Články

          • Rekordní sportovní kurz

            22. 6. 2022

            Od neděle 12. 6. do pátku 17. 6. strávily druhé ročníky dny naplněné vyjížďkami na kole a na lodích i dalšími pohybovými aktivitami. Přitom zvládly překonat hned několik „rekordů“, ale často především sami sebe v náročných podmínkách od deště a větru až po příliš hezké počasí.

             

             

             

            Prvním rekordem byl už samotný odjezd, když autobusy přijely na parkoviště k bučovickému motelu Arkáda s téměř půlhodinovým předstihem. Nakládání kol i zavazadel proběhlo v tempu, které umožnilo odjezd o hodinu dříve než obvykle. Odměnou byla vynucená, ale ne nepříjemná zastávka na zmrzlinu asi 10 km před cílem, aby předcházející skupina stihla vyklidit kemp.

            Mnohé účastníky zaskočilo, že už odpoledne je čekal výcvik na vodě i vyjížďka na kolech po blízkém okolí Veselí nad Lužnicí. Ale rozhodně většině zbylo ještě dost energie na fotbálek, volejbal, badminton, teqball nebo stolní tenis, kterými se pak v odpoledních hodinách bavili každý den.

            První oficiální vodácký výlet po Nežárce a Lužnici kromě stále se měnícího počasí provázel i úsměv, když si jeden z vodáků nenastoupil do autobusu a opustil kánoi ještě před naloděním. Nešlo zdaleka o jediné opuštění lodě toho dne, ale ta už doprovázelo i cvakání zubů, mokro a občasná vzpoura na lodi…

            Dalším z řady super výkonů byla cesta na kole do Třeboně. I když běžné je se držet pravidla: „Do hrobky nespěchat!“, tak vzhledem k brzkému času prohlídky bylo nutné pořádně šlápnout do pedálů. A všem se podařilo dostat včas nejen do hrobky, ale hlavně z ní!

            Najednou byla středa a dvě vodácké skupiny si podle plánu prohodily start etap, kdy jedna část vyplouvala přímo z tábora směrem do Soběslavi, zatímco druhá se nechala vyvézt autobusem nedaleko zámečku Jemčina a pak mířila zpět po Nežárce do kempu Krkavec. Výlet provázelo nebe bez mráčku a mnozí se velmi ochotně pouštěli do vodních bitev či dobrovolně skákali přes palubu, aby se ochladili. I přes drobná zdržení se podařilo na úseku Jemčina – Krkavec dosáhnout nejrychlejšího splutí za pouhých šest hodin, protože všichni se už těšili na leďnáka a sprchu na základně.

            Sestava oslabená o čtyři „odpadlíky“, kteří předchozí den podlehli horkému počasí, vyrazila ve třech skupinách třemi různými cestami do Jindřichova Hradce. A že cvaknout se dá nejen na vodě si mohlo vyzkoušet hned několik cyklistů, kteří řešili defekt. Trasa totiž byla oproti rovinaté etapě Třeboňskem kopcovitější a vedla i terénem se všemi možnými i nemožnými druhy terénu.

            Ani nakládání kol ale nemohlo proběhnout jen nějak obyčejně.  Průtrž mračen důkladně opláchla pot ze znavených pomocníků. Domů se tedy odjíždělo s kufry plnými mokrých věcí a hlavou plnou zážitků!

             

             

          • Cestou na východ dojet na západ?

            22. 6. 2022

            Ač to zní absurdně, kvintě se to podařilo! Ne, nemusela objíždět zeměkouli, stačilo vyrazit do Uherského Hradiště a tam zajít do Slováckého divadla na představení Limonádový Joe. Rázem se ocitnete na Divokém západě.

            Příběh o kladném hrdinovi s přesnou muškou, zářivým úsměvem a krásným tenorem, do nějž se zamiluje okouzlující nevinná kráska Winnifred i hříšná arizonská pěnice Tornado Lou, a o spletité historii rodiny s poznávacím znamením mateřského znaménka velikosti mexického dolaru zná dnes téměř každý, ale stejně vždycky pobaví a dobře naladí.

            Divokému západu předcházela procházka historickým Hradištěm se zastávkou v krásně zrekonstruované jezuitské koleji, Redutě, u renesančních a barokních památek, také podél řeky Moravy a „exkurze“ v některých kavárenských či restauračních zařízeních.

            Výlet s divadlem se vydařil; na zpáteční cestě se strhla průtrž mračen, ale domů jsme dorazili v pořádku. Hradiště nezklame!

            Zažili 16. 6. studenti kvinty a dvě průvodkyně – třídní učitelka Marta Lučná a bývalá třídní učitelka Marta Urbánková.

            M. Urbánková, vyučující​​​​​

          • Sonety ze sekundy

            21. 6. 2022

            Věděli jste, že Shakespeare byl rebel rebelská? Četli jste některý z jeho zamilovaných sonetů? Všimli jste si, že se toho nebál? Psal zamilované sonety klukům i holkám. Popisoval lásku často surovou, opravdovou a bez příkras. A to jsme zkusili v sekundě. Napsat báseň, která vyjadřuje opravdový obraz člověka a zároveň zhmotňuje lásku či přátelství. Výsledek posuďte sami :-)
            Autoři v rámci zachování tvůrčí integrity anonymní.

