Dokázali byste sestavit obrazec z jednotlivých různě velkých trojúhelníků či kosodélníků, pokud by vás někdo navigoval: „Vezmi si ten největší trojúhelník a otoč ho rohem vzhůru!“ nebo „No a teď to dej do půlky přepony té odvěsny!“ ?
O celý program, společné aktivity venku i uvnitř se staral početný tým Majáku Vyškov a současně také 6 studentů naší školy z vyšších ročníků, kteří tento seznamovací pobyt se svou třídou prožili v předešlých letech. Tito měli roli tutorů.
Následující ráno jsme se probudili do azurova a sluníčko nám vydrželo celé dopoledne. A nakonec nám počasí nám přálo po celou dobu, přestože předpověď neustále hlásila trvalý a silný déšť a poměrně chladno. Mraky si volily jinou cestu a chladná vlna se nám také vyhýbala.
Během tří následujících dnů nás čekalo 13 aktivit zaměřených na komunikaci, spolupráci, vzájemnou pomoc, kreativitu, sebezdokonalování a práci s chybou při dalších úkolech, a to v různých skupinkách. Zastoupení jednotlivých seskupení se často měnilo a to proto, aby se blíže poznalo co nejvíce žáků. Často si museli jednotliví členové rozdělit role, občas měl někdo zavázané oči a třeba jako jediný mohl mluvit, zatímco ostatní viděli, ale zase třeba mohli signalizovat a komunikovat pouze tleskáním, dupáním, luskáním prsty.. Při jiném úkolu byla naopak důležitá řeč, důmyslnost, inteligence a také vzájemná empatie.
Během těchto her padlo spoustu nádherných hlášek, i když většina bez kontextu nevyzní tak vtipně. Přesto některé zveřejníme:
Ke slepému: „ Nic tam nemáš!!!“ Slepý: „To vidím!“
Slepý: „Co to bylo? Já jsem to asi přehlédl.“
Ke slepému: „Slyšíš ty kroky? Tak to je naše učitelka. Tak běž k ní!“
„Dělejte! To nejde! On nikdo nejde. Tak já jdu!“
Jeden z týmu: „Jsem zvědavej, co uděláte!“ Druhý z týmu: „My taky ne!“
Ke slepému: „Běž doleva za tamtou..“
Slepý ke svému týmu: „Dívejte se, jestli na něco nešlápnu!“
Někdo: „Běž, běž a pak spadni!“ a po chvíli: „Ty nikam, ty rovně!“
Kdosi: „Tričko do kalhoty, kalhoty do bot a boty do tkaniček!“
Slepý: „Já se jen dívám, co tady je.“
Jiný slepý: „Á, to jsem přehlédl!“
Někdo: „Vezměte mě jako beranidlo!“
Jiný hráč: „Co je to dupnutí a co klepnutí?“
Kdosi ke svému týmu: „Slepý bude chodit po laně po čtyřech. „
Někdo: „No tak slepý bude ručkovat nohama, ne?“
Docela obtížným úkolem byla volba třídní samosprávy. A to už třeba jen proto, že se ve třídě sešli hned 4 předsedové z bývalých tříd základní školy. My jsme si zvolili za předsedu třídy Kubu, studijními referenty se stali Adam a Lucka. Kroniku budou psát a naše společné čtyři roky dokumentovat Tom a Adélka. Funkci pokladnice se dobrovolně zhostila, a to hned ve druhém školním týdnu, Verča. První práci mají za sebou rovněž i sportovní referenti Honza a Natka, kteří dávali dohromady atletický tým na Memoriál Josefa Trakače a Dušana Gregora. O třídní zeleň se dobrovolně bude starat Nikča.
Přeji třídě 1.AO, aby se jí po celé čtyřleté studium dařilo spolu vycházet a aby kromě studijních výsledků stále zažívali spoustu legrace a společně si to užívali.
Olga Stavělíková, třídní učitelka