V úterý 27. 6. se třídy tercie a kvarta v doprovodu paní profesorky Štefkové, Milfortové, Kežlínkové a Hrabčíkové vydaly na výlet do Vídně. A jak to vlastně všechno začalo?
V 7:30 ráno se všichni „naskládali“ do autobusu. Cesta byla vcelku dlouhá, ale rozhodně se nikdo nenudil. Paní průvodkyně nám po cestě vyprávěla různé zajímavosti, například jak vznikl Sacher dort nebo že v Rakousku nemají jadernou elektrárnu.
Kolem půl jedenácté jsme dorazili do Vídně. Bylo deštivo, ale nás to neodradilo a vydali jsme se pěšky do vídeňského technického muzea. V muzeu jsme měli hodinu rozchod (každý si mohl chodit po expozicích, jak chtěl.) Na prohlídku tohoto muzea vám hodina rozhodně stačit nebude. Podle mě byla nejlepší biologická expozice (tu si ovšem nejvíc vychutnala paní profesorka Štefková) a část s hudebními nástroji. Bylo zde také mnoho zajímavých automobilů, ale třeba i stará jízdní kola.
Následně jsme šli do muzea kočárů. Tam vystavovali šaty, které nosila Sissi (měla velmi úzký pas, nechápu).
Následoval oběd za pochodu a menší dešťová přeháňka, ale co, nejsme z cukru. Poté jsme se rozdělili, půlka šla do ZOO a půlka do Schönbrunnu. Tam nám dali sluchátko a my poslouchali výklad o různých částech Schönbrunnu, k čemu se používaly, kdo tam mohl chodit, co se tam dělo atd. Po prohlídce jsme navštívili obchůdek se suvenýry, kde samozřejmě někteří museli udělat nákup. Pak se naše skupina šťastně sešla (čekalo se totiž ještě na tři spolužáky, kteří nás nemohli najít).
Po tomto zážitku nás čekala poslední akce dne. Opět jsme se rozdělili a půlka šla do labyrintu (který stál asi 5 euro) a půlka na Gloriet. Na ten se jde hrozně do kopce, ale výhled za to stojí! Paní průvodkyně nám povykládala zase nějaké zajímavé informace o místu a šlo se dolů. Na závěr jsme znovu zamířili do suvenýrů, kde si asi půlka zájezdu koupila Mozartovy koule.
Kolem 17. hodiny jsme vyjížděli z Vídně. Unavení, ale plní krásných zážitků jsme ve 20 hodin jsme úspěšně dorazili do Bučovic a rozloučili se.
Všem kantorům děkuji za skvělý zahraniční výlet, doufám, že nebyl poslední. Nejraději bych si to zopakovala. Bylo to super!
Markéta Mrázková (studentka tercie)