Náhradním nářadím jsou tedy kruhy. Začínáme houpáním, správně hupy. To už je lepší, ale dlouho se stejně neudržím. Spíše na kruzích visím a o dalším cviku ani nepřemýšlím. Dopadám na „čtyři“. Hurá.
Následuje prý lehká sestava. Viset na kruzích hlavou dolů? A ve stojce? Po nácviku a s lehkou dopomocí už zvládám a mám ohromnou radost – jsem úspěšná! Sklízím pochvalu a střídám nářadí.
Čeká mě přeskok. Přeskoky roznožkou či skrčkou přes kozu zvládají ostatní dívky většinou bez problémů. Já ne. Absolvuji nesmělý rozběh, chytnu se toho zvířete a... nic. Podruhé, to samé. Bojácnější jako já si kozu mohou zaměnit za „molitanovou“ švédskou bednu, která – padne-li na cvičence – neublíží... Říkám si, že to zvládnu. Švédská bedna padá na mě a fakt – ležím pod ní a ani ji necítím. Je pravdou, že učitelčina metoda postupného překonávání s dopomocí je účinná a daří se. Poprvé v životě překonávám tuto překážku a obdivuji kantorku za trpělivost.
Na kladině dívky vypadají prý krásně a když si dají záležet, poskoky, malé skoky a seskok také zvládnou – je nám s optimismem sděleno.
Ještě štěstí, že cvičíme na nízké kladině! Na vysokou 1,2 m bych se ani nedostala, natož ještě cvičit. Třepu se jako ratlík a určitě nevypadám dobře, jak bylo avizováno.
Vyvrcholením je sestava na gymnastickém pásu. Po nácviku kotoulů, stojů, přemetů stranou /tzv. hvězd/, rovnovážných prvků, si sestaví každá z nás sestavu tří řad výběrem z jednotlivých prvků. Tady si polepším. Každou hodinu jsme začínaly poskoky ve stylu nůžek, čertíků, dálkových skoků a kadetů a to umím nejlépe. Kotouly jsou vrcholným prvkem nejen mým a tak do volné sestavy šoupnu kotouly hned dva. Oba vpřed – u kotoulu vzad mám každým pokusem dojem, že se mi hlava už nevrátí do stejné polohy. Určitě se bude líbit váha předklonmo tzv. holubička. Snad můj hrudník nepocítí gravitaci dříve, než bude prvek uznán. Sestavu zakončím pokusem o přemet stranou. Mám za jedna!!! Doma mi neuvěří. Po těle se mi rozlévá nejen pot, ale i nepoznaný pocit štěstí. Začínám mít chuť do cvičení.
S nadšením se vrhám do zvláštního úkolu – akrobatické prvky různé obtížností ve dvou-, tří- a čtyřčlenných skupinách. Teď se mi gymnastická průprava hodí. Dávám souhlas s fotografií a je to paráda. Jsem pyšná, že i já – snaživé nemehlo – vypadám na fotce krásně. Výsledek ale stojí za to. Koukněte se.
Začínám mít gymnastiku ráda.
Studentka GOA