to hasíte přímo na vodní hladinu.
- Pak následuje jen pár tvrdých odrazů od vodní hladiny a možné komplikace s nezajištěnými plavkami.
- Úplně v bezpečí se však cítíte, až když vás posádka záchranářského raftu složená z vašich spolužáků vysadí na břehu.
Po této večerní aktivitě jsme spokojeně zhltli guláš, který na nás čekal v jídelně. Volný čas, který trval až do noční hry, jsme vyplnili různě, ať už účastí na diskotéce (kde pro četné publikum hrál DJ EDA), nebo hraním deskových her. Těsně před noční hrou proběhla ohnivá show, kterou si pro nás připravili místní instruktoři, a pak se už jen vypravit na paintballové hřiště, kde se noční hra bude konat.
Při noční hře jsme sbírali cukrovinky pod lampami. Ale háček byl v tom, že nám v tom bránili přízraky, kteří byli nemilosrdní. Jelikož byla tma, bylo velmi těžké rozeznat škůdce od svých kamarádů. Po jedenácté hodině už každý ležel v posteli unavený tímto náročným a nabitý dnem.
Alespoň osazenstvo naší chatky okamžitě ulehlo do postelí, a za chvíli spokojeně pochrupovalo, ale slyšel jsem i zvěsti o ponocování až do rána.
Poslední den v Březové nás čekalo ještě pár dopoledních her a taky hodinka v bazénu, která nešťastně vyšla mezi 9:00 a 10:00, takže se po prvních pár minutách většina z nás rozhodla z vody vylézt a strávit zbylý čas na beachvolejbalovém kurtu.
Wendy si pro nás připravila poslední program, který se skládal z různých her a aktivit. Nakonec už nezbývalo nic jiné než se rozloučit a odjet zpátky domů.
Na tomto místě bych chtěl moc poděkovat profesorkám Milfortové a Vintrové, že ty tři dny s námi přežily, a celé třídě tercii, protože nejen podle mého názoru nám společný pobyt pomohl vytvořit lepší kolektiv.
Tak na shledanou na další školní akci.
Víťa Holoubek a Dominik Nevídal