            2

          • Tercie u soudu

            20. 6. 2022

            Dne 17. června 2022 se tercie vypravila na prohlídku krajského soudu v Brně. Čekala nás nejen prohlídka, ale i simulace soudního zasedání. Ráno jsme vyjeli vlakem do Brna. Poté nás čekala cesta rušným centrem Brna, při které se některým zalíbil sjezd eskalátorem. Před soudem nás uvítala soudkyně/průvodkyně paní Dana Daňková, která si pro nás připravila exkurzi po budově Krajského soudu. Nejdříve jsme museli absolvovat bezpečnostní kontrolu, abychom mohli pokračovat dále do kanceláře zapisovatelek.

            Zde jsme mohli zahlédnout hromady soudních spisů. Následně nám paní Daňková představila její kancelář vybavenou stoly vyráběnými vězni. Pak jsme prošli mnoha uličkami, které nás zavedly přímo do zasedací síně. Zde se nacházely velmi starožitné, ale za to nepohodlné židle. Poté jsme sešli do jednací síně. A v tuto chvíli přišla na řadu velkolepá simulace soudního řízení. To se zabývalo domácím násilím, ve kterém hlavní roli hrál muž, jenž se jím provinil. Rozdělili jsme se do tří skupin: první se vžila do role soudce a přísedících, druhá se snažila obhájit násilníka a třetí skupina stanula v pozici navrhovatelů. Pro stranu obhájců bylo velmi těžké obhájit viníka, a proto se tato skupina shodla, že být obhájcem je někdy velmi těžké. Zato navrhovatelé to měli o něco lehčí, protože v rukou svírali důkazy (např. sms zprávy, znalecké posouzení nebo usvědčující fotografie). Konečné posouzení soudců Jakuba Vrány, Lukáše Poloučka, Matyáše Míči a Dana Havrdy bylo velmi profesionální. Zpáteční cesta proběhla podobně jako ta předešlá, až na to, že nám byl přístupný pouze jeden vagon, který byl velmi nedostačující. Nakonec vše proběhlo jako po másle, nikdo se neztratil. Za exkurzi jsme vděční především paní Daňkové, paní prof. Milfortové a paní prof. Kežlínkové.

            Napsali: Zina Janíková, Kuba Vrána a Dominik Nevídal

          • Blackout poetry, remake, dada.

            15. 6. 2022

            ​​​​​​​Hodina angličtiny? Kdepak.

            ​​​​​​​​​​​​​​​​​​​​​Vítejte v sekundě v netradiční hodině českého jazyka.

            Paní učitelka Lučná si po několika po sobě jdoucích hodinách určování vět hlavních a vedlejších řekla: „Dost bylo syntaxe.“ Do hodiny přinesla obrovskou krabici papírů, lepidel, nůžek, fixů, barev a časopisů. Žáci i já jsme byli značně zmateni. Paní učitelka vyučuje i výtvarnou výchovu...nespletla se tedy

            6

            S obdivuhodnou energií žákům názorně vysvětlila, co se pod těmito cizími slovy skrývá. Z krabice postupně vytáhla všechny pomůcky a šlo se tvořit a hrát si se slovy.

            Musím uznat, že sekunda má vážně umělecké střevo. Co myslíte vy? Posuďte z přiložených fotografií.

            ​​​​​​​S obdivem a s úctou k vyučujícím, kteří svedou žákům ozvláštnit výuku

            Adriána Bednaříková, asistentka pedagoga

          • Třeťáci v Anglii!

            15. 6. 2022

            A je to tady. Po opravdu dlouhé pauze se konečně konal výlet, na který žáci celou dobu čekali. Kvůli covidu se nějakou dobu nekonaly žádné školní akce, avšak nyní přišla chvíle, kdy si studenti mohli vynahradit tyto roky strávené doma a vedení GOA Bučovice uspořádalo školní zájezd do Anglie. Plán byl jasný. Pod vedením zkušených a profesionálních profesorů angličtiny, paní Sugdenové, Pokorné, Stavělíkové a pana Svobody jsme vyrazili. Cíl? No přeci Londýn a jeho krásná zákoutí, Portsmouth aneb rodiště Charlese Dickense a dříve rušný přístav, Brighton a dechberoucí útesy Seven Sisters.​​​​​​​

            No nezní to krásně? A co víc! Vše nám pomůže k lepší přípravě na maturitu z angličtiny, a to je báječné. Nikdo ze studentů neváhal, aby mu neušla taková příležitost, a v hojném počtu jsme se sešli ve čtvrtek 26.5. u autobusu.

            Cesta byla poněkud náročná, ale všichni jsme ji hravě zvládli. Při příjezdu na místo se nám otevřel dokonalý výhled na celý Londýn. Následně nás čekala pěší prohlídka města. Viděli jsme London Eye, Parlament, Big Ben, Westminster, Trafalgarské náměstí a Přírodovědné muzeum. Každý z nás byl unesený z tohoto příjemného prostředí a nádherných památek. Ke konci dne jsme se přesunuli na meeting point, kde si nás vyzvedly naše hostitelské rodiny. Anglie je velice multikulturní a lidé žijící zde mají poněkud odlišné způsoby života, díky tomu jsme se po skupinkách mohli dostat k nejrůznějším typům rodin. Spousta studentů bylo spokojených, ale i přesto se našli tací, kteří z rodiny byli nešťastní. Bohužel i s tím jsme museli počítat, a tak jsme to vzali jako výzvu a užili jsme si to se vším, co nám tato zkušenost mohla nabídnout. Já jsem byla se svou spolužačkou u velice příjemného a štědrého páru, který nám na uvítanou upekl dort a uvítal nás, jako bychom se znali celý život.

            Druhý den nás čekala návštěva Portsmouth, kde jsme si prohlédli muzeum lodí, interaktivní centrum, Spinnaker Tower a udělali si výlet lodí. V tento den na nás dýchla přímořská atmosféra, která nám připomněla vůni léta. Navečer jsme se vrátili do rodin a další den ráno vyrazili do Brightonu. Zde jsme viděli Royal Pavilion a Brighton Pier, kde několik odvážlivců vyzkoušelo adrenalinové atrakce. Po projití půvabného Brightonu jsme zamířili k útesům Seven Sisters. Byli jsme unešení z tohoto dechberoucího místa, atmosféra zde byla velmi silná a spousta z nás na toto místo bude ještě dlouho vzpomínat. Jedním slovem nádhera! A poslední den jsme se vrátili do Londýna. Musím říct, že několik z nás bylo lehce v rozpacích, jelikož jsme si na naše hostitele opravdu zvykli a bylo nám smutno, že se s nimi třeba už nikdy nesetkáme. Naši hostitelé si nás přidali na Facebooku, při loučení nám dali dárečky a řekli, že jsme nasadili laťku opravdu vysoko, a také jsou rádi, že nás mohli poznat. Nabídli nám, že k nim kdykoliv můžeme přijet a budeme u nich vždy vítáni, a pokud nepřijedeme, ať alespoň napíšeme až budeme v Anglii, a oni rádi přijedou za námi. Při odjezdu nás objali a slova lásky, která jsme si řekli, nás všechny dojaly. Byli jsme malinko nešťastní, že výlet tak rychle utekl, jelikož bychom zde bez problému zůstali ještě déle. I přesto jsme si poslední den řádně užili a završili výlet tak, jak se patří.

            A tímto náš školní zájezd končí. Plní pocitů a nových zkušeností odjíždíme. Zaplaveni únavou, příjemnými pocity, malinko dojati, a hlavně se spoustou nezapomenutelných vzpomínek míříme směr domov. Každý z nás zjistil, jaké má své komunikační dovednosti v angličtině, vyzkoušel si život v jiném státě, navštívil nová místa, poznal nové chutě a to hlavní, byl se svými přáteli a utužoval sociální vztahy. Tento výlet ve mně zanechal silnou stopu a dal mi obrovskou zkušenost do života. Zároveň jsem ráda, že jsem měla možnost poznat tak milující lidi, jako byli naši hostitelé, se kterými jsem dodnes v kontaktu ve skupině, kterou po odjezdu vytvořili. Děkuji naší škole, že nám toto umožnila, a našim profesorům za jejich ochotu, trpělivost a vždy milý přístup. Díky nám všem to bylo takové, jaké bylo, prostě úžasné!

            Vendula Machálková, 3. A

          • Ohlédnutí za úspěchy SOČ 2021-2022

            9. 6. 2022

            V letošním roce se do náročné středoškolské odborné činnosti zapojily tři studentky. Po vítězství v okresním kole je 12. května čekala náročná prezentace a obhajoba jejich práce před odbornou komisí v krajském kole. Konkurence byla obrovská, ale naše studentky své práce obhájily, byly za ně pochváleny a podpořeny k další práci.

            Děvčata se Vám představí se svou SOČ vlastními slovy:

            Eva Krulíčková (3. A): Překlad tří vybraných povídek Lydie Davis a jeho analýza

            Jedná se o první překlad tvorby americké autorky Lydie Davis do češtiny, a to s použitím unikátní překladatelské koncepce. Autorčina tvorba většinou spadá do flash fiction (výrazně krátké povídky) a je velmi osobitá a experimentální.

             

            Adéla Löfflerová (2. A): Charakterizace kvality vnitřního ovzduší pomocí komerčně dostupného senzoru

            Práce se zabývá kvalitou vnitřního ovzduší při konání běžných domácích aktivit. Byly měřeny hodnoty oxidu uhličitého, PM částic a těkavých organických látek. Bylo pozorováno, zda se při konání aktivit mění hodnoty těchto látek, popřípadě, jaký mají dopad na lidské zdraví. Bylo zjištěno, že člověk by měl větrat i v případě, že nekoná žádnou aktivitu.

             

            Kateřina Doubková (VII.): Hledání predispozic k vrozeným krevním nemocem: případ vrozené neutropenie

            Cílem mé práce bylo analyzovat genetické predispozice u rodiny, kde se u dvou členů zjistila kongenitální neutropenie a u dalších třech členů nádorové onemocnění. Proto bylo provedeno celoexomové sekvenování a následně Sangerovo sekvenování u šesti členů rodiny, aby bylo zjištěno, zda rodina není zatížena mutací v některém z genů, které neutropenii způsobují. Analýzou jsem zjistila vzácný Schwachmanův-Bodianův Diamondův syndrom, kde dva členové sledované rodiny jsou složení heterozygoti v SBDS genu. Byla zjištěna patogenní varianta tohoto genu c.355T >C; p.(Cys119Arg) (již v literatuře popsaná varianta) a dále ještě nikdy nepopsaná varianta c.536C >T; p.(Pro179Leu). In silico analýza potvrdila, že i druhá nalezená varianta přispívá ke vniku onemocnění.

             

            Všechny studentky svou kvalitní téměř vysokoškolskou prací skvěle reprezentují naši školu. Jsme na ně velmi hrdí a držíme jim palce v jejich cestě životem! 

            Mgr. Karla Goliášová

          • Sportovní kurz tercie 2022

            6. 6. 2022

            Ráno ve středu 1. června se naše třída shromáždila na autobusovém nádraží. Plni očekávání jsme nastoupili do autobusu, abychom absolvovali cestu do resortu Březová, kde společně strávíme necelé 3 dny.
            Když jsme do resortu přijeli, přivítala nás milá paní instruktorka, která nás měla celý zbytek akce na starost. Rozdělili jsme si tři chatičky a pustili se do vybalování.

            Ještě před obědem vyrážíme na průzkumnou výpravu, totiž, jen jsme si obešli celý resort, abychom věděli, kde jsou záchody nebo kde si můžeme koupit nějakou sladkost.
            Program začal projížďkou na raftech a hrou, ve které jsme si museli pomáhat, abychom neskončili ve vodě, bohužel někteří se neudrželi, nebo do nich ostatní šťouchli a trochu se vykoupali. To ale nevadilo, protože na raftech nezůstal suchý nikdo.
            První den jsme ještě stihli paintball, který některé z nás bavil tak, že si neváhali dokoupit další kuličky a v bitvě pokračovat. Úplně večer jsme navštívili interaktivní strašidelný hrad Karlštejn, trochu nás zklamalo, že ti, co ho vymysleli, asi počítali, že s sebou budeme brát světlo, a tudíž jsme bez světla nemohli jeden z úkolů splnit.
            Ráno bylo v naší chatce rušno, protože jsem si nechal nastavený svůj budík na 5:30.  Pak ještě nějaké dohadování, kdy je snídaně. Rozhodl jsem se to dospat, a tak mě vzbudili kamarádi, a já spěchal na snídani. Doufám, že v jiných chatkách dopadlo ranní probuzení o něco lépe. Na snídani jsme měli švédský stůl, a naším favoritem se rozhodně staly malé buřtíky mnoha druhů, ke kterým jsme přikusovali čerstvý rohlík.  Neopovrhli jsme však ani křupinkami s mlékem, taveným sýrem a podobnými lahůdkami.
            Po této vydatné snídani jsme vyrazili vstříc dalším aktivitám.
            Nejdříve nás Wendy zavedla k lezecké stěně, tu překonalo pouze několik nejlepších lezců. S lezením jsme ale nekončili, protože nás dále čekala vysoká lana. Celou dráhu překonalo značně více lezců než stěnu. Všichni si ale zažili ten nepříjemný pocit být 10 metrů nad zemí a chodit pouze po úzké lávce. Po vší té námaze jsme si s radostí snědli oběd. Po obědě byl čas na pořádný odpočinek. Ten netrval moc dlouho. Dále jsme se odpoledne přetahovali pomocí bungee lan, prolézali se zavázanýma očima různé překážky, skákali na trampolíně a s pomocí bungee lan předváděli různé kaskadérské kousky např. „salto“, „Beko“ (backflip, ten se povedl některým i 2x za sebou). Další činností, při které bylo důležité spolupracovat byl Jákobův žebřík, protože klády, po kterých se lezlo výš a výš byly někdy hodně vzdáleny od sebe.
            V předvečer jsme se sešli k neoficiálnímu vrcholu našeho pobytu, free fallu (skoku do prázdna) a Démonické lanovce, kterou si mohli sjet zájemci za tučný příplatek 100 kč.

            Pro zvědavce popíšu, jaký je to sjíždět démonickou lanovku:

            • Na začátku vylezete v postroji na vysokou věž, kde vás upnou na ocelové lano, po němž sjedete dolů.
            • Pokud nahoře váháte, dostanete ještě ujištění že "karabina udrží 2,5 tuny" a že "se vám zaručeně nemůže nic stát".
            • Potom se za povzbuzování celé třídy odrazíte od plošiny věže a bleskovým tempem si to hasíte přímo na vodní hladinu.
            • Pak následuje jen pár tvrdých odrazů od vodní hladiny a možné komplikace s nezajištěnými plavkami.
            • Úplně v bezpečí se však cítíte, až když vás posádka záchranářského raftu složená z vašich spolužáků vysadí na břehu.

            Po této večerní aktivitě jsme spokojeně zhltli guláš, který na nás čekal v jídelně. Volný čas, který trval až do noční hry, jsme vyplnili různě, ať už účastí na diskotéce (kde pro četné publikum hrál DJ EDA), nebo hraním deskových her. Těsně před noční hrou proběhla ohnivá show, kterou si pro nás připravili místní instruktoři, a pak se už jen vypravit na paintballové hřiště, kde se noční hra bude konat.
            Při noční hře jsme sbírali cukrovinky pod lampami. Ale háček byl v tom, že nám v tom bránili přízraky, kteří byli nemilosrdní. Jelikož byla tma, bylo velmi těžké rozeznat škůdce od svých kamarádů. Po jedenácté hodině už každý ležel v posteli unavený tímto náročným a nabitý dnem.
            Alespoň osazenstvo naší chatky okamžitě ulehlo do postelí, a za chvíli spokojeně pochrupovalo, ale slyšel jsem i zvěsti o ponocování až do rána.
            Poslední den v Březové nás čekalo ještě pár dopoledních her a taky hodinka v bazénu, která nešťastně vyšla mezi 9:00 a 10:00, takže se po prvních pár minutách většina z nás rozhodla z vody vylézt a strávit zbylý čas na beachvolejbalovém kurtu.
            Wendy si pro nás připravila poslední program, který se skládal z různých her a aktivit. Nakonec už nezbývalo nic jiné než se rozloučit a odjet zpátky domů.
            Na tomto místě bych chtěl moc poděkovat profesorkám Milfortové a Vintrové, že ty tři dny s námi přežily, a celé třídě tercii, protože nejen podle mého názoru nám společný pobyt pomohl vytvořit lepší kolektiv.
            Tak na shledanou na další školní akci.

            Víťa Holoubek a Dominik Nevídal
             

          • Volejbal ve Vyškově

            3. 6. 2022

            Ve středu 25.5. 2022 se náš tým, složený z nejlepších z kvarty, tercie a sekundy – Terezy Novákové, Anny Langové, Kristýny Plaché, Zuzany Kudličkové, Nely Daňkové, Anety Duškové a Anny Čižmárové- vydal na okresní kolo ve volejbalu, které se konalo ve Vyškově. Ráno nás čekala cesta autobusem do Vyškova a i když si některé z nás musely přivstat, všechny jsme se vydaly odhodlaně na cestu.

            Po příjezdu nás zaskočil déšť, ale i s nedostatkem deštníků, promočenými botami a mikinami jsme se včas dostaly na místo. Překvapil nás počet týmů, ale s odhodláním jsme se vrhly do šaten a poté na nástup. Týmů bylo 11, byli jsme rozděleni do tří skupin a náš los skončil ve skupině C. Byly jsme součástí tří týmů, pro nás to znamenalo dva zápasy, ale na rozdíl od ostatních jsme hrály do 20 bodů. Na první zápas jsme chvíli musely počkat, ale aspoň jsme hodnotily hru soupeřek a mohly jsme fandit. Prvním  soupeřkám z Rousínova jsme ve dvou setech podlehly, zato děvčata ze Šaratic jsme rozdrtily dvěma vítěznými sety, a vybojovaly si tak krásné druhé místo ve skupině.

            Zuzana Kudličková

          • “RŮŽO! STŮJ! TAM NE!!!”

            3. 6. 2022

            Potom, co si naši ctění spolužáci sbalili své saky paky a odcestovali do Anglie, si zbytek studentů ze sexty našel pro své mozky, zavařené počítáním logaritmů, o něco méně psychicky náročnou náplň hodin matematiky. Pan profesor Pokorný se nad námi totiž slitoval a přinesl nám do školy několik VexGO stavebnic, z nichž se daly sestavit nejrůznější vozidla na dálkové ovládání, od obyčejného autíčka až po strašlivou zbraň hromadného ničení - nechvalně proslulý vrhač tužek. My se ovšem podobně složitým konstrukcím vyhnuli a místo válečných zbraní jsme raději sestavili jen obyčejná vozítka.

            8

            Sice jsme měli trochu problémy se zapojováním mozků, jak těch našich, tak těch patřících strojkům, ale po první hodině tvorby už se nám ve třídě v celé své kráse skvěly vozítka tří skupinek - Růženka, Pepa a Bartoloměj. Po prvních testovacích projížďkách nám pan profesor nachystal jednoduchou dráhu, kterou měly vozíky projet, aniž by srazily branky nebo spáchaly sebevraždu skokem ze stupínku.

            Následující dvě hodiny jsme pak strávili programováním a učením našich vozíků, jak dráhu projet. Ti z nás s umělečtějším zaměřením si své výtvory i ozdobili, ať už křídly nebo extravagantními růžovými plameny. Vozítka si sice na podkluzujícím linoleu občas dělala, co chtěla, ale časem jsme přišli na nejrůznější vychytávky, například na umývání koleček nebo využití cukání strojku k úspěšnému projetí dráhy, a někteří si svá vozítka dokonce vycvičili i na hlasové povely - “RŮŽO! STŮJ! TAM NE!!!”

            Nakonec se všem třem závodníkům, Růžence, Pepovi i Bartolomějovi, podařilo dráhu pokořit. Závody se postupně zvrhly o boj Pepy a Bartoloměje o ruku - nebo spíš kolečko - Růženky, které se podařilo okruh úspěšně projet jako první. Pepa zase dokázal po počátečních komplikacích dráhu projet nejrychleji. Bartoloměj sice nebyl ani nejrychlejší, ani nejšikovnější, ale zato byl roztomilý a vyhrál alespoň naše srdce, když už ne první místo nebo Růženčino kolo (autor je rozhodně naprosto nestranný a vůbec se nepodílel na stavbě Bartoloměje). Na domluvenou svatbu dvou robotů už ale nebyl čas, jelikož byli po poslední skupinové fotce humánně vypnuti a pak rozloženi zpátky na součástky. Budiž jim krabice lehká...

            Tvorbu i ovládání vozítek jsme si velice užili a asi nikdy jsme se takhle bytostně netěšili na hodiny matematiky. Děkujeme panu profesorovi za půjčení stavebnic i za důvěru, že je při našem řádění nerozbijeme, a za program skoro stejně zábavný jako výlet do Anglie.

            Dita Zezulová

          • Objection, hearsay!

            3. 6. 2022

            Nic takového bohužel v mezinárodním středoškolském Moot Courtu nezaznělo, jelikož se jedná o soutěž simulující jednání před Evropským soudem pro lidská práva a ve sporu bohužel nebyli přítomni žádní vypovídající svědci.

            Maximálně tříčlenné týmy středoškoláků v rámci soutěže nejprve připravují pod vedením studentů právnických fakult (koučů) svá písemná podání, ve kterých shrnou daný problém, představí svou argumentaci a uvedou své požadavky. Poté následuje kolo ústní, kde přednáší své písemné podání před panelem skutečných soudců a reagují na argumentaci protistrany. Cílem této soutěže je ve studentech středních škol rozvíjet jejich smysl pro právo, zlepšovat jejich prezentační, komunikační a argumentační dovednosti a naučit je, jak právo funguje. Týmy jsou rozděleny do dvou kategorií, z nichž první reprezentuje stěžovatelku a druhá argumentuje z pozice státu.

            Já se na jaře zúčastnil fakultního kola na právnické fakultě Masarykovy univerzity, kde jsem se umístil na 3. místě, díky čemuž jsem postoupil do mezinárodního finálového kola, kde jsem dosáhl na 6. místo v kategorii stěžovatel. Ze svých zkušeností mohu říci, že soutěž je na opravdu velmi vysoké úrovni a svůj cíl rozvíjet smysl středoškoláků pro právo splňuje naprosto na výbornou.

            Užil jsem si jak práci s judikaturou ESLP a spolupráci s koučkou, tak náročné vymýšlení argumentace pro úspěšné řízení našeho fiktivního případu. Myslím si, že soutěž dokáže skvěle potvrdit či vyvrátit, zda je právo vhodným oborem studia pro středoškoláky, kteří se Moot Courtu zúčastní a měl by si ji vyzkoušet každý, kdo o studiu práv přemýšlí. Určitě doporučuji se příští rok přihlásit.

            Zájemcům o tuto soutěž bych doporučil vytvořit dvou až tříčlenné týmy, jelikož můžu potvrdit, že pro pouze jednoho člověka je toho opravdu hodně. Také doporučuji nepodceňovat přípravu a trénink svých prezentačních dovedností, jelikož úspěch v ústním kole stojí z 80% na tom, jak je daný tým schopen své argumenty přednést a mě nedostatečná příprava dost možná stála medailové umístění v mezinárodním finále.

            Chtěl bych poděkovat organizátorům této soutěže za zprostředkování jedinečné životní zkušenosti, která mě utvrdila v mém zájmu o studium práv a také koučce Romaně Durajové za skvělou spolupráci. Doufám, že se příští rok v soutěži potkám se spoustou dalších reprezentantů Gymnázia a Obchodní akademie Bučovice.

            Matyáš Žert

          • Czechs Abroad! A Tale of Two Countries

            1. 6. 2022

            You meet all sorts at cheap accommodation - but let it be known the experience will stay with you for a long time.

            Czech students' image of the English is decidedly sweet: rich old gentlemen with bowler hats playing cricket, ladies in long skirts eating cucumber sandwiches, and dear old ladies drinking black tea with milk , out of a china cup.

            7

            This view was very quickly altered when we landed in the typical working-class seaside town of Worthing, and families from all types of society came to pick up our students. 

            The students' reactions were fascinating. A mixture of fear and surprise, anxiety and even amusement.

            I watched the students' faces as some were picked up in very old cars, some in expensive Range Rovers, some on foot, none though, in a Jane Austen horse and carriage. The image of the cucumber-sandwich ladies dissolved fast, and there we were, met with the widest rainbow of British society you can imagine - from tattooed old ladies to professors of Chemistry.

            I wondered unhappily, what they'd think of their first dinner. 

            I wondered how they'd communicate with the hosts, if their English would stand up, if their confidence would grow - to speak up for themselves when things weren't quite as they imagined. I knew the first thing they'd notice would be our food, the mess in the house, and a slightly less hospitable approach to feeding and food in general. 
            I was right. 
            Within hours there was a call complaining of dinner being just a "squashed" tomato on pasta, with sweetcorn! While I couldn't quite imagine what the pasta dish could have been, more importantly, here was the first challenge - for the complainers to resolve this problem themselves, in English,  in a  foreign country. Here was the first cultural obstacle, and if the dinner wasn't up to mum's standards, the students had to tell the family themselves that they were used to better things. 

             Complaints of  similar ilk met out ears in the morning:

            "Our family doesn't flush the toilet"
            Our family doesn't rinse soap off the dishes and dinner tasted soapy "
            "The tap water is far too chlorinated, it's undrinkable"
            They gave me salt and vinegar crisps! What is that?!" 
            "My family is very quiet..."
            "My family talks non stop, and too much nonsense".
            "I did not find any meat in my dinner, although she said it was chicken"
            "They're feeding me bird food" (cereals)
            "My bed was too soft."

            And so on. 
            It is a human trait to dislike what is unfamiliar or different and here we were, experiencing something vastly un-Czech and grandly unfamiliar.

            There were, however, many positive comments, many observations of kindness and pleasant company and families that tried their best to make our teenagers comfortable and welcome. In the end, the accommodation resolved naturally as students opened up to a new experience and accepted a new challenge. 

            Our days were spent savouring the heights of the city of London, experiencing a little of Shakespeare, viewing the city from the Golden Gallery of St Paul's Cathedral, and following the footsteps of British history, from Roman times to the present day. 

            We also managed to experience the British Riviera in Brighton, walk one of the oldest and longest piers and walk along the dramatic and very famous Seven Sisters Cliffs. This really is one of the most beautiful places in the whole of England.

            The historic city of Portsmouth was also a success, with a view over the sea from the Spinnaker Tower, an interesting boat ride out in the English Channel and investigation of three very precious warships including The Victory, which took some time to visit. Students also had a chance to either savour the shops or sit on the beach, and with a little imagination,  enjoy the sound of the sea and think how busy the port would have been 200 years ago.

            I conclude the trip a success, and this view is also held by many satisfied students. There will, of course, always be some disappointments and complaints and demands to do other sights, but I hasten to remind you this is a short taster-trip to a very expensive country for RELATIVELY very little cost.

            It is meant to jump start your love of language, introduce you to a new culture, dip into art and history, appreciate the differences in the weather, and importantly, prepare you for maturita. A six day trip that makes you yearn to see more and definitely return, is a  sign you are fired up and ready for more, in your own time and with your own friends.
            And I salute that! 

            Thanks to all our students for absolute patience when travelling,  for not wasting time, for not complaining too much, and for being jolly good sports. You were great company!
             

            Anna Sugden Fronková, vyučující Aj

          • Slavkovské memento 2022

            1. 6. 2022

            Letošní v pořadí již 18. ročník literární soutěže dopadl pro naše „spisovatele“ nadmíru úspěšně. Studenti z kvinty získali 2. místo v kategorii SŠ próza ( Martin Kubíček), 3. místo v kategorii poezie (Marek Bařina) a dále dvě čestná uznání za poezii ( Adéla Čáslavová, Štěpán Hroza). Jedno čestné uznání v kategorii ZŠ próza putovalo do tercie Zině Janíkové.

            Tradiční téma Války – neválky letos nabylo děsivě reálné podoby, studenti reagovali na válku na Ukrajině. Texty vypovídaly o tom, že mír je křehká hodnota, o níž je třeba pečovat. V dalším tématu si mohli připomenout 80. výročí operace Antropoid, tedy atentát na říšského protektora R. Heydricha. Museli pracovat s historickými fakty a ukázat literární i odborné znalosti.

            Těšíme se z úspěšného ročníku a všem oceněným blahopřejeme!

            M. Urbánková, vyučující českého jazyka a komunikace

          • Prima a sekunda ve Strážnici

            1. 6. 2022

            Pondělí 23. května 2022 bylo pro primu a sekundu příjemným dnem. Třídy vyrazily na  celodenní  exkurzi do Strážnice u Hodonína na jižní Moravě i s pedagogickým doprovodem – Zdenkou Lokajovou, Evou Kežlínkovou a Bronislavou Handrlovou. Studenti obou tříd si prohlédli strážnický zámek, park a platanovou alej, zavítali i do centra na drobné zmrzlinové občerstvení.

            Samotný program vyvrcholil před polednem návštěvou strážnického skanzenu, který nabízí zajímavý program . Prezentuje lidové stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka již od 18. století. Celý areál je doplněn o ukázky původních řemesel. Studenti, rozdělení podle tříd, se seznámili s druhy dřevin, možnostmi výroby ze dřeva a jeho opracování, různými výrobky, tanečními kreacemi lidových tanců, s prací koně v lese, s vodní pilou, s drobným domácím zvířectvem, ochutnali malé domácí koblížky, sbírali do džbánu fiktivní jahody a řezali s rámovou pilou.

            Celý den nás provázelo pěkné slunečné počasí a do Bučovic jsme se vrátili plní dojmů, se spoustou dárečků a zakoupených suvenýrů. První exkurze, zejména pro primu, se určitě vydařila.

            BH

          • Sonet - Ágnes Bednaříková 1. A

            1. 6. 2022

            In honour of Shakespeare's birthday last month, 1A learned about his sonnets, with a special focus on the famous Sonnet 18. We used the power of music to help students understand rhythm, stress and intonation, to improve their pronunciation.

            Sonet_Ágnes_Bednaříková.mp3

            Agnes Bednáříková sang Sonnet 18 in this attachment, and I confirm that as a native English speaker, her speech is absolutely unaccented. Agnes sounds English.

            Music is a gift that each of us has access to - and it works wonders for those who are learning to speak a foreign language.

            Anna Sugden Fronková, vyučující Aj

          • Volejbalisté druzí v okrese

            27. 5. 2022

            Sestava jako z westernu, tedy sedm (statečných) volejbalistů, se vydala v úterý 24. 5. do Rousínova. „Nepřítelem“ bylo dalších pět týmů z celého okresu, které nebojovaly o přežití, ale o jedno postupové místo. Přestřelky se sice vedly pouze míčem, ale vervou a nasazením si v ničem nezadaly s těmi opravdovými.

            Těžký nástup proti již rozehranému soupeři ze ZŠ Nádražní Vyškov se dařilo ustát se ctí, ale dva špatné servisy a chyby v koncovce ulehčily Vyškovanům zisk prvního setu. Druhý set už byl podstatně vyrovnanější a hoši v něm dokázali ustát i sporné momenty, které byly posouzeny ve prospěch soupeře. Zaslouženě dotáhli utkání v prodloužení na 16:14 a celkově pak na spravedlivou remízu 1:1 na sety.

            Až překvapivě hladce si pak Bučovice poradily s dalším vyškovským týmem - ZŠ Tyršova. Po setech 15:7, 15:6 a tedy zisku dvou bodů za vyhrané sety se rázem posunuly do boje o medailové umístění.

            V případě výhry nad Křenovicemi mohly dokonce pomýšlet na celkové vítězství. A úvod ukázal, že nemusí jít jen o teorie. Jenže od stavu 5:2 Bučovice uhrály jen tři body, jednak díky osmibodové šňůře podání soupeře a také díky vlastním zkaženým servisům. První set skončil 15:8 pro Křenovice. Druhý set byl sice podstatně vyrovnanější, ale opět rozhodly chyby na servisu, kde hned pět bučovických hráčů zkazilo hned své první podání, což bylo rozdílovým faktorem a Křenovice zvítězily poměrem 15:10.

            Úkolem bylo rychle se oklepat a hned nastoupit do dalšího zápasu proti Ivanovicím. Zde opět nebylo pochyb, kdo je lepším týmem na palubovce. Po vítězných setech 15:5, 15:4 se nálada na bučovické lavičce zvedla a v posledním duelu šlo ještě v případě výhry získat alespoň stříbro.

            Domácí Rousínov měl v sestavě technické hráče, kterým ale chyběla výška. Bučovice toho dokázaly využívat a u sítě byly naprosto bezkonkurenční. Vítězství po setech 15:10, 15:7 posunulo družstvo GOA Bučovice na celkové druhé místo v okresním kole!

            Sestava:

            nejobětavější hráč: Jan Machát

            největší „zatloukač hřebíků“: Martin Polouček

            nejlepší blokař bez výskoku: Vojtěch Karel Pogštefl

            nejlepší smečař se 100% úspěšností: Lukáš Polouček

            nejlepší neostříhaný nahrávač: Šimon Reichman

            nejlepší nevolejbalista: Ondřej Vašíček

            nejlepší hrající střídající hráč: Michal Rybnikář

          • Lilian Langrová úspěšnou řešitelkou krajského kola Biologické olympiády

            27. 5. 2022

            Ve čtvrtek 19. května 2022 se ve středisku volného času Lužánky po dvouleté pauze konalo prezenční formou KK Biologické olympiády – kategorie D. Po postupu z okresního kola nás reprezentovala žákyně sekundy – Lilian Langrová. Poprosil jsem Lilian, aby popsala průběh soutěže. 

            „Na začátku jsem se cítila trochu nervózně, ale počáteční obavy jsem záhy překonala. První částí byl celkem jednoduchý laboratorní úkol. Radost mi pořadatelé udělali také tím, že mikroskop neměl zrcátko, ale elektrický světelný zdroj. Poznávání zástupců rostlin a živočichů bylo obtížnější než na okresním kole. Přesto některé druhy rostlin a živočichů byly jednoduché k rozpoznání.

            Test se skládal ze dvou částí. Následně nám pořadatelé zveřejnili správné výsledky. Nejnapínavější bylo čekání na moment, až nám řeknou, jak jednotliví soutěžící dopadli. Ke svému překvapení (čekala jsem, že budu mezi posledními) jsem se umístila na 6.–7. děleném místě, a to kvůli shodě počtu bodů s dalším soutěžícím.“

                                                                                                                          Lilian Langrová, II.

             

            Lilian se krajské kolo velmi povedlo a svou účastí udělala pomyslnou tečku za letošním úspěšným ročníkem Biologické olympiády. Podobně jako Veronika Jandlová, která zvítězila v kategorii C, získala Lilian pozvání na letní odborné soustředění mladých chemiků a biologů – Běstvina. Blahopřeji Lilian ke krásnému a cennému umístění a věřím, že na tento úspěch naváže i v následujících letech.

            Všem letošním soutěžícím děkuji za jejich čas a úsilí, které přípravě na Biologickou olympiádu věnovali. Oceňuji jejich příkladnou reprezentaci školy na okresní a krajské úrovni soutěže. Těším se, že řada z nich na letošní úspěchy naváže i v následujících letech. Přes prázdniny přeji všem bohaté zážitky z naší přírody a blízká setkání se zástupci naší fauny a flóry.

            Jan Zelinka, vyučující biologie

          • Ááááááá- eso!

            27. 5. 2022

            Volejbalový radostný pokřik z úspěšného podání zněl halou ISŠ Slavkov často. Turnaj ve volejbalu středních škol okresu se po dlouhých „covidových“ letech uskutečnil za společné účasti dívčích a chlapeckých týmů . Naše škola sestavila dívčí tým výběrem ze tříd vyššího stupně gymnázia: kapitánka Isabella V. Rother, Karolína Hornová, Elen Bílková, Taťána Rusňáková, Tamara Zmrzlá, Patricie Pavlíková, Zuzana Palkovičová, Eliška Bárková a Tereza Hanousková. Trénink v brzkých ranních hodinách nebo po vyučování nezmenšil nadšení a odhodlání co nejlépe reprezentovat.

            Druhé místo v turnaji za sehranými oddílovými volejbalistkami Vyškova, jimž jsme byly rovnocenným týmem, bylo zasloužené a vypsaná odměna v čokoládových eurech potěšila.

            Zdenka Lokajová