Většina třídy Kvinty se v pondělí 15. 4. 2024 vypravila na 2 dny na exkurzi na Pálavu, do Dolních Věstonic. Při nádherném pondělním ránu se kvinta za doprovodu pana profesora Zelinky a paní profesorky Hortvíkové vydala vlakem v 9 hodin do Brna. Z Brna se potom po pár přestupech dostala až do Dolních Věstonic, kde se zabydlela v 5 🌟 ubytování (V celé budově nebyl ani jeden radiátor). Kvinta se ale i přes to s radostí ubytovala, snědla oběd a po nedlouhé chvíli vyrazila na první procházku.
Ta vedla od ubytování (vlastně to byla ubytovávací část nějaké základky) k zřícenině hradu Děvičky. Cestou, která vedla lesem, profesoři kvintě ukazovali ve zkumavkách brouky, co našli při cestě. (změna osoby vypravěče) Potom, když jsme už došli na zříceninu, tak se začalo proti nám obracet počasí. Začalo pršet😱. Většině déšť nevadil, protože měli pláštěnky. Bohužel někteří (já) si pláštěnku nechali na ubytování a měli u sebe jenom „nepromokavou“ bundu (nepromokavá, jak již bylo řečeno, nebyla). Někteří ale (mám na mysli pana profesora Zelinku), si vystačili s tričkem a kraťasy. Cesta zpět nebyla dobrá, jelikož už bylo bláto (obrázek mojí boty po procházce v bahně) a v terénu se obtížně chodilo. Utrpěli jsme pár obětí, jako třeba úplně promočené oblečení, včetně nepromokavé bundy, nebo zablácenou pláštěnku, ve které se dobře sjíždělo po zádech z kopce. Nakonec jsme se ale dostali zpět na ubytování. V tu chvíli nám nenahrávala, již zmíněná situace s radiátory a oblečení se sušilo tedy hůř. To jsme ale nějak moc neřešili, a jako hladová třída jsme si objednali asi 14x pizzu. Všichni se najedli, teda až na výjimky, kterým pizzu nedovezli z důvodu přeslechu, připravili se na spaní a šli spát. Další den (úterý) jsme vstávali okolo 6:30, připravili se, sbalili si věci a už opustili ubytování. Šli jsme na autobus, který nás odvezl do Klentnic (pokud správně tuším). Tam jsme za pocitově mrazivého počasí šli omrknout další zříceninu hradu, pak pěšky přes Tabulovou horu k jeskyni Na Turoldu (kde ještě přezimovali netopýři a vrápenci). Po prohlídce jeskyně jsme došli pěšky do Mikulova, kde jsme měli chvíli rozchod. Následně jsme šli na nádraží, odtud vlakem do Břeclavi, do Brna a domů. Teď si myslím, že můžu říct za celou třídu, že exkurze na Pálavě se nám nakonec líbila. Akorát nás teď ještě čeká ta poznávačka z rostlin a živočichů z Pálavy…
Marek Navrkal