Člověk by měl zkoušet nové věci. To byla myšlenka, s níž jsem se přihlásil na letošní ročník AmKonu. Myšlenka, která mě doprovázela při cestě vlakem až do Plzně, města osvobozeného americkou armádou, které se mělo po celý příští týden stát dějištěm velkých jednání i intrikaření.
První den se nesl v duchu příprav, vysvětlování propracovaných pravidel, vzájemného seznamování a ubytovávání na kolejích. Už od počátku bylo jasné, že to nebudu mít jako demokratický poslanec jednoduché. Vždyť republikáni měli většinu jak ve sněmovně, tak v senátu, a celá exekutiva byla také červená.
Na tomto místě bych rád zmínil, že AmKon sice simuluje fungování amerického kongresu, jak jeho jméno napovídá, ale jinak je akcí zcela apolitickou, zaměřenou na vzdělávání mladých lidí, kteří se zajímají o fungování demokracie a jejích institucí.
To, že jednání nebude jednoduché, potvrdilo první zasedání našeho výboru, kterým byl VEH (výbor pro energetiku a hospodářství). Jednalo se o celní politice a o pravomocích, které by nově měly spadat do rukou prezidenta. Republikáni měli ve výboru většinu, a tak bylo těžké prosadit některé naše pozměňovací návrhy.
Naštěstí někteří pragmatističtější poslanci rádi měnili své názory po konzultaci s lobbisty, kteří jim mohli poskytnout fiskální i nefiskální výhody, jež by pomohly jejich znovuzvolení, protože udržet si svůj post a podporu voličů ze svého státu je cílem každého politika.
Já osobně jsem si udržoval úzký vztah se zástupcem firmy Westinghouse, která v USA vyrábí jaderné reaktory, a za svoji aktivní činnost pro prosazování zájmů amerického lidu v oblasti jaderné energetiky jsem celkem získal asi 50 000 dolarů :D. Ale nejen lobbisty musel mít člověk ve své přízni. Po celé Plzni totiž korzovala řada novinářů z levicových i pravicových médií, připravených natočit jakoukoliv kontroverzi, stejně jako vtipný skeč. A nikdo by se přece nechtěl veřejně znemožnit ve večerní relaci, kterou uvidí celý AmKon.
Mezi dalšími členy naší simulace hrála hlavní roli exekutiva, složená převážně z organizátorského týmu. Ministři, soudci ústavního soudu i zástupci FBI a CIA, ti všichni aktivně ovlivňovali dynamiku celého kongresu a dohlíželi na dodržování zákonů, především pak na výši darů od soukromých institucí. Je velký úspěch, že jsem za celou simulaci nebyl ani jednou zatčen a odveden v poutech, když uvážíme, že s lobbisty jsem nezávazně debatoval často.
Ke konci simulace se dokonce exekutiva pokusila o převrat, když poté, co demokraté ovládli plénum sněmovny kvůli absenci několika republikánských kongresmanů, vtrhla do jednacího sálu s cílem zatknout všechny poslance demokratické strany. Pochopitelně neúspěšně. A myslím, že málokdo zapomene na protesty demokratických poslanců, držících se za ruce a mávajících americkými vlajkami, aby ubránili svobodu projevu na půdě kongresu proti totalitním praktikám prezidenta Nováka.
Po tomto vyhroceném incidentu nás čekal poslední výborný oběd (již v mírové náladě) v jedné z restaurací v historickém centru Plzně. Odpoledne pak ještě zhodnocení dopadu naší práce na budoucnost Ameriky, loučení a mě také osmihodinová cesta domů.
Myslím, že AmKon mi utkví v paměti, a ať už mi zůstanou vzpomínky na to, jak jsem jedl hamburger v saku, jak jsem s kamarádem do půlnoci stříhal politickou reklamu nebo jak jsme domlouvali impeachment na prezidenta, zatímco na náměstí probíhal rockový festival, rozhodně týdne v Plzni nijak nelituju.
A pokud vás zajímá, jak funguje jedna z nejstarších demokratických institucí světa, chcete po večerech debatovat o politice nebo zdokonalit svoje vyjednávací schopnosti a vystupování před lidmi, AmKon je tu pro vás – ať už si vyberete jakoukoliv roli.
Vít Holoubek