Originál, Edgar Allan Poe, The Raven
Once upon a midnight dreary, while I pondered, weak and weary,
Over many a quaint and curious volume of forgotten lore—
While I nodded, nearly napping, suddenly there came a tapping,
As of some one gently rapping, rapping at my chamber door.
“’Tis some visitor,” I muttered, “tapping at my chamber door—
Only this and nothing more.”
Pokusy o překlad:
Havran, E.A.Poe,
překlad: studentky třídy VI (Zezulová, Hanousková)
O půlnoci neveselé, zahloubán jsem, přemýšleje
studoval své svazky dávné, časy zapomenuté
na víčkách mě spánek hřeje, když v tom náhle na veřeje
vytrhlo mě z beznaděje tlumené ťukání duté.
“Kdo v mé ospalosti kruté na mé dveře zaklenuté
venku čeká klepajíc?”, divil jsem se vstávajíc -
otevřel jsem – nikde nic.
Havran, E.A.Poe,
překlad: studentky třídy VI (anonym, nedokončeno)
Jednou v půlnoc sám a slabý
přemáhal mě spánek chabý
rozjímaje nad knihami starými a ztracenými
klimbal jsem já skoro spící
vyrušil mě poklep znící od dveří až k sluchům mým
Obecně ceněné překlady:
Havran, E.A.Poe, překlad: J.Vrchlický
V půlnoc kdysi v soumrak čirý chorý bděl jsem sám a sirý,
v knihy staré, zapomněné ukláněl jsem bledou líc;
skoro schvátilo mne spaní, an ruch lehký znenadání
ozval se jak zaklepání na mé dvéře a zas nic.
„Chodec to snad,“ pravím k sobě, klepá to a více nic,
pouze to, a pranic víc.“
Havran, E.A.Poe, překlad: V. Nezval
Jednou o půlnoci, maje horečku a rozjímaje
nad divnými svazky vědy prastaré a záslužné -
když jsem klímal v polospaní, ozvalo se znenadání
velmi jemné zaťukání na dveře - a pak už ne.
„Je to návštěva, či zdání, bylo to tak nezvučné -
jednou jen a pak už ne.